Národní ústav duševního zdraví strana 3 z 3

Doba covidová rozdělila společnost na ty, kteří nákaze nepřikládají velký význam, a ty, kteří mají pochopitelný strach. Nová studie Národního ústavu duševního zdraví zjišťuje, co se děje s psychikou pod náporem negativních zpráv. Už nyní vzrůstá počet těch, kteří mají úzkosti a deprese. Psychologové a psychiatři zároveň radí, jak s temnými emocemi bojovat. Tématu se věnoval Reportér ČT David Vondráček.

Čeští vědci se při hledání příčin duševních onemocnění zaměřují na geny a vliv vnějšího prostředí. Odborníci z univerzitních psychiatrických klinik v Hradci Králové a Olomouci například zkoumají psychotické poruchy, poruchy nálady a úzkostné poruchy, v Národním ústavu duševního zdraví zase zkoumají vztahy mezi střevní mikrobiotou (střevními mikroorganismy) a mozkovými funkcemi. Poznatky mají v budoucnu přispět k efektivnější léčbě i prevenci duševních nemocí, řekl mluvčí Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Jan Červenka.

Jak se cítí člověk trpící nespavostí nebo naopak nadměrnou spavostí, zkoumá kolektiv Nesladim. Divadelní soubor inscenaci připravoval s odborníky a vycházel z rozhovorů s lidmi, které spánkové poruchy trápí. Dům beze spánku uvádějí na scéně pražského Divadla Archa.

Lidem s depresí může pomoci nová experimentální léčba. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) budou zkoumat a porovnávat účinky halucinogenu z lysohlávek jako antidepresiva. Jedná se o látku zvanou psilocybin, srovnávat ji budou jako první v Evropě s již používaným antidepresivem s rychlým nástupem účinku, ketaminem. Podle odhadů žije v Česku minimálně půl milionu obyvatel s depresí.

Vědecký experiment odborníků v berounském domově seniorů prokázal, že zdraví penzistů prospívá biodynamické světlo, které dokáže simulovat sluneční svit a večer zajišťuje jiné, vhodnější světelné spektrum. Na experimentálním výzkumu spolupracovali vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), dodavatel světelných systémů Spectrasol a specialisté z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB).

V sobotu začne únor. Podobně jako loni může nést přívlastek „suchej“. Takto nazvaná kampaň poukazuje na rizika pití alkoholu a nabádá alespoň k dočasné abstinenci. Alkohol zůstává podle odborníků v Česku velkým problémem – rizikově pije každý desátý člověk a každý druhý zná někoho, kdo má s alkoholem závažné potíže. Ty v poslední době závratným tempem přibývají i u seniorů, což byla dosud opomíjená skupina.

Výzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) zpochybnil existenci diagnózy deprese se sezonním průběhem. Podle této diagnózy se epizody deprese objevují vždy v návaznosti na konkrétní roční období.

Psychiatrička Dita Protopopová není nijak kontroverzní, je to odbornice na svém místě, řekl premiér Andrej Babiš (ANO), který ji jmenoval tajemnicí vládní rady pro duševní zdraví. Lékařka na ministerstvu zdravotnictví řídí projekty související s reformou psychiatrické péče. Do funkce nastoupila před třemi týdny. Dříve vypracovala posudek o zdravotním stavu premiérova syna Andreje Babiše mladšího.

Za problematické pití označuje 44 procent lidí tři a více alkoholických nápojů denně, 37 procent lidí pak dva až tři. Podle odborníků je ale hranice nižší. U mužů průměrně dva nápoje denně a u žen jeden. Vyplývá to z průzkumu mezi téměř 1800 lidmi z letošního března, který prezentovala Národní linka pro odvykání.

Lékaři označují Alzheimerovu chorobu jako epidemii 21. století. Jen v Evropské unii odhalí nový případ každých 30 sekund, v Česku se počet od roku 2010 víc než zdvojnásobil. Navíc je tu velká skupina lidí, kteří nemoc mají, ale neví o tom. Řada lékáren přitom nabízí konzultace, které mohou pomoci odhalit riziko nemoci včas. Posílit má i role praktického lékaře, který může od příštího roku u pacientů provádět vyšetření poznávacích funkcí. Čím dřív se na chorobu přijde, tím déle mohou být pacienti soběstační.

Vývojáři aplikace pro mobilní telefony „Nepanikař“ pomáhající lidem zvládat obtížné psychické stavy oznámili dosažení hranice 20 tisíc stažení. Vývojářský tým z Vysokého učení technického v Brně (VUT) program uživatelům poskytl před pěti měsíci.

Dvacet příběhů osobností, které se věnují neobvyklým profesím a mají společné téma – erotiku. Zpracovává je kniha Bohemian Taboo Stories, která chce formou osvěty ukázat jiný pohled na lidskou sexualitu a odkrýt tabu, která jsou s ní často spojována. Na publikaci spolupracovalo čtrnáct autorů, ilustrátorů i fotografů. Jednotlivé příběhy přitom pojali každý po svém.

Brýle s virtuální realitou začínají pomáhat jako prevence proti zhoršování paměti, pozornosti a orientace u seniorů nebo jako pomůcka pro ty, kteří pečují o lidi s demencí. Nová využití pro tuto moderní technologii hledají odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a Asociace poskytovatelů sociálních služeb.

Policisté ve středu obvinili z loupeže čtyři dívky ve věku 15 až 18 let, které utekly z výchovného ústavu v Praze. Další dvě dívky jsou stále na útěku. Podle psychopatologa Andreje Drbohlava jsou útěky z výchovných ústavů běžné. Podmínky v ústavech, včetně bezpečnosti vychovatelů, se navíc v posledních letech zhoršují, varuje Drbohlav, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Otázky kladla Marcela Augustová.

Studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), který sídlí v Klecanech u Prahy, se zaměřila na počátky Parkinsonovy nemoci. Lepší stanovení diagnózy a zefektivnění léčby mohou podle ní urychlit i krevní testy zaměřené na systém regulace spánku.

V Praze začíná filmový festival Na hlavu, který se věnuje tématu duševního zdraví. I když světové instituce jsou vůči tématu stále otevřenější, ve východní Evropě jsou psychické obtíže stále tabu, říká psychiatr Petr Winkler, který byl hostem ČT24.