Národní ústav duševního zdraví strana 2 z 3

Nový výzkum odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) odhalil faktory, které ovlivňují duševní stav žen po porodu. Kromě porodního traumatu jde například o kojení ale také třeba o problematické chování okolí vůči ženám. Výzkumníci ve studii analyzovali problémy přímo z pohledu žen, což většina dosavadních studií neprováděla.

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) po nadějné mezinárodní studii léčby deprese lékem z lysohlávek spouštějí další studii, shánějí pro ni dobrovolníky. Odborníci zatím zkoumali optimální dávkování a možné vedlejší účinky, podle výsledků u části pacientů trvalo zlepšení příznaků deprese i dvanáct týdnů po podání látky. Teď se zaměří na účinky po opakované dávce, řekl mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Obrazy i hudba ovlivňují mysl člověka a v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech nejde jen o zdraví pacientů, ale i zdravotníků a výzkumných pracovníků. Díky projektu Umění – cesta do duše je budova plná darovaných či zapůjčených uměleckých děl. Konají se zde také koncerty komorní hudby.

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) vytvořil nový web, který má pomoci s prevencí sebevražd. V Česku podle odborníků z ústavu chybí snadno dostupná platforma, kde by lidé mohli najít komplexní relevantní informace. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace je sebevražda globálně příčinou jednoho ze sta úmrtí, loni v České republice spáchalo sebevraždu přes dvanáct set lidí.

Poruchy spánku po covidu přetrvávají i měsíce či roky, ukázal výzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Jde o nespavost, noční můry, náměsíčnost a živé sny. Vyplývá to z průběžných dat z rozsáhlého zkoumání, kterému se věnují odborníci z Centra výzkumu spánku a chronobiologie. U více než třiceti procent respondentů se po prodělání covidu objevily živé sny, nočními můrami trpí více než sedmnáct procent účastníků výzkumu. Nejčastějším problémem je nespavost.

Makety šibenic se v posledních týdnech staly leitmotivem protestů odpůrců pandemického zákona a dalších opatření na omezení epidemie covidu-19, včetně očkování. Objevují se nejen na demonstracích, ale i před domy politiků, se kterými protestující nesouhlasí. Podle behaviorálního patologa Andreje Drbohlava, který byl hostem Událostí, komentářů, je příčinou takto vyhroceného chování „informační chaos“.

Když začala před necelými dvěma lety pandemie covidu-19, varovala řada expertů na duševní zdraví, že krize povede ke znatelnému nárůstu počtů sebevražd. Nic takového se ale nepotvrdilo, v řadě zemí dokonce počet sebevražd poklesl. Vědci nyní zkoumají, jak je to možné –⁠ a podle jedné z hypotéz nákaza a uzávěra vedly k udržitelnějšími životnímu stylu, který ve svém důsledku suicidalitu omezil.

Policie v kauze údajného zavlečení Andreje Babiše mladšího na Krym zadala dvěma znalcům vypracovat znalecké posudky –⁠ psychologický a psychiatrický. Premiérův syn je ale proti tomu, aby byl zkoumán v Česku. Pro Českou televizi to uvedl jeho právní zástupce Vítězslav Dohnal. Babiš mladší dlouhodobě tvrdí, že ho premiér nechal v roce 2017 proti jeho vůli odvézt na Krym proto, aby mu znemožnil vypovídat v kauze Čapí hnízdo.

Řadě základních a středních škol stále chybějí školní psychologové, v některých regionech jich postrádají až desítky. Vyplývá to z vyjádření krajů pro ČT. Důvodem je podle nich dlouhodobý nedostatek odborníků i jejich nejisté financování. Podle předsedy Asociace školní psychologie Jana Mareše jsou teď přitom psychologové ve školách potřeba více než dřív, žáků s duševními problémy totiž během distanční výuky přibylo.

Sebevražd loni v České republice meziročně výrazně nepřibylo, podle odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) se dopady pandemie mohou projevit až s odstupem času. Pomoci mají nové projekty zaměřené na prevenci a zvyšování povědomí o problematice. V tuzemsku byla loni podle údajů Českého statistického úřadu sebevražda jako příčina úmrtí určena u 1224 případů, což je o 33 případů více než v roce 2019.

Čtyři roky starý případ stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) se před volbami znovu vrací téměř na začátek. Státní zástupce zadal policii v kauze Čapí hnízdo vyslechnout jak Andreje Babiše mladšího, tak jednoho z bývalých manažerů Čapího hnízda. Promluvila také psychiatrička Dita Protopopová, která až dosud mlčela. Pro Reportéry ČT natáčela Aneta Snopová a Hanuš Hanslík.

Národní ústav duševního zdraví má nového ředitele. Cyril Höschl nedávno skončil, protože chtěl. Nový šéf Petr Winkler se chce více angažovat v reformě psychiatrické péče a posilovat výjimečné postavení ústavu v oblasti výzkumu a vzdělávání. Zároveň uvedl, že rok s pandemií dopadl na duševní zdraví Čechů a počet onemocnění narostl. Petr Winkler byl hostem Interview ČT24.

Obezita zřejmě urychluje stárnutí mozku a zhoršuje průběh psychických nemocí, ukázala mezinárodní studie vědců, do které se zapojil i český Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Například obézní pacienti s bipolární poruchou nebo schizofrenií mají častěji závažnější průběh duševního onemocnění, větší riziko sebevraždy a horší odpověď na psychiatrickou medikaci.

Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) povede Petr Winkler, do funkce ho v úterý jmenoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Winkler, který uspěl v otevřeném výběrovém řízení, se řízení ústavu ve středočeských Klecanech ujme ve středu, oznámilo ministerstvo zdravotnictví. Ve funkci nahradí psychiatra Cyrila Höschla, který rezignoval počátkem dubna.

Skupiny, které pomáhají lidem v boji se závislostmi, se od pondělí můžou opět sejít osobně. Umožňuje to poslední rozvolnění vládních opatření, díky kterému se ve vnitřních prostorech může za stanovených podmínek potkat až deset lidí. Jak ČT zjistila oslovením zástupců Anonymních alkoholiků, Anonymních gamblerů i dalších terapeutických skupin, během pandemie koronaviru zájem o pravidelná setkávání narostl. Od podzimu se tak některé skupiny scházely alespoň on-line.

Osobní setkání nyní nabízí jen asi třetina psychoterapeutů. Ostatní zůstávají s klienty ve spojení pouze on-line. Interním průzkumem to zjistila Česká asociace pro psychoterapii (ČAP). Vláda přitom opatření uvolnila a od poloviny dubna mohou terapeuti znovu ordinovat osobně. Některých z nich se ale netýká výjimka z vládních zákazů. Jiným vadí povinnost mít respirátor. Téměř všichni však hlásí naplněné kapacity.

V čele Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) ve středočeských Klecanech skončí psychiatr Cyril Höschl, vedl ho od založení v roce 2015. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) po vzájemné domluvě přijal jeho rezignaci, informovalo v pátek ministerstvo v tiskové zprávě.

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví zjistili, že kvůli koronavirovým restriktivním opatřením přibylo dospělých, kteří trpí úzkostnými poruchami nebo depresemi. Ředitel ústavu psychiatr Cyril Höschl ve Studiu 6 v tomto ohledu připomněl, že jedním z rizikových faktorů je také alkohol. Rozhovor s ním vedla Jolka Krásná.

Zdravotní pojišťovny začaly nabízet příspěvky na psychoterapii u soukromých psychologů. Jak minulý týden upozornil Národní ústav pro duševní zdraví, úzkostnými poruchami nyní trpí dvojnásobek lidí než před propuknutím pandemie koronaviru. Díky příspěvkům mohou lidé využít psychologické pomoci i bez žádanek od lékařů nebo psychiatrické diagnózy.

V době pandemie nového typu koronaviru se u žen zvýšil stres a u mužů se zvýšilo altruistické chování. Vyplývá to z mezinárodní studie, do které je zapojený také Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Obecně u obou pohlaví vzrostl čas strávený s médii.

Množství osob s psychickými problémy se podle Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) za období pandemie koronaviru téměř ztrojnásobilo. Psychologové, kteří pracující jako živnostníci, nabízí teď pouze on-line terapie, na spoustu klientů se navíc vůbec nedostane. Vláda chce dát některým terapeutům peníze na to, aby mohli své služby poskytnout zdarma i dalším klientům. Podle terapeutů v Česku by však bylo mnohem efektivnější, kdyby mohli své ordinace opět otevřít.

Zadaní lidé v České republice jsou podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v době pandemie koronaviru spokojenější než lidé bez partnera. Oproti závěrům zahraničních výzkumů vzrostla u zadaných i nezadaných sexuální touha, v častějším praktikování sexu se ale neprojevila.

Pandemie má vedle přímých dopadů na fyzické zdraví a ekonomickou situaci obyvatel také vliv na jejich duševní zdraví. Přesto se o tomto problému veřejně příliš nemluví, lidé totiž tuto oblast pořád podle zakladatelky projektu Nevypusť duši Marie Salomonové vnímají jako stigma, uvedla v pořadu Události, komentáře. Bylo by podle ní dobré, aby aspoň častěji zaznívaly linky, kam se mohou lidé obrátit v případě, kdy se necítí dobře.

Doba covidová rozdělila společnost na ty, kteří nákaze nepřikládají velký význam, a ty, kteří mají pochopitelný strach. Nová studie Národního ústavu duševního zdraví zjišťuje, co se děje s psychikou pod náporem negativních zpráv. Už nyní vzrůstá počet těch, kteří mají úzkosti a deprese. Psychologové a psychiatři zároveň radí, jak s temnými emocemi bojovat. Tématu se věnoval Reportér ČT David Vondráček.