„Aby měli šťastný den.“ Umění v Národním ústavu duševního zdraví působí na pacienty i zaměstnance

Nahrávám video

Obrazy i hudba ovlivňují mysl člověka a v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech nejde jen o zdraví pacientů, ale i zdravotníků a výzkumných pracovníků. Díky projektu Umění – cesta do duše je budova plná darovaných či zapůjčených uměleckých děl. Konají se zde také koncerty komorní hudby.

Mezi prvními svými díly prostor moderní budovy ozvláštnili sochař a malíř Jaroslav Róna či multimediální vizuální umělec Daniel Pešta. „Začali se nabalovat další. Máme tu díla známých současných umělců, jako je Michael Rittstein nebo Tomáš Císařovský,“ doplnil psychiatr Cyril Höschl.

Kurátorem sbírky je Ladislav Kesner, výzkumník v oblasti studií mozku a také historik dějin umění. Národní ústav duševního zdraví už vydal i vlastní katalog. Na titulní stranu vybrali detail z díla Genetický kód III. od Daniela Pešty.

„Je to dílo tajnosnubné, ukazuje cosi, co vypadá jako otisky prstu, jenže když se přiblížíte, tak každá čárka, každý posun DNA je fotografie chlapců koupajících se v moři,“ popisuje Höschl.

Většinou pozitivní energie

Umění a věda o duši, mysli a mozku se různými způsoby prolínají. Některé duševní poruchy, například schizofrenie, úzkost či deprese, mají své zvláštní výtvarné projevy. A jako nástroj relaxace i diagnostiky se využívá kreslení a malování při arteterapii či poslech a provozování hudby při muzikoterapii.

Obrazy v Národním ústavu duševního zdraví působí jak na pacienty, tak na zaměstnance. Některá díla jsou ve volně přístupných prostorách, k jiným zavede zájemce personál. Reakce jsou podle Höschla veskrze kladné.

„Někteří se přiznávali k určitým rituálům, třeba když míjejí vystavený kámen, který vypadá mysticky, že si na něj musí sáhnout, aby měli šťastný den. Jiní mluvili o energii, která se na ně přenáší, většinou pozitivní,“ upřesnil.

Také koncerty

Projekt Umění – cesta do duše zahrnuje už několik let i hudbu. Foyer ústavu se mění v koncertní sál klasické komorní hudby. Do Klecan přijeli zahrát jazzový pianista Emil Viklický, houslový virtuos Václav Hudeček nebo Klavírní trio České filharmonie. Naposledy se ve foyer budovy představila klavíristka Veronika Böhmová.

Cyklus může navštívit i široká veřejnost. „Začali sem jezdit milovníci komorní hudby z Prahy, ale koncerty poslouchají také naši pacienti, kteří jsou zde hospitalizováni. Takže se promísí pacienti, zájemci o komorní hudbu, místní obyvatelstvo – a to je cíl, který si klademe. Jde o střetávání světů, které by dohromady snad ani nepřišly,“ uzavírá Cyril Höschl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 17 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...