Virtuální realita ukáže svět, v němž žijí lidé s demencí. Pomůže tak pečovatelům

Nahrávám video

Brýle s virtuální realitou začínají pomáhat jako prevence proti zhoršování paměti, pozornosti a orientace u seniorů nebo jako pomůcka pro ty, kteří pečují o lidi s demencí. Nová využití pro tuto moderní technologii hledají odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a Asociace poskytovatelů sociálních služeb.

Brýle přenesou člověka do virtuálního městečka s kostelem, zoo, sídlištěm nebo zábavním parkem. To vzniká ve spolupráci expertů z NÚDZ a firmy 3Dsense a za podpory Technologické agentury.

Senioři v něm mají za úkol zvládat běžné úkoly jako nákup nebo návštěvu pošty. Procvičují tak paměť nebo orientaci.

Vědci je při tom pozorně zkoumají a získávají cenná data o vzniku a projevech demence. „Takto my víme velmi dobře, kde ten člověk se nachází, jaký objekt zrovna sebral, v jakém pořadí to udělal a tak dále,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu z Národního ústavu duševního zdraví Iveta Fajnerová.

V kůži Eddieho

Virtuální realitu už teď využívá Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Není ale určená pacientům. S její pomocí se školí personál, který se stará o lidi s demencí.

Pečovatel se po nasazení brýlí ocitne v kůži Eddieho, muže, který se probudil uprostřed noci a potřebuje na toaletu. Jenže i taková banalita je pro něj velmi složitá. Například vidí brouky, které mu vybájila halucinace, nebo vnímá černý povrch na podlaze jako díru.

Eddieho matou vzory na tapetách, přehlédne skleněnou desku stolu a nakonec se místo záchodové mísy vymočí do koše na prádlo. Zážitek má pomoci pochopit, jak demence mění vnímání. „Je tam možnost se do nich vcítit a víc se přiblížit lidem, kteří tím trpí,“ potvrzuje aktivizační pracovnice Markéta Štěpaníková.

Asociace poskytovatelů sociálních služeb chce pomocí aplikace školit profesionály i obyčejné lidi pečující o nemocné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...