Národní ústav duševního zdraví strana 2 z 3

Obezita zřejmě urychluje stárnutí mozku a zhoršuje průběh psychických nemocí, ukázala mezinárodní studie vědců, do které se zapojil i český Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Například obézní pacienti s bipolární poruchou nebo schizofrenií mají častěji závažnější průběh duševního onemocnění, větší riziko sebevraždy a horší odpověď na psychiatrickou medikaci.

Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) povede Petr Winkler, do funkce ho v úterý jmenoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Winkler, který uspěl v otevřeném výběrovém řízení, se řízení ústavu ve středočeských Klecanech ujme ve středu, oznámilo ministerstvo zdravotnictví. Ve funkci nahradí psychiatra Cyrila Höschla, který rezignoval počátkem dubna.

Skupiny, které pomáhají lidem v boji se závislostmi, se od pondělí můžou opět sejít osobně. Umožňuje to poslední rozvolnění vládních opatření, díky kterému se ve vnitřních prostorech může za stanovených podmínek potkat až deset lidí. Jak ČT zjistila oslovením zástupců Anonymních alkoholiků, Anonymních gamblerů i dalších terapeutických skupin, během pandemie koronaviru zájem o pravidelná setkávání narostl. Od podzimu se tak některé skupiny scházely alespoň on-line.

Osobní setkání nyní nabízí jen asi třetina psychoterapeutů. Ostatní zůstávají s klienty ve spojení pouze on-line. Interním průzkumem to zjistila Česká asociace pro psychoterapii (ČAP). Vláda přitom opatření uvolnila a od poloviny dubna mohou terapeuti znovu ordinovat osobně. Některých z nich se ale netýká výjimka z vládních zákazů. Jiným vadí povinnost mít respirátor. Téměř všichni však hlásí naplněné kapacity.

V čele Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) ve středočeských Klecanech skončí psychiatr Cyril Höschl, vedl ho od založení v roce 2015. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) po vzájemné domluvě přijal jeho rezignaci, informovalo v pátek ministerstvo v tiskové zprávě.

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví zjistili, že kvůli koronavirovým restriktivním opatřením přibylo dospělých, kteří trpí úzkostnými poruchami nebo depresemi. Ředitel ústavu psychiatr Cyril Höschl ve Studiu 6 v tomto ohledu připomněl, že jedním z rizikových faktorů je také alkohol. Rozhovor s ním vedla Jolka Krásná.

Zdravotní pojišťovny začaly nabízet příspěvky na psychoterapii u soukromých psychologů. Jak minulý týden upozornil Národní ústav pro duševní zdraví, úzkostnými poruchami nyní trpí dvojnásobek lidí než před propuknutím pandemie koronaviru. Díky příspěvkům mohou lidé využít psychologické pomoci i bez žádanek od lékařů nebo psychiatrické diagnózy.

V době pandemie nového typu koronaviru se u žen zvýšil stres a u mužů se zvýšilo altruistické chování. Vyplývá to z mezinárodní studie, do které je zapojený také Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Obecně u obou pohlaví vzrostl čas strávený s médii.

Množství osob s psychickými problémy se podle Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) za období pandemie koronaviru téměř ztrojnásobilo. Psychologové, kteří pracující jako živnostníci, nabízí teď pouze on-line terapie, na spoustu klientů se navíc vůbec nedostane. Vláda chce dát některým terapeutům peníze na to, aby mohli své služby poskytnout zdarma i dalším klientům. Podle terapeutů v Česku by však bylo mnohem efektivnější, kdyby mohli své ordinace opět otevřít.

Zadaní lidé v České republice jsou podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v době pandemie koronaviru spokojenější než lidé bez partnera. Oproti závěrům zahraničních výzkumů vzrostla u zadaných i nezadaných sexuální touha, v častějším praktikování sexu se ale neprojevila.

Pandemie má vedle přímých dopadů na fyzické zdraví a ekonomickou situaci obyvatel také vliv na jejich duševní zdraví. Přesto se o tomto problému veřejně příliš nemluví, lidé totiž tuto oblast pořád podle zakladatelky projektu Nevypusť duši Marie Salomonové vnímají jako stigma, uvedla v pořadu Události, komentáře. Bylo by podle ní dobré, aby aspoň častěji zaznívaly linky, kam se mohou lidé obrátit v případě, kdy se necítí dobře.

Doba covidová rozdělila společnost na ty, kteří nákaze nepřikládají velký význam, a ty, kteří mají pochopitelný strach. Nová studie Národního ústavu duševního zdraví zjišťuje, co se děje s psychikou pod náporem negativních zpráv. Už nyní vzrůstá počet těch, kteří mají úzkosti a deprese. Psychologové a psychiatři zároveň radí, jak s temnými emocemi bojovat. Tématu se věnoval Reportér ČT David Vondráček.

Čeští vědci se při hledání příčin duševních onemocnění zaměřují na geny a vliv vnějšího prostředí. Odborníci z univerzitních psychiatrických klinik v Hradci Králové a Olomouci například zkoumají psychotické poruchy, poruchy nálady a úzkostné poruchy, v Národním ústavu duševního zdraví zase zkoumají vztahy mezi střevní mikrobiotou (střevními mikroorganismy) a mozkovými funkcemi. Poznatky mají v budoucnu přispět k efektivnější léčbě i prevenci duševních nemocí, řekl mluvčí Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Jan Červenka.

Jak se cítí člověk trpící nespavostí nebo naopak nadměrnou spavostí, zkoumá kolektiv Nesladim. Divadelní soubor inscenaci připravoval s odborníky a vycházel z rozhovorů s lidmi, které spánkové poruchy trápí. Dům beze spánku uvádějí na scéně pražského Divadla Archa.

Lidem s depresí může pomoci nová experimentální léčba. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) budou zkoumat a porovnávat účinky halucinogenu z lysohlávek jako antidepresiva. Jedná se o látku zvanou psilocybin, srovnávat ji budou jako první v Evropě s již používaným antidepresivem s rychlým nástupem účinku, ketaminem. Podle odhadů žije v Česku minimálně půl milionu obyvatel s depresí.

Vědecký experiment odborníků v berounském domově seniorů prokázal, že zdraví penzistů prospívá biodynamické světlo, které dokáže simulovat sluneční svit a večer zajišťuje jiné, vhodnější světelné spektrum. Na experimentálním výzkumu spolupracovali vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), dodavatel světelných systémů Spectrasol a specialisté z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB).

V sobotu začne únor. Podobně jako loni může nést přívlastek „suchej“. Takto nazvaná kampaň poukazuje na rizika pití alkoholu a nabádá alespoň k dočasné abstinenci. Alkohol zůstává podle odborníků v Česku velkým problémem – rizikově pije každý desátý člověk a každý druhý zná někoho, kdo má s alkoholem závažné potíže. Ty v poslední době závratným tempem přibývají i u seniorů, což byla dosud opomíjená skupina.

Výzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) zpochybnil existenci diagnózy deprese se sezonním průběhem. Podle této diagnózy se epizody deprese objevují vždy v návaznosti na konkrétní roční období.

Psychiatrička Dita Protopopová není nijak kontroverzní, je to odbornice na svém místě, řekl premiér Andrej Babiš (ANO), který ji jmenoval tajemnicí vládní rady pro duševní zdraví. Lékařka na ministerstvu zdravotnictví řídí projekty související s reformou psychiatrické péče. Do funkce nastoupila před třemi týdny. Dříve vypracovala posudek o zdravotním stavu premiérova syna Andreje Babiše mladšího.

Za problematické pití označuje 44 procent lidí tři a více alkoholických nápojů denně, 37 procent lidí pak dva až tři. Podle odborníků je ale hranice nižší. U mužů průměrně dva nápoje denně a u žen jeden. Vyplývá to z průzkumu mezi téměř 1800 lidmi z letošního března, který prezentovala Národní linka pro odvykání.

Lékaři označují Alzheimerovu chorobu jako epidemii 21. století. Jen v Evropské unii odhalí nový případ každých 30 sekund, v Česku se počet od roku 2010 víc než zdvojnásobil. Navíc je tu velká skupina lidí, kteří nemoc mají, ale neví o tom. Řada lékáren přitom nabízí konzultace, které mohou pomoci odhalit riziko nemoci včas. Posílit má i role praktického lékaře, který může od příštího roku u pacientů provádět vyšetření poznávacích funkcí. Čím dřív se na chorobu přijde, tím déle mohou být pacienti soběstační.

Vývojáři aplikace pro mobilní telefony „Nepanikař“ pomáhající lidem zvládat obtížné psychické stavy oznámili dosažení hranice 20 tisíc stažení. Vývojářský tým z Vysokého učení technického v Brně (VUT) program uživatelům poskytl před pěti měsíci.

Dvacet příběhů osobností, které se věnují neobvyklým profesím a mají společné téma – erotiku. Zpracovává je kniha Bohemian Taboo Stories, která chce formou osvěty ukázat jiný pohled na lidskou sexualitu a odkrýt tabu, která jsou s ní často spojována. Na publikaci spolupracovalo čtrnáct autorů, ilustrátorů i fotografů. Jednotlivé příběhy přitom pojali každý po svém.

Brýle s virtuální realitou začínají pomáhat jako prevence proti zhoršování paměti, pozornosti a orientace u seniorů nebo jako pomůcka pro ty, kteří pečují o lidi s demencí. Nová využití pro tuto moderní technologii hledají odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a Asociace poskytovatelů sociálních služeb.