Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
Počet dnů s nebezpečným vlhkým horkem se celosvětově od sedmdesátých let více než zdvojnásobil, a to v průměru z deseti dnů ročně na třiadvacet dnů ročně, jak vyplývá z nové analýzy organizace Climate Central.
Loni bylo devatenáct z těch třiadvaceti dnů podle této zprávy způsobeno klimatickými změnami. Analýza uvádí, že klimatické změny způsobené člověkem přispěly od roku 1970 dohromady k téměř dvěma třetinám všech dnů s takovým nebezpečným vlhkým vedrem po celém světě a zvyšují riziko onemocnění a úmrtí souvisejících s horkem u stovek milionů lidí.
Extrémní vedro si podle této analýzy od roku 2000 vyžádalo celosvětově více než čtvrt milionu životů, což z něj činí jedno z nejsmrtelnějších nebezpečí souvisejících s počasím. Zatímco vysoké teploty představují riziko pro všechny, neúměrně většímu nebezpečí kvůli vlhkému vedru čelí starší lidé, děti, těhotné ženy, osoby s chronickými zdravotními problémy a lidé bez přístupu k ochlazení. Vlhkost totiž rizika ještě znásobuje. Vzhledem k tomu, že globální teploty v důsledku spalování fosilních paliv nadále stoupají, nebezpečné vlhké vedro se stává častějším a rozšířenějším jevem.
Proč je vlhké horko tak nebezpečné
Vlhkost hraje klíčovou roli při určování toho, jak nebezpečné je horko. Vysoká vlhkost totiž snižuje schopnost těla ochlazovat se pocením, což způsobuje hromadění tepla uvnitř těla a zvyšuje riziko dehydratace, kardiovaskulárních a respiračních problémů, tepelného vyčerpání, úpalu a dalších závažných zdravotních dopadů.
„Lidské tělo udržuje stálou teplotu prostřednictvím termoregulace, která odvádí teplo produkované tělem a přijímané z okolí. V horkém prostředí se rozšiřují periferní cévy (vasodilatace), zvyšuje se pocení a srdeční výdej, což pomáhá přenést teplo z jádra těla na povrch a odvést jej do okolí. Při vysokých teplotách vzduchu se tělo ochlazuje převážně odpařováním potu,“ vysvětluje Hana Hanzlíková z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
„Při vysoké vlhkosti vzduchu se však odpařování zpomaluje, což snižuje schopnost organismu odvádět přebytečné teplo. V důsledku zvýšené zátěže oběhového systému jsou během horkého počasí zvláště ohroženi lidé se srdečním selháním, ischemickou chorobou srdeční nebo vysokým krevním tlakem. V horku je proto vhodné přizpůsobit denní režim, omezit fyzickou zátěž v nejteplejší části dne a dbát na dostatečný příjem tekutin. Tím lze snížit riziko dehydratace, která může vést k únavě, závratím nebo poklesu krevního tlaku,“ doplňuje vědkyně.
Kaitlyn Trudeauová, která se v Climate Central na analýze podílela, uvedla: „Naše výsledky ukazují, jak zásadně klimatická změna mění náš svět. Nebezpečné vlhké vedro se v některých regionech změnilo z ojedinělého jevu na charakteristický rys každodenního života, čímž se podmínky přibližují k hranicím toho, co lidské tělo dokáže bezpečně snášet.“
Pro hodnocení takzvaného tepelného stresu se používají pojmy jako tepelná zátěž, pocitová teplota nebo UTCI (Universal Thermal Climate Index). Tento index zohledňuje vliv teploty vzduchu, vlhkosti, rychlosti větru a slunečního záření na lidský organismus, a umožňuje tak lépe odhadnout míru tepelného stresu ve venkovním prostředí. Mapy tepelné zátěže UTCI, včetně biometeorologické předpovědi, jsou denně aktualizovány i na webových stránkách ČHMÚ, se základními doporučeními ke každému stupni zátěže pro rizikové skupiny obyvatel.
A co Česko?
Zde je důležité dodat, že v podmínkách střední Evropy se zatím tato smrtící kombinace faktorů prakticky nevyskytuje. V Česku samozřejmě nepříjemné vlhké horko bývá, ale není svými parametry srovnatelné s tím, co zažívají jinde. Problémem je naopak v Asii, například v Indii nebo Číně, zásadním zdravotním rizikem je v Jižní Americe.
„Vlny veder charakterizované současně vysokou teplotou a vysokou vlhkostí vzduchu (humid heat waves) nejsou ve střední Evropě běžné. V Česku jsou vlny veder častější, delší a intenzivnější než dříve, ale jsou spojené se suchým, horkým kontinentálním vzduchem,“ potvrdila pro ČT24 Hanzlíková.
„Vlhkost vzduchu je proměnlivá v závislosti na počasí a nepředstavuje tak výrazný faktor ohrožující zdraví, na rozdíl od vysokých teplot. Evropské epidemiologické studie ukazují, že úmrtnost v horkých vlnách je nejvíce spojena s teplotou vzduchu, zatímco vlhkost často působí jako sekundární faktor a její vliv se liší v závislosti na regionu. V některých případech však může kombinace vysoké teploty a vlhkosti výrazně zvýšit tepelný stres oproti situacím s nižší vlhkostí vzduchu, například po přechodu front nebo při přílivu vlhkého subtropického vzduchu,“ doplnila.
