Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.

Počet dnů s nebezpečným vlhkým horkem se celosvětově od sedmdesátých let více než zdvojnásobil, a to v průměru z deseti dnů ročně na třiadvacet dnů ročně, jak vyplývá z nové analýzy organizace Climate Central.

Loni bylo devatenáct z těch třiadvaceti dnů podle této zprávy způsobeno klimatickými změnami. Analýza uvádí, že klimatické změny způsobené člověkem přispěly od roku 1970 dohromady k téměř dvěma třetinám všech dnů s takovým nebezpečným vlhkým vedrem po celém světě a zvyšují riziko onemocnění a úmrtí souvisejících s horkem u stovek milionů lidí.

Extrémní vedro si podle této analýzy od roku 2000 vyžádalo celosvětově více než čtvrt milionu životů, což z něj činí jedno z nejsmrtelnějších nebezpečí souvisejících s počasím. Zatímco vysoké teploty představují riziko pro všechny, neúměrně většímu nebezpečí kvůli vlhkému vedru čelí starší lidé, děti, těhotné ženy, osoby s chronickými zdravotními problémy a lidé bez přístupu k ochlazení. Vlhkost totiž rizika ještě znásobuje. Vzhledem k tomu, že globální teploty v důsledku spalování fosilních paliv nadále stoupají, nebezpečné vlhké vedro se stává častějším a rozšířenějším jevem.

Proč je vlhké horko tak nebezpečné

Vlhkost hraje klíčovou roli při určování toho, jak nebezpečné je horko. Vysoká vlhkost totiž snižuje schopnost těla ochlazovat se pocením, což způsobuje hromadění tepla uvnitř těla a zvyšuje riziko dehydratace, kardiovaskulárních a respiračních problémů, tepelného vyčerpání, úpalu a dalších závažných zdravotních dopadů.

„Lidské tělo udržuje stálou teplotu prostřednictvím termoregulace, která odvádí teplo produkované tělem a přijímané z okolí. V horkém prostředí se rozšiřují periferní cévy (vasodilatace), zvyšuje se pocení a srdeční výdej, což pomáhá přenést teplo z jádra těla na povrch a odvést jej do okolí. Při vysokých teplotách vzduchu se tělo ochlazuje převážně odpařováním potu,“ vysvětluje Hana Hanzlíková z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

„Při vysoké vlhkosti vzduchu se však odpařování zpomaluje, což snižuje schopnost organismu odvádět přebytečné teplo. V důsledku zvýšené zátěže oběhového systému jsou během horkého počasí zvláště ohroženi lidé se srdečním selháním, ischemickou chorobou srdeční nebo vysokým krevním tlakem. V horku je proto vhodné přizpůsobit denní režim, omezit fyzickou zátěž v nejteplejší části dne a dbát na dostatečný příjem tekutin. Tím lze snížit riziko dehydratace, která může vést k únavě, závratím nebo poklesu krevního tlaku,“ doplňuje vědkyně.

Kaitlyn Trudeauová, která se v Climate Central na analýze podílela, uvedla: „Naše výsledky ukazují, jak zásadně klimatická změna mění náš svět. Nebezpečné vlhké vedro se v některých regionech změnilo z ojedinělého jevu na charakteristický rys každodenního života, čímž se podmínky přibližují k hranicím toho, co lidské tělo dokáže bezpečně snášet.“

Pro hodnocení takzvaného tepelného stresu se používají pojmy jako tepelná zátěž, pocitová teplota nebo UTCI (Universal Thermal Climate Index). Tento index zohledňuje vliv teploty vzduchu, vlhkosti, rychlosti větru a slunečního záření na lidský organismus, a umožňuje tak lépe odhadnout míru tepelného stresu ve venkovním prostředí. Mapy tepelné zátěže UTCI, včetně biometeorologické předpovědi, jsou denně aktualizovány i na webových stránkách ČHMÚ, se základními doporučeními ke každému stupni zátěže pro rizikové skupiny obyvatel.

A co Česko?

Zde je důležité dodat, že v podmínkách střední Evropy se zatím tato smrtící kombinace faktorů prakticky nevyskytuje. V Česku samozřejmě nepříjemné vlhké horko bývá, ale není svými parametry srovnatelné s tím, co zažívají jinde. Problémem je naopak v Asii, například v Indii nebo Číně, zásadním zdravotním rizikem je v Jižní Americe.

„Vlny veder charakterizované současně vysokou teplotou a vysokou vlhkostí vzduchu (humid heat waves) nejsou ve střední Evropě běžné. V Česku jsou vlny veder častější, delší a intenzivnější než dříve, ale jsou spojené se suchým, horkým kontinentálním vzduchem,“ potvrdila pro ČT24 Hanzlíková.

„Vlhkost vzduchu je proměnlivá v závislosti na počasí a nepředstavuje tak výrazný faktor ohrožující zdraví, na rozdíl od vysokých teplot. Evropské epidemiologické studie ukazují, že úmrtnost v horkých vlnách je nejvíce spojena s teplotou vzduchu, zatímco vlhkost často působí jako sekundární faktor a její vliv se liší v závislosti na regionu. V některých případech však může kombinace vysoké teploty a vlhkosti výrazně zvýšit tepelný stres oproti situacím s nižší vlhkostí vzduchu, například po přechodu front nebo při přílivu vlhkého subtropického vzduchu,“ doplnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 20 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 23 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.