Na východ od bývalé železné opony je duševní zdraví stále tabu. Změnu přináší festival Na hlavu

10 minut
Petr Winkler: V našich končinách je duševní zdraví stále tabu
Zdroj: ČT24

V Praze začíná filmový festival Na hlavu, který se věnuje tématu duševního zdraví. I když světové instituce jsou vůči tématu stále otevřenější, ve východní Evropě jsou psychické obtíže stále tabu, říká psychiatr Petr Winkler, který byl hostem ČT24.

„Jsme otevřenější hlavně z toho globálního pohledu. Když se dnes podíváte na instituce jako Světová banka, tak ty se zajímají o duševní zdraví, protože si uvědomují, jaký je to problém i pro ekonomiku,“ říká Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví.

„Některé vlády, například Nový Zéland, se zase daleko více než na ekonomický růst soustředí na něco, čemu říkáme well-being, tedy kvalita života,“ upozorňuje Winkler.

„Na druhou stranu, zejména v našich končinách, na východ od bývalé železné opony je duševní zdraví stále tabu. Pořád to máme spojeno s psychiatrickými nemocnicemi a se závažnými problémy a tu oblast stigmatizujeme, což brání i zdravým lidem se o duševní zdraví zajímat a mluvit o tom, co se v nás děje,“ pokračuje.

Už třetí ročník festivalu Na hlavu pořádá Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spolu s iniciativou Na rovinu v Městské knihovně v Praze od 31. ledna do 3. února. Uvedeno bude devět filmů s tematikou duševního zdraví, projekce budou spojené s komentáři odborníků. Nachystaná jsou také autorská čtení, besedy a přednášky.

„Zahájení festivalu patří filmu Elling, v diskusi se budeme věnovat velmi aktuálnímu tématu, reformě psychiatrické péče v Česku,“ upozorňuje Petr Winkler. Diskutovat se podle něj bude zejména o přesunu z velkých nemocnic do komunitní péče a o centrech duševního zdraví.

„Těch aktuálně pět funguje, dalších 16 bylo vybráno a vznikne do poloviny roku 2019,“ doplnil Winkler. Celkově má vzniknout zhruba stovka center pro dospělé obyvatele Česka a další specializovaná na komunitní služby pro děti, seniory a další cílové skupiny.

V programu festivalu je například také beseda herce Martina Myšičky z Dejvického divadla nazvaná Co.media o filmových mýtech o duševním zdraví, na kterou si jako hosta přizval primáře kliniky NUDZ Pavla Mohra. Ředitel NUDZ Cyril Höschl bude na festivalu přednášet o tom, co je v našem chování vrozené a co naučené.

Mezi dalšími tématy, která festival Na hlavu připomene, jsou třeba vážná duševní onemocnění, závislost na alkoholu, problematika spánku, LGBT (lidé s menšinovým sexuálním zaměřením či identitou) nebo nové poznatky z výzkumu psychedelik.

„V pátek dopoledne jsme připravili program pro žáky druhého stupně základních škol a středních škol, půjde o diskusi s lidmi s vlastní zkušeností s duševním onemocněním – to je také novinka oproti předchozím ročníkům,“ dodal koordinátor festivalu Na hlavu Štěpán Šůstek.

Během doprovodného programu si návštěvníci mohou vyzkoušet například virtuální realitu používanou při terapii různých fobií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
před 13 hhodinami

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
před 19 hhodinami

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
16. 3. 2025

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
15. 3. 2025

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
15. 3. 2025

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
15. 3. 2025
Načítání...