Strany domlouvají obecné referendum. ANO odmítá, aby bylo možné hlasovat o „czexitu“

Nahrávám video

Zástupci hnutí ANO, SPD komunistů a Pirátů se ve sněmovně sešli na pracovní schůzce kvůli zákonu o obecném referendu. Strany prý ladily noty před tím, než se zákon dostane na stůl ve sněmovně. Podle předsedy předkládajícího hnutí Tomia Okamury se účastníci schůzky shodli, že by mělo být obecné referendum závazné. Panují ale rozpory, čeho všeho by se mohlo týkat. Podle exministryně spravedlnosti Heleny Válkové zatím trvá hnutí ANO na tom, že by tématem referenda nesmělo být například vystoupení Česka z EU.

Prosazení možnosti všeobecného hlasování o vystoupení z EU – takzvaném „czexitu“ – je ale jednou z priorit hnutí SPD, jehož hlasy by Babišovi mohly pomoct získat důvěru sněmovny. 

Na pracovní schůzce řešili zástupci stran několik okruhů: aby bylo referendum prohlášeno za platné, tak by se ho mělo účastnit zhruba 500 až 700 tisíc lidí. I tady se ale představy stran liší: SPD by si představovalo výrazně méně. Stejně jako v otázce toho, kolik podpisů by mělo být nutné pro svolání všelidového hlasování. I tady je rozptyl od 100 tisíce až po 700 tisíc hlasů.

Podle Okamury panuje shoda na závaznosti referenda. U hranice účasti potřebné pro platnost strany navrhovaly čísla mezi nulou až 35 procenty. „Co se týče podpisů pro vyvolání, nejčastěji se mluví o 500 až 700 tisících podpisů,“ uvedl. SPD dříve navrhovala sto tisíc podpisů, ANO hovořilo až o 800 tisících.

Nahrávám video

Podle prvního místopředsedy lidovců Mariana Jurečky hrozí v případě obecného referenda zahrávání s ohněm: „Ty parametry musí stát – řekněme – nad běžnou volební účastí. Bavme se o tom, aby to bylo alespoň 50 procent oprávněných voličům. Aby počet podpisů pro vyvolání referenda byl někde nad hranicí 800 tisíc,“ uvedl pro ČT24. 

Návrh ústavního zákona předložilo hnutí SPD a Babišova vláda ho navzdory doporučení svých legislativců nezamítla. Podle Okamury na schůzce panovala shoda, že by sněmovna mohla poslat předlohu do Senátu v polovině roku.

Jde ale o ústavní zákon, který by muselo podpořit nejméně 120 poslanců a také třípětinová většina v Senátu, sněmovna navíc v tomto případě nemůže případné senátní veto přehlasovat.

Otázku případného vystoupení Česka z EU by mohl řešit speciální zákon

V případě zahraničněpolitických otázek včetně vystoupení Česka z EU by pak mohl být přijat speciální ústavní zákon. To vidí jako cestu předseda KSČM Vojtěch Filip. „Nevylučujeme ani referenda speciální, pokud by nebyla vůle to v tom obecném referendu přijmout.“ 

Piráti zase navrhují speciální podmínky, například výrazně vyšší počet podpisů. Piráti navrhují, aby se nižší kvórum mohlo týkat vnitrostátních otázek, jako je třeba kouření v restauracích. O členství v mezinárodních organizacích by pak měla rozhodovat kvalifikovaná šedesátiprocentní většina.

Nahrávám video

Středeční schůzky se neúčastnili zástupci ČSSD, hnutí ANO prý čeká na výsledek volebního sjezdu. Pozváni nebyli ani lidovci. Válková k tomu podotkla, že na jednání se sešly strany, které měly o téma zájem. Strany budou v diskusi o referendu pokračovat příští týden.

ODS zákon o obecném referendu odmítá jako celek. „K parlamentní demokracii našeho typu institut obecného referenda nepatří. Je to věc, která problematizuje politickou odpovědnost, která neumožňuje dobře rozhodovat o složitých otázkách,“ opakoval ve středu předseda strany Petr Fiala. Referendum podle něj patří do nižších úrovní politiky, například při rozhodováních v obcích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Malý a Raška z bývalého vedení IKEMu vydírali kardiochirurgy, rozhodl soud

Bývalý náměstek ředitele IKEM Jiří Malý a někdejší šéf IT odboru Petr Raška jsou vinni v případu vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuky, zjistila ČT. Soudce právě čte verdikt.
09:21Aktualizovánopřed 2 mminutami

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 1 hhodinou

VideoVysoké školy jsou černou dírou na peníze, musí být efektivnější, soudí Krejčí

Vysoké školy by měly začít peníze, které mají, využívat efektivněji, řekl v Interview ČT24 místopředseda sněmovního školského výboru Miroslav Krejčí (za Motoristy). Reagoval tak na stížnosti univerzit, že prostředky chystané pro ně vládou na roky 2027 a 2028 nestačí. Cestu vidí poslanec například ve větším využití elektronických či IT technologií ve výuce. Vysoké školy považuje za černou díru, do které ministerstvo „lije“ desítky miliard korun a nemá žádnou pravomoc ohledně využití těchto prostředků. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem též bývalý šéf CERMATu kritizoval stav, kdy podle něj vychází ze základních škol „třetina negramotných dětí“. Za to Krejčí kritizuje hlavně školní inspekci. Řekl také, že v pondělí budou vládní strany projednávat na koaliční radě novelu o asistentech pedagoga. Jejich současný počet 30 tisíc považuje za nadměrný, za ideální by prý bral stav, kdy nebudou potřeba.
před 2 hhodinami

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 13 hhodinami

VideoČást vakcín proti chřipce dorazí se zpožděním

Část vakcín pro nastupující chřipkovou sezónu letos dorazí se zpožděním. Výrobci pracovali déle na úpravě očkovacích látek, aby odpovídaly aktuálním variantám viru. Ordinace mají teď přes půl milionu dávek, zbytek bude k dispozici do listopadu. Letos je objednávka vakcín o patnáct procent vyšší. O něco později letos dle epidemiologů „nastoupí“ i samotná chřipková sezóna. Té loňské podlehlo tři a půl tisíce lidí – převážně seniorů. Zájem o očkování proti chřipce mírně vzrostl. Pohyboval se ale jen lehce nad sedmi procenty. Ministerstvo zdravotnictví chce zvýšit také proočkovanost u nemocničních zdravotníků. Pokud se už v této sezóně zvedne na 15 procent u sester, respektive 33 procent u lékařů plošně, dostanou zdravotnická zařízení bonusy od pojišťoven.
před 13 hhodinami

Změna plánu. Vláda resorty průmyslu a pro místní rozvoj nakonec nesloučí

Vláda podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) nebude slučovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) s resortem průmyslu a obchodu (MPO). Druhý zmíněný úřad se ale přejmenuje na ministerstvo hospodářství. To kritizuje opozice, podle níž kabinet upouští od slibu, který měl přinést úspory.
před 13 hhodinami

Dražší jsou energie, nájmy i nemovitosti. Inflace v září zrychlila

Zdražování v Česku zrychluje. Meziročně spotřebitelské ceny v září rostly o 2,5 procenta. Víc stojí hlavně pohonné hmoty. Zářijová cena nafty atakovala hranici padesáti korun za litr. Ten přitom stál před rokem zhruba 33 korun. Dlouhodobě rostou také náklady na bydlení. Kromě energií jde i o nájmy. Rychle zdražují i nemovitosti – byty, domy i pozemky. Naopak potraviny v září stále ještě zlevňovaly, což pomohlo inflaci zpomalit. Podle odborníků se však tento trend může otočit.
před 13 hhodinami

Česko dostalo první platbu z unijního obranného nástroje SAFE, jde o stamiliony eur

Česká republika v úterý obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (přes 7,5 miliardy korun), tedy patnáct procent z celkově přidělených dvou miliard eur, oznámila Evropská komise (EK). Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2 A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.