Vláda se s odbory nedohodla na platech ve veřejné sféře

Nahrávám video

Vláda se s odbory na růstu platů ve veřejné sféře nedohodla. Platí pouze dřívější domluvy o růstu platů v příštím roce u bezpečnostních sborů a pedagogů, které kabinet potvrdí zřejmě příští týden. Rozhodovat, jak porostou po novém roce platy dalších zaměstnanců ve veřejné sféře, už po volbách kabinet s ohledem na rozpočtové dopady nechce, sdělil po jednání s odborovými předáky končící ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Chybí skoro okolo pěti miliard korun. Nám nepřijde úplně ideální, když budoucí vláda počítá s rozpočtovým provizoriem, abychom vydávali dohodu, kde by skoro pět miliard nebylo krytých,“ vysvětlil Jurečka s tím, že kabinet ještě probere možnost přidat všem paušálně dva tisíce korun. Vzhledem k dohodám s bezpečnostními sbory a pedagogy podle něj každopádně výrazná část lidí bude mít jistotu. Pokrýt další požadavky odborů by podle něj znamenalo buď ubrat na odměnách, nebo navýšit celkový objem.

Učitelům by se měl podle dřívějších dohod zvýšit tarif od ledna o sedm procent, asistentům o dva tisíce korun. Přidání bezpečnostním složkám má činit pět procent.

„Platové tabulky pro pedagogy jsou dořešené. Dnešní (středeční) jednání vlády s odbory potvrdilo předchozí dohodu o nárůstu platových tabulek pedagogických pracovníků. Od 1. 1. 2026 budou navýšeny o 2000 korun v platových třídách jedna až sedm, respektive o sedm procent v platových třídách vyšších,“ napsal ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Návrh podle něj půjde ke schválení na příští jednání vlády. Na dotaz ČTK dodal, že návrh navýšení tarifu pro pedagogy je výsledkem konstruktivního vyjednávání mezi resortem a školskými odbory.

Odbory žádají růst tarifů pro hůře placené profese

Podle odborových předáků budou po vítězi voleb, hnutí ANO, odbory požadovat stejně jako po končící vládě pro hůře placené profese růst tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent. „Bylo nám v určité fázi navrženo, že by mohlo být dosaženo dvoutisícového plošného přidání všem zaměstnancům, to ale pro nás není řešení,“ řekl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek. Odbory chtějí vyšší růst platů hůře placeným, což by v tomto případě nebylo možné, doplnil.

Při předchozím jednání s odboráři vláda v září nabídla přidání všem zaměstnancům o dva tisíce korun. Jednotnou částku odmítli zaměstnavatelé i odboráři. Odbory poté přišly s návrhem zvýšit tarify pracovníkům s odměňováním podle první, nejnižší platové tabulky a ve státní službě o devět procent. Týká se to například úředníků samospráv, lidí v kultuře, nepedagogů ve školství či technických sil. Pro ostatní předáci požadují šest procent navíc.

Podle podkladů k chystanému vládnímu nařízení by zvýšení tarifů o devět procent pro hůře odměňované a o pět procent pro ostatní stálo 31,65 miliardy korun. Státní rozpočet by vydal 19,46 miliardy korun, samosprávy 7,65 miliardy a zdravotní pojištění 4,54 miliardy korun.

Například na zvednutí tarifních platů o jedenáct procent pro hůře odměňované a o pět procent pro ostatní by bylo potřeba z rozpočtu 21,85 miliardy korun, od samospráv 9,10 miliardy a z veřejného zdravotního pojištění 4,78 miliardy, celkem 35,73 miliardy korun.

Nahrávám video

Podle informačního systému o průměrném výdělku průměrný plat ve veřejné sféře loni činil 49 049 korun hrubého, meziročně vzrostl o 3,4 procenta. Tarif tvořil 61 procent příjmu, zbytek byly odměny, příplatky a náhrady. Ve veřejném sektoru pracovalo 675,1 tisíce lidí, z nich 141,7 tisíce ve zdravotní a sociální péči, 221,5 tisíce ve vzdělávání, 269,3 tisíce ve veřejné správě, sociálním zabezpečení a obraně a 24,2 tisíce v kultuře. Polovina lidí v kultuře vydělávala pod 38 225 korun hrubého, ve zdravotní péči pod 47 686 a ve vzdělávání pod 44 535 korun.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěNedělní debata o bezpečnostních hrozbách v Česku a v Evropě

Tématem Nedělní debaty je tento týden otázka posílení důvěry v demokracii, životní úroveň lidí v českých regionech či bezpečnostní hrozby v tuzemsku a Evropě. V pořadu se dále bude probírat třeba jednání hlav USA, Číny a Ruska v čínském Šen-čenu. Pozvání do diskuse moderované Lukášem Dolanským přijali ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé sobě), předseda Pirátů Zdeněk Hřib, předseda Přísahy Róbert Šlachta a šéf hnutí Naše Česko Martin Kuba. Politickou debatu doplňuje panel expertů moderovaný Danielem Takáčem.
před 28 mminutami

Aktuální návrh rozpočtu EU je podle Babiše pro Česko absolutně nepřijatelný

Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku absolutně nepřijatelný, řekl v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
10:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

O čem plánujeme informovat v neděli 22. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoŽádná zubní pohotovost neposkytuje službu celý den, v ordinační době se navíc liší

Kamenných zubních pohotovostí v Česku funguje 37. Ne všechny pracují současně, pacienti si musejí ordinační dobu vždy ověřit. Žádná přitom neposkytuje službu 24 hodin denně, o svátcích a víkendech musejí mít otevřeno nejméně čtyři hodiny. Některé regiony, jako třeba Plzeňský kraj, pak navíc využívají i takzvaných rotujících služeb zubařů. V Praze nefungují vůbec, naopak třeba Vysočina by bez nich ale neměla stomatologickou pohotovost žádnou. Pacienti však musejí do soukromých ambulancí lékařů.
před 5 hhodinami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 6 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 13 hhodinami

VideoS přípravou na přijímací zkoušky žákům pomáhá AI aplikace

Deváťáci se již připravují k přijímacím zkouškám na střední školy. Pomoci jim může i bezplatná aplikace EDU-AI, která učivo vysvětluje s pomocí umělé inteligence. „I když tam je AI asistent, který dokáže zodpovědět jakoukoliv otázku, nikdy neposkytne přímé řešení. Spíš se žáka zeptá: Kde jsi se zasekl? Rozumíš tomuhle kroku?“ vysvětluje iniciátor projektu Marek Dědič. Aplikace tak dokáže pomoci například se zlomky. Přípravu zdarma nicméně nabízí také organizace Cermat.
před 15 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.