Pandemie se v Česku do počtu sebevražd nepropsala. Dopady ale mohou podle expertů přijít později

Sebevražd loni v České republice meziročně výrazně nepřibylo, podle odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) se dopady pandemie mohou projevit až s odstupem času. Pomoci mají nové projekty zaměřené na prevenci a zvyšování povědomí o problematice. V tuzemsku byla loni podle údajů Českého statistického úřadu sebevražda jako příčina úmrtí určena u 1224 případů, což je o 33 případů více než v roce 2019.

Řada studií v souvislosti se zhoršením duševního zdraví v mnoha státech upozorňuje na možný nárůst sebevražednosti. Analýza zaměřená na míru sebevražednosti v počáteční fázi pandemie ve 21 zemích publikovaná v časopise Lancet Psychiatry ale v porovnání s dlouhodobým průměrem významný nárůst míry sebevražednosti neukázala.

„Odborná komunita však upozorňuje na možné zhoršení v důsledku dlouhodobého vývoje stavu duševního zdraví a ekonomických dopadů pandemie a v této souvislosti i na potřebu aktivního předcházení sebevraždám, o což se dlouhodobě snažíme,“ uvedl výzkumný pracovník NUDZ Alexandr Kasal.

  • Světový den prevence sebevražd připadá na 10. září, jeho cíli jsou mimo jiné destigmatizace a podpora preventivních aktivit.

Každý stý

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace je sebevražda globálně příčinou jednoho ze sta úmrtí a tento poměr platí i pro Česko. Pokusů o sebevraždu je ale mnohem více; odborníci  odhadují, že na každou dokonanou sebevraždu připadá až dvacet pokusů.

V tuzemsku loni mírně přibylo sebevražd mezi muži, naopak u žen jejich počet poklesl. „Stále však jde v průměru o více než tři úmrtí denně, kdy jasně vnímáme vysokou potřebu preventivní akce,“ dodal Kasal.

Podle něj se v souvislosti s pandemií covidu-19 minulý rok světová i česká populace musela potýkat s mnoha jevy, jako jsou sociální izolace, finanční stres, ztráta zaměstnání či nárůst duševních onemocnění, což jsou rizikové faktory sebevražednosti.

Odborníci z NUDZ se v rámci sdružení více než dvaceti zemí podílí na přípravách nového evropského projektu ImpleMENTAL zaměřeného na přenesení dobré praxe prevence sebevražd z Rakouska. Ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem zástupci NUDZ připravují akreditovaný kurz pro učitele o sebepoškozování a sebevražedném chování u dospívajících.

Pokračuje také projekt Supreme-mh, který se zabývá monitoringem a posilováním duševního zdraví dětí a adolescentů. „V rámci Supreme-mh se od září 2021 bude pilotovat vzdělávací program Všech pět pohromadě, který si klade za cíl zvýšit duševní gramotnost u dětí mezi jedenácti a třinácti lety, což považujeme za důležité i ve vztahu k prevenci sebevražd,“ doplnila členka implementačního týmu Laura Bechyňová.

Jak předcházet sebevraždám

K prevenci sebevražd přispívá destigmatizace tématu, čemuž se dlouhodobě odborníci z NUDZ věnují. Například nedávno se podíleli na konzultaci umělecké inscenace nazvané Den mě oslepí, večer utiší, noc mě skryje.

Jde o takzvanou audio-procházku umožňující návštěvníkům vyslechnout hlasy promlouvající na základě autentických výpovědí lidí s vlastní zkušeností s pokusem o sebevraždu nebo pozůstalých po úmrtí sebevraždou. Projekt bude uveden 23. září na festivalu 4+4 dny v pohybu v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 13 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 18 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 20 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 22 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...