Vláda se s odbory na růstu platů ve veřejné sféře nedohodla. Platí pouze dřívější domluvy o růstu platů v příštím roce u bezpečnostních sborů a pedagogů, které kabinet potvrdí zřejmě příští týden. Rozhodovat, jak porostou po novém roce platy dalších zaměstnanců ve veřejné sféře, už po volbách kabinet s ohledem na rozpočtové dopady nechce, sdělil po jednání s odborovými předáky končící ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Chybí skoro okolo pěti miliard korun. Nám nepřijde úplně ideální, když budoucí vláda počítá s rozpočtovým provizoriem, abychom vydávali dohodu, kde by skoro pět miliard nebylo krytých,“ vysvětlil Jurečka s tím, že kabinet ještě probere možnost přidat všem paušálně dva tisíce korun. Vzhledem k dohodám s bezpečnostními sbory a pedagogy podle něj každopádně výrazná část lidí bude mít jistotu. Pokrýt další požadavky odborů by podle něj znamenalo buď ubrat na odměnách, nebo navýšit celkový objem.
Učitelům by se měl podle dřívějších dohod zvýšit tarif od ledna o sedm procent, asistentům o dva tisíce korun. Přidání bezpečnostním složkám má činit pět procent.
„Platové tabulky pro pedagogy jsou dořešené. Dnešní (středeční) jednání vlády s odbory potvrdilo předchozí dohodu o nárůstu platových tabulek pedagogických pracovníků. Od 1. 1. 2026 budou navýšeny o 2000 korun v platových třídách jedna až sedm, respektive o sedm procent v platových třídách vyšších,“ napsal ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Návrh podle něj půjde ke schválení na příští jednání vlády. Na dotaz ČTK dodal, že návrh navýšení tarifu pro pedagogy je výsledkem konstruktivního vyjednávání mezi resortem a školskými odbory.
Odbory žádají růst tarifů pro hůře placené profese
Podle odborových předáků budou po vítězi voleb, hnutí ANO, odbory požadovat stejně jako po končící vládě pro hůře placené profese růst tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent. „Bylo nám v určité fázi navrženo, že by mohlo být dosaženo dvoutisícového plošného přidání všem zaměstnancům, to ale pro nás není řešení,“ řekl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek. Odbory chtějí vyšší růst platů hůře placeným, což by v tomto případě nebylo možné, doplnil.
Při předchozím jednání s odboráři vláda v září nabídla přidání všem zaměstnancům o dva tisíce korun. Jednotnou částku odmítli zaměstnavatelé i odboráři. Odbory poté přišly s návrhem zvýšit tarify pracovníkům s odměňováním podle první, nejnižší platové tabulky a ve státní službě o devět procent. Týká se to například úředníků samospráv, lidí v kultuře, nepedagogů ve školství či technických sil. Pro ostatní předáci požadují šest procent navíc.
Podle podkladů k chystanému vládnímu nařízení by zvýšení tarifů o devět procent pro hůře odměňované a o pět procent pro ostatní stálo 31,65 miliardy korun. Státní rozpočet by vydal 19,46 miliardy korun, samosprávy 7,65 miliardy a zdravotní pojištění 4,54 miliardy korun.
Například na zvednutí tarifních platů o jedenáct procent pro hůře odměňované a o pět procent pro ostatní by bylo potřeba z rozpočtu 21,85 miliardy korun, od samospráv 9,10 miliardy a z veřejného zdravotního pojištění 4,78 miliardy, celkem 35,73 miliardy korun.
Podle informačního systému o průměrném výdělku průměrný plat ve veřejné sféře loni činil 49 049 korun hrubého, meziročně vzrostl o 3,4 procenta. Tarif tvořil 61 procent příjmu, zbytek byly odměny, příplatky a náhrady. Ve veřejném sektoru pracovalo 675,1 tisíce lidí, z nich 141,7 tisíce ve zdravotní a sociální péči, 221,5 tisíce ve vzdělávání, 269,3 tisíce ve veřejné správě, sociálním zabezpečení a obraně a 24,2 tisíce v kultuře. Polovina lidí v kultuře vydělávala pod 38 225 korun hrubého, ve zdravotní péči pod 47 686 a ve vzdělávání pod 44 535 korun.
