V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
Flodrová se narodila v roce 1935 v Hranicích, brzy se ale s rodinou přestěhovala do Brna, kde vystudovala historii a archivnictví. V letech 1957 až 1991 pracovala v Muzeu města Brna. Následujících třináct let působila v Pracovní skupině pro názvosloví města Brna. Stála také u zrodu Encyklopedie dějin Brna.
„Můj otec byl středoškolský profesor a učil češtinu, dějepis a zeměpis. Když jsme se přistěhovali do Brna, bylo to přesně 13. března roku 1939, tak on se mnou chodíval po ulicích Brna a vysvětloval mi, kde co je. Tehdy se mi město začalo líbit,“ řekla v rozhovoru pro online.muni.cz.
Mezi její nejznámější publikace patří Hovory o Brně, které jsou výsledkem jejího celoživotního úsilí o popularizaci historie města. O moravské metropoli přednášela a psala odborné i populárně-naučné články.
„Brno vždycky stálo tak nějak ve stínu a pořád se vyzdvihovala Praha. Ta má samozřejmě své výsadní postavení a svá specifika a Brno by se nikdy nemělo snažit být Prahou. Naopak, má být tím, čím je. Já si na Brně například cením jeho tolerance,“ řekla v rozhovoru pro Masarykovu univerzitu, kterou vystudovala.
Rozdíl mezi Brňanem a Brňákem
„Jejím poselstvím je to, jak vnímala rozdíl mezi Brňanem a Brňákem. Brňan je s Brnem spojený, má ho rád, je pro město schopen něco udělat, zatímco Brňák v něm prostě jen žije. Z Brňáka se může stát Brňan, naopak je to vyloučené,“ řekl novinář Miloš Šenkýř, který s Flodrovou opakovaně spolupracoval.
Flodrová a Šenkýř společně napsali například knihu Brno a Brňanky, věnovanou mimořádným ženám v dějinách města. „Flodrová sama by do ní určitě patřila,“ poznamenal Šenkýř.
Názvy brněnských ulic
Historička se opakovaně vracela k tématu brněnských ulic a jejich názvů. Věnovala se také pamětihodnostem, uměleckým a stavebním památkám města, jeho zajímavostem i opomíjeným detailům. K jejím dalším známým publikacím patří Brněnské ulice a vývoj jejich názvů od 13. století po dnešek, Bomby nad Brnem: Zpráva o leteckém bombardování města Brna v letech 1944 a 1945 nebo 100 let v Brně.
Databáze Národní knihovny ČR ji eviduje jako autorku či spoluautorku více než šedesáti publikací. Byla držitelkou Ceny města Brna i Ceny Jihomoravského kraje.
