Zákaz mobilů v českých školách by podpořila většina rodičů, učitelé jsou opatrnější

Nahrávám video

Nebylo by od věci inspirovat se Francií a zakázat ve školách používání mobilních telefonů. Podle průzkumu, který si objednal jeden z českých operátorů u agentury Ipsos, si to myslí většina rodičů a asi polovina učitelů. Ti kantoři, kteří jsou proti, poukazují, že používají při výuce mobilní internet. Ve Francii od nového školního roku již mobily na základních školách zakázali, jejich používání se omezuje také ve skandinávských zemích a zákaz připravuje i Velká Británie.

Z průzkumu vyplývá, že by až dvě třetiny rodičů mohly být pro zákaz používání mobilních telefonů ve školách. Obávají se, že telefony rozptylují jejich děti od výuky, navíc nevylučují, že je mohou zejména starší žáci i zneužívat při písemném zkoušení.

Odpor k mobilům ve školách však mezi rodiči klesá s věkem – mladší rodiče jsou benevolentnější. Myslí si, že používání mobilních přístrojů je dnes pro děti přirozené a škola by je měla připravovat na život i po této stránce.

Podobné je to i mezi učiteli, u nichž by však podpora zákazu mobilních telefonů, případně tabletů ve školách byla zřejmě nižší než mezi rodiči. Pro zákaz jsou zejména starší kantoři, naopak ti pod 35 let často považují mobilní zařízení a jejich síťové připojení za vhodnou učební pomůcku. Internet používají při práci s žáky tři čtvrtiny učitelů. Necelá polovina pak sice sama mobilní zařízení při hodinách využívá, sami žáci je naopak musí mít během výuky schované.

Psycholog: Na druhém stupni zakázat, na prvním stupni ale může telefon dítěti pomoci

Před tím, aby se šmahem zakázaly mobilní telefony ve školách, však varuje psycholog Petr Klíma. Zákaz je podle něj namístě na druhém stupni základních škol, nikoli však na prvním. „Na prvním stupni to dětem – zvlášť úzkostnějším – trochu kryje záda, dodává jim to bezpečí a jistoty. Někteří i zavolají rodičům, když mají úzkosti, když se jim něco nepovede,“ poukázal.

Domnívá se, že taková podpora rodičů – nebo jen vědomí, že jim mohou zavolat – menším dětem pomáhá více než svěřit se třeba spolužákům. Školu totiž psycholog charakterizoval jako prostředí, které není k dětem, zejména těm úzkostnějším, zcela vlídné. „Je tam neustálé srovnávání, testování, známkování. Děti jsou pod zátěží několikrát denně,“ uvedl Petr Klíma.

Dodal, že používání telefonů lze omezit již dnes, je to v kompetenci ředitelů. Téměř všichni učitelé, kteří se výzkumu zúčastnili, se domnívají, že pokud mobily ve školách budou, je třeba stanovit přesná pravidla pro jejich používání a vyžadovat jejich dodržování. Podle dvou třetin kantorů sice pravidla ve školách vyhlášena jsou, ale nedodržují se.

Telefon jako nástroj šikany. Kdo nemá dobrý přístroj, je outsider

Mezi rodiči, kteří by zákaz podpořili, rezonuje také obava, že samotné nošení telefonů do školy může vést k šikaně. Hrozí, že se děti budou trumfovat, kdo má lepší přístroj. To připustil i psycholog Petr Klíma. Zapochyboval však, jestli to prostý zákaz mobilů změní.

„Závist je standardní, je to odraz naší společnosti a netýká se pouze mobilů. Týká se oblečení, značkového oblečení. Tomu asi nezabráníme, taková je lidská podstata,“ míní. Podotkl přitom, že závist či naopak vyobcování dětí s horšími přístroji (nebo oblečením) se stupňuje s věkem a je výraznější na druhém stupni.

I proto by zákaz mobilů směřoval spíše tam. Petr Klíma ostatně není osamocen. Právě k omezení mobilů na druhém stupni v současnosti míří školy ve Velké Británii.

Zákonný zákaz ve Francii, přísná školní pravidla ve Skandinávii

Cestu zákazu mobilů ve školách ale prošlapává Francie. Na základních školách platí od počátku září celodenní zákaz používání mobilů, tabletů a také chytrých hodinek s výjimkou případů, kdy jsou zařízení potřeba při výuce. Zákaz se týká celých škol, tedy nejen tříd, ale třeba i dvorů.

Na potřebu omezit používání telefonů o přestávkách ostatně poukazují i někteří čeští učitelé. Z průzkumu vyplynulo, že asi čtvrtinu z nich znepokojuje, že někteří žáci tráví takřka celé pauzy s mobily v rukou. Na výuku pak nejsou připraveni a méně komunikují se spolužáky.

Zákaz mobilů ve francouzských školách je součástí tzv. detoxikačního zákona. Francouzská vláda již loni představila také „právo na to se odpojit“. Zaměstnance to osvobozuje od vyřizování e-mailů mimo pracovní dobu.

Pravidla omezující používání telefonů ve školách platí i v dalších zemích, přísná jsou například ve Švédsku nebo Dánsku. Tam ale zákazy nevynucuje zákon, nýbrž vnitřní předpisy škol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 6 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 7 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 12 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 13 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 14 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 14 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...