Odbory úřadů vyhlašují stávkovou pohotovost. Vstoupí do ní od čtvrtka a ukončí ji v den, kdy s nimi vláda uzavře dohodu o úpravě platů ještě pro letošek. Přidají se k nim také školské odbory. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není nyní stávková pohotovost formou nátlaku nutná. Řešení situace chce najít do dvou týdnů. Premiér Petr Fiala (ODS) kritizoval odbory za to, že ke kroku přistoupily ve chvíli, kdy jednání s vládou ještě nejsou u konce.
„Odborový svaz státních orgánů a organizací po dvou neúspěšných jednáních s představiteli vlády o valorizaci platů ve veřejné sféře ještě pro rok 2022 vyhlašuje dnem 9. června neomezenou stávkovou pohotovost. K ukončení dojde dnem dohody zástupců vlády a zástupců odborových svazů a ve veřejných službách a správě,“ uvedly úřednické odbory.
Školské odbory se podle svého předsedy Františka Dobšíka rozhodly pro stávkovou pohotovost po „dalším bezvýchodném jednání“ se členy vlády. „Na vážnost situace, zejména v odměňování nepedagogických pracovníků, upozorňuje svaz dlouhodobě,“ uvedl Dobšík. Odboráři pro nepedagogy, kterým se plat zmrazil, žádají od července minimálně deset procent navíc a pro ostatní zaměstnance školství dorovnání inflace.
Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával loni veřejný sektor 656 500 lidí. Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by odbory souhlasily s růstem výdělků od července o 15 procent lidem se zmrazeným příjmem a ostatním o 7,6 procenta. Předáci chtějí jednat se šéfy vládních stran. Poté rozhodnou o dalším postupu.
Vláda chce platy zvýšit, ohradili se ministři
Jurečka novinářům řekl, že postup odborů nepovažuje za korektní, když má vláda vůli platy upravit. „Opravdu vláda počítá s tím, že zvýšení letos uděláme. Potřebujeme to zasadit do dohody na úrovni vlády a koalice, jak bude vypadat novela státního rozpočtu,“ vysvětlil. Dodal, že výdaje z rozpočtu státu, samospráv a zdravotních pojišťoven mohou činit podle případného navýšení čtyři až dvacet miliard korun. „To už opravdu není zanedbatelná částka,“ řekl ministr. Podotkl, že přidání bude na dluh.
„My nejsme hluší k požadavkům státních zaměstnanců, víme, jaké jsou jejich platové podmínky. Jsme připraveni se bavit o určitém zvýšení,“ vzkázal premiér.
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) uvedl, že minulý týden na jednání školské tripartity odboráře informoval, že ve vládě bude v novele rozpočtu požadovat peníze na přidání hlavně nepedagogům. „Možná nesplníme očekávání (odborů), nebo to nebude přesně tak, jak si přejí, ale nemohou říct, že bychom s nimi vláda nebo já nejednali. Proto považuji vyhlášení stávkové pohotovosti spíše za politické gesto – možná vzhledem ke kandidatuře předsedy odborových svazů v prezidentské volbě – než jako reálný problém nekomunikace či zlehčování,“ konstatoval Gazdík.
Do stávkové pohotovosti vstoupili 1. května odboráři úřadů práce. Po pěti dnech ji ukončili poté, co vláda stanovila termín začátku vyjednávání o platech. Členové kabinetu se sešli s předáky veřejné sféry 25. května a tento týden v úterý. Odbory žádají přidání do základu, neboli do tarifů, od července tak, aby pro letošek neklesl reálný výdělek.
Podle šéfa Odborového svazu státních orgánů a organizací a mluvčího svazů pracovníků veřejné sféry Pavla ednáře vláda navrhla dvě varianty, ani jedna inflaci nedorovná. V obou verzích by víc měli dostat pracovníci se zmrazeným platem, méně ostatní. Jurečka řekl, že vláda je připravena zvýšit platy ve veřejném sektoru ještě letos. Kloní se k úpravě, která ale nebude kopírovat inflaci. Jasno o termínu a výši přidání chce mít kabinet do dvou týdnů.
