„Aby měli šťastný den.“ Umění v Národním ústavu duševního zdraví působí na pacienty i zaměstnance

Nahrávám video

Obrazy i hudba ovlivňují mysl člověka a v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech nejde jen o zdraví pacientů, ale i zdravotníků a výzkumných pracovníků. Díky projektu Umění – cesta do duše je budova plná darovaných či zapůjčených uměleckých děl. Konají se zde také koncerty komorní hudby.

Mezi prvními svými díly prostor moderní budovy ozvláštnili sochař a malíř Jaroslav Róna či multimediální vizuální umělec Daniel Pešta. „Začali se nabalovat další. Máme tu díla známých současných umělců, jako je Michael Rittstein nebo Tomáš Císařovský,“ doplnil psychiatr Cyril Höschl.

Kurátorem sbírky je Ladislav Kesner, výzkumník v oblasti studií mozku a také historik dějin umění. Národní ústav duševního zdraví už vydal i vlastní katalog. Na titulní stranu vybrali detail z díla Genetický kód III. od Daniela Pešty.

„Je to dílo tajnosnubné, ukazuje cosi, co vypadá jako otisky prstu, jenže když se přiblížíte, tak každá čárka, každý posun DNA je fotografie chlapců koupajících se v moři,“ popisuje Höschl.

Většinou pozitivní energie

Umění a věda o duši, mysli a mozku se různými způsoby prolínají. Některé duševní poruchy, například schizofrenie, úzkost či deprese, mají své zvláštní výtvarné projevy. A jako nástroj relaxace i diagnostiky se využívá kreslení a malování při arteterapii či poslech a provozování hudby při muzikoterapii.

Obrazy v Národním ústavu duševního zdraví působí jak na pacienty, tak na zaměstnance. Některá díla jsou ve volně přístupných prostorách, k jiným zavede zájemce personál. Reakce jsou podle Höschla veskrze kladné.

„Někteří se přiznávali k určitým rituálům, třeba když míjejí vystavený kámen, který vypadá mysticky, že si na něj musí sáhnout, aby měli šťastný den. Jiní mluvili o energii, která se na ně přenáší, většinou pozitivní,“ upřesnil.

Také koncerty

Projekt Umění – cesta do duše zahrnuje už několik let i hudbu. Foyer ústavu se mění v koncertní sál klasické komorní hudby. Do Klecan přijeli zahrát jazzový pianista Emil Viklický, houslový virtuos Václav Hudeček nebo Klavírní trio České filharmonie. Naposledy se ve foyer budovy představila klavíristka Veronika Böhmová.

Cyklus může navštívit i široká veřejnost. „Začali sem jezdit milovníci komorní hudby z Prahy, ale koncerty poslouchají také naši pacienti, kteří jsou zde hospitalizováni. Takže se promísí pacienti, zájemci o komorní hudbu, místní obyvatelstvo – a to je cíl, který si klademe. Jde o střetávání světů, které by dohromady snad ani nepřišly,“ uzavírá Cyril Höschl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 36 mminutami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 5 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 9 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
včera v 16:50

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...