Depresí trpí na světě miliony lidí. Velké části z nich se přitom nedostává takové péče, jakou by potřebovali. Skupina vědců z Pensylvánské univerzity a Univerzity ve Stony Brooku poukázala na to, že analýza obsahu statusů, které lidé sdílí na sociálních sítích, by v budoucnu mohla usnadnit včasnou diagnostiku této rozšířené psychické nemoci.
- Genomika je obor genetiky, který se zabývá studiem genomů organismů. Spadá sem především získávání sekvencí DNA organismů, genetické mapování a anotace genomů, tedy hledání genů a dalších funkčních elementů a intergenomický výzkum, tedy snaha srovnávat genomy různých organismů za účelem lepšího porozumění procesu evoluce. V genomice jsou hojně využívány metody molekulární biologie a bioinformatiky.
- Zdroj: Wikipedie
„S překvapivě podobnými metodami, jako se používají v genomice, můžeme kombinovat data ze sociálních sítí tak, abychom identifikovali příznaky deprese,“ řekl jeden z hlavních autorů studie Johannes Eichstaedt. Závěry zveřejnil Sborník Národní akademie věd (Proceedings of the National Academy of Sciences, PNAS).
V té souvislosti Eichstaedt dodal, že deprese na rozdíl od jiných nemocí, jako je například diabetes nebo kožní onemocnění, nejspíš skutečně mění způsob, jakým se lidé na sociálních sítích vyjadřují.
„Co lidé píší na sociální média online zachycuje aspekt života, ke kterému medicína a výzkum jinak velice těžce přistupuje,“ vysvětlil Eichstaedtův kolega Andrew Schwartz. „Je to rozměr, který je ve srovnání s biofyzikálními markery onemocnění poměrně nevyužitý,“ dodal.
Výzkumníci se během studie zaměřili na analýzu jazyka facebookových statusů. Slova, která předpovídají depresi, podle nich odkazují na typické projevy této nemoci: včetně smutku či osamělosti. Výstražný signál tak může podle výsledků studie představovat časté používání výrazů, jako je „smutek“, „slzy“ nebo třeba „pocity“.
Přístup ke svým digitálním archivům a zdravotním záznamům nabídlo výzkumníkům celkem 1200 dobrovolníků. Deprese byla přitom diagnostikovaná pouze u 114 z nich.
Samotná studie vypadala tak, že vědci ke každému z dobrovolníků s depresí přiřadili pět lidí bez diagnózy, kteří měli fungovat jako kontrola. Díky následné analýze víc než půl milionu starších statusů pak autoři určili nejčastěji používaná slova a fráze a sestavili 200 témat určujících to, co autoři považují za „jazykové ukazatele spojené s depresí“.
Nakonec porovnali, jakým způsobem a jak často lidé s depresí zmiňované fráze použivali v porovnání s těmi dobrovolníky, kterým onemocnění diagnostikováno nebylo. Došli tak k překvapivému závěru, že jejich algoritmus umí předpovědět depresi už tři měsíce před první dokumentací tohoto onemocnění v lékařských záznamech.
Sociální sítě jako diagnostický nástroj budoucnosti
I přes některá omezení, včetně toho, že studie používala data výlučně od lidí žijících ve městě, se autoři domnívají, že by její výsledky mohly v budoucnu sloužit jako užitečný diagnostický nástroj.
„Existuje názor, že používání sociálních médií není pro duševní zdraví dobré,“ říká Schwartz s tím, že se to může obrátit. „Můžou se osvědčit jako důležitý nástroj pro diagnostiku, monitorování a případné ošetření,“ uvedl.
„Doufáme, že jednoho dne se tyto systémy screeningu mohou integrovat do systémů péče,“ uvedl pro média Eichstaedt. S tím, že by tento systém mohl pak nasměrovat lidi ke zdravotní péči, kterou potřebují.
