Nepanikař. Nebuď sám. Napiš někomu blízkému. Cestu z deprese může ukázat nová aplikace pro mobily

Vývojáři aplikace pro mobilní telefony „Nepanikař“ pomáhající lidem zvládat obtížné psychické stavy oznámili dosažení hranice 20 tisíc stažení. Vývojářský tým z Vysokého učení technického v Brně (VUT) program uživatelům poskytl před pěti měsíci.

„V průběhu této doby máme kladné odezvy od řady odborníků, kteří aplikaci svým klientům doporučují,“ řekla jeho zakladatelka Veronika Kamenská. Potvrdila taky rozšíření do dalších zemí a doporučení některých psychiatrů.

„Oceňujeme inovativnost, odkazy na odbornou pomoc a spolupráci s odborníky. U podobných aplikací ale povětšinou neexistuje evidence o efektivitě,“ poznamenává vedoucí oddělení sociální psychiatrie v Národním ústavu duševního zdraví Petr Winkler.

Aplikace, která může zachránit život

Vývojáři aplikace „Nepanikař“ udělali mezi uživateli anketu, aby získali zpětnou vazbu. Narazili tak mimo jiné na situaci, která se měla skutečně stát:

Sedmnáctiletá dívka delší dobu trpí depresivními stavy doprovázenými nespavostí. Ze své situace nevidí žádné východisko. Vše se tak rozhodne radikálně řešit skokem z okna. Jako poslední záchranu si zkusí otevřít aplikaci „Nepanikař“. Právě tam najde kontakt na blízkého, kterému může v nouzi zavolat.

Dívka si totiž v minulosti, kdy byla ve stabilizovaném stavu, sestavila záchranný plán. Začne podle něj postupovat, blízký jí pomůže krizi řešit a ona je teď v péči lékařů.

Anketa ukázala, že projekt mohl podobným způsobem pomoci při záchraně až třiceti životů. Téměř polovina respondentů pak program využívá při pomoci s úzkostnými stavy, zhruba třetina pro řešení deprese a zbývající v souvislosti se sebepoškozováním nebo s myšlenkami na sebevraždu.

„Jde o možná první aplikaci v češtině určenou lidem s úzkostnými příznaky a depresí. V angličtině a němčině existuje podobných aplikací celá řada a jsou i výzkumy prokazující jejich účinnost. Po zhlédnutí aplikace ji osobně považuji za podařenou a začal jsem ji proto svým úzkostným a úzkostně depresivním pacientům doporučovat,“ uvedl ředitel Psychiatrické nemocnice Kroměříž Petr Možný.

„Zatím jsem nedostal žádnou informaci, že by aplikace někomu z nich zachránila život, ale dostal jsem informace, že jim byla užitečná a pomohla jim zvládnout stavy úzkosti. Nemůže samozřejmě nahradit systematickou léčbu a není určena ke zvládání závažných stavů deprese a úzkosti. Jako doplněk léčby ji považuji za velmi přínosnou,“ upřesňuje Možný.

Některé funkce mobilní aplikace vyzdvihuje i Petr Winkler, vedoucí oddělení sociální psychiatrie v Národním ústavu duševního zdraví. „Oceňujeme její inovativnost, odkazy na odbornou pomoc, účast lidí s duševním onemocněním na vývoji aplikace, spolupráci s odborníky a širokou dostupnost,“ zhodnocuje.

Zároveň však upozorňuje na chybějící vyhodnocení efektivity: „Oblast e-mental health (pomoc prostřednictvím internetu nebo elektronických zařízení – pozn. red.) se v posledních letech prudce rozvíjí a v anglickém jazyce je dostupný nespočet aplikací na podporu duševního zdraví. Bohužel v převážné většině chybí odborná shoda na tom, které aplikace zaštítit a doporučit – povětšinou neexistuje žádná evidence o jejich efektivitě a jestli třeba někomu naopak neuškodily. Stejně tak v případě aplikace Nepanikař jde o chvályhodný počin a někomu jistě může pomoci, nicméně jej nelze brát jako náhradu za odbornou pomoc,“ vysvětluje Winkler.

Jasně a přímočaře

Na vývoji aplikace v Česku spolupracovali psychiatři, psychologové a terapeuti, kteří poskytovali odborné rady o tom, jaké informace by se měly na obrazovce telefonu objevovat.

„Texty a doporučení jsou jasné a přímočaré. I ze své praxe vím, že jsou situace, kdy odborná pomoc není dostupná, případně v kontaktování odborné pomoci existují určité překážky. Aplikace pak může sloužit jako užitečná okamžitá pomoc, protože telefon máme skoro vždy po ruce. I v noci v posteli, na opuštěné zastávce, na záchodech ve škole a podobně,“ oceňuje koncept psycholog Tomáš Kvapilík z týmu Terapeuti Brno.

Rozšířit povědomí o projektu navíc pomáhá i informační kampaň. „Rozeslali jsme letáčky do psychiatrických nemocnic a krizových center v celé České republice,“ popisuje propagaci autorka aplikace Veronika Kamenská. K jejímu vytvoření ji inspirovala osobní zkušenost s posttraumatickou stresovou poruchou. Studentka biomedicíny nenašla v češtině žádný program pro mobilní telefony, který by pomáhal s řešením několika různých psychických problémů, rozhodla se proto pro vytvoření vlastní aplikace. S programováním jí pomohli studenti Fakulty informačních technologií VUT v Brně Aleš Řezáč a Tomáš Chlubna.

Aktuálně se uživatelé dozvědí, jak se zklidnit ve vypjaté situaci, plánovat svou aktivitu nebo jak praktikovat dechová cvičení podle grafických animací. Pomoc je rozdělena do čtyř oblastí – zvládání depresí, úzkostných panik, sebepoškozování a myšlenek na sebevraždu.

V depresivních situacích lidem pomáhají například následující rady: „Napište blízké osobě, osobě, které věříte, jak vám je. Nebuďte sami. Běžte ji navštívit.“ Záchranný plán pro krizové situace, například při myšlenkách na sebevraždu, si uživatel sestaví z odpovědí na následující otázky: „Pokud mi bude zle, komu napíšu? Co napíšu? Komu by to ublížilo?“

Tam, kde aplikace již nedokáže pomoci, může alespoň ohroženého člověka nasměrovat přímo na odborníky. V kontaktech nechybí čísla na množství krizových center rozdělených podle krajů, psychiatrické nemocnice, Linku bezpečí nebo na záchrannou službu. Uživatele program může odkázat i na chat Pražské linky důvěry nebo internetové poradny.

Aplikace se přitom neustále inovuje. Vývojáři pracují na přidání možnosti pomoci pro lidi trpící poruchami příjmu potravy, minihře na odvedení pozornosti při úzkosti a vytvoření dalších jazykových verzí pro Německo nebo Španělsko. Projekt už funguje i ve slovenské, polské nebo anglické verzi. A kromě jiného jazyka jsou v lokálních verzích uvedena i tamní centra pomoci.

„Přišla nám i zpětná vazba z ostatních zemí a je velmi pozitivní, chválena je především všestrannost naší aplikace,“ podotkla její autorka Kamenská. Aktuální verzi aplikace „Nepanikař“ si může kdokoliv bezplatně nainstalovat z obchodů Google Play a Appstore.

Vývojářský tým je v kontaktu s některými psychiatrickými zařízeními nebo krizovými centry. „Naše spolupráce spočívá ve sdílení a doporučení naší aplikace potencionálním uživatelům. Další partnerství jsme navázali s neziskovou organizací Nevypusť duši, která nám pomohla získat prostředky na zpřístupnění aplikace pro zařízení s operačním systémem iOS, a dále pracujeme na vytvoření dalšího obsahu,“ doplňuje Kamenská.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žalobce navrhl vazbu v kauze zápasníka Vémoly

V kauze spojené se zápasníkem Karlem „Karlosem“ Vémolou podal státní zástupce návrh na vzetí do vazby. V případu čelí tři lidé obvinění ze zvlášť závažné organizované drogové trestné činnosti v mezinárodním rozsahu. Hrozí jim deset až 18 let vězení.
08:26Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zdravotní klauni přinášejí vánoční radost dětem v nemocnicích

Ne všechny děti mohou strávit vánoční svátky doma – některé musí zůstat na nemocničním lůžku. Zpříjemnit jim pobyt v nemocnici a vykouzlit úsměv na tváři se v rolích sester a doktorů snaží zdravotní klauni. Malé pacienty navštěvují celoročně, o Vánocích jsou jejich klauniády obzvlášť důležité.
před 9 hhodinami

O tradiční rybí polévku byl na Staroměstském náměstí velký zájem

Tradiční rozlévání štědrodenní rybí polévky podle receptu s koňakem a karamelem na Staroměstském náměstí v Praze opět provázel velký zájem. Dlouhá fronta se začala tvořit už půl hodiny před začátkem vydávání, kterého se s pomocníky ujal pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rozlévání vánoční rybí polévky se v metropoli uskuteční i na Kampě u Karlova mostu nebo na náměstí Republiky.
před 9 hhodinami

Trojice bratrů spojila síly, obec na Zlínsku se tak dočká opraveného betlému

Vánoční svátky v Nedašově na Zlínsku budou po letech zase kompletní – tedy včetně bezmála devadesát let starého mechanického betléma. Mohutný model devět měsíců opravovali tři bratři – Jakub, Karel a Tomáš Suří a tchán jednoho z nich. Betlém rozložili v garáži, historické součástky postupně nahrazovali novými. Do radosti pro druhé investovali desítky tisíc korun. Nyní na úplný závěr prošlo dílo závěrečným testem. Opravený betlém má pro Nedašov mimořádný význam. I podle statistiků je tu víra pořád silně zakořeněná. Při posledním sčítání se k církvi přihlásilo 855 z 1315 obyvatel vesnice. První veřejné předvedení betlému bude v kostele na Štědrý den během sváteční půlnoční mše.
před 14 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 14 hhodinami

Hosté Fokusu Václava Moravce diskutovali o roli médií veřejné služby

Prosincový díl pořadu Fokus Václava Moravce zkoumal roli veřejnoprávních médií u nás, jejich svobodu a svobodné bádání. Debatovali noví poslanci Katerina Demetrashvili (Piráti) a Matěj Gregor (Motoristé), filosof a sociolog Václav Bělohradský, profesor evropského práva na University of Copenhagen Jan Komárek, slovenská novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová a někdejší generální ředitel ČT a bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Ivo Mathé.
včera v 22:15

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
včera v 20:25

Poplatky za nepojištěná vozidla vzrostou. I za ta, s nimiž se nejezdí

Od nového roku zdraží poplatky za nepojištěná vozidla až o třicet procent. Pojistku v Česku stále nemá přes sto tisíc vozů. Největší podíl jich je v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji. Povinné ručení musí mít všechna vozidla v registru. A to i v případě, že se s nimi nejezdí, a stojí třeba na zahradě. Ve chvíli, kdy je vozidlo nepojízdné, musí ho provozovatel nechat administrativně vyřadit z provozu. Pokud tak neučiní, hrozí mu pokuta. Kromě ní navíc musí za každý den bez pojištění zaplatit příspěvek České kanceláři pojistitelů. Právě z nich pak organizace hradí škody způsobené nepojištěnými vozidly. Náklady na opravy se každým rokem zvyšují. I proto bude od ledna poplatek do fondu vyšší.
včera v 20:03
Načítání...