Obrazy i hudba ovlivňují mysl člověka a v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech nejde jen o zdraví pacientů, ale i zdravotníků a výzkumných pracovníků. Díky projektu Umění – cesta do duše je budova plná darovaných či zapůjčených uměleckých děl. Konají se zde také koncerty komorní hudby.
„Aby měli šťastný den.“ Umění v Národním ústavu duševního zdraví působí na pacienty i zaměstnance
Umění v Národním ústavu duševního zdraví (zdroj: ČT24)
Mezi prvními svými díly prostor moderní budovy ozvláštnili sochař a malíř Jaroslav Róna či multimediální vizuální umělec Daniel Pešta. „Začali se nabalovat další. Máme tu díla známých současných umělců, jako je Michael Rittstein nebo Tomáš Císařovský,“ doplnil psychiatr Cyril Höschl.
Kurátorem sbírky je Ladislav Kesner, výzkumník v oblasti studií mozku a také historik dějin umění. Národní ústav duševního zdraví už vydal i vlastní katalog. Na titulní stranu vybrali detail z díla Genetický kód III. od Daniela Pešty.
„Je to dílo tajnosnubné, ukazuje cosi, co vypadá jako otisky prstu, jenže když se přiblížíte, tak každá čárka, každý posun DNA je fotografie chlapců koupajících se v moři,“ popisuje Höschl.
Většinou pozitivní energie
Umění a věda o duši, mysli a mozku se různými způsoby prolínají. Některé duševní poruchy, například schizofrenie, úzkost či deprese, mají své zvláštní výtvarné projevy. A jako nástroj relaxace i diagnostiky se využívá kreslení a malování při arteterapii či poslech a provozování hudby při muzikoterapii.
Obrazy v Národním ústavu duševního zdraví působí jak na pacienty, tak na zaměstnance. Některá díla jsou ve volně přístupných prostorách, k jiným zavede zájemce personál. Reakce jsou podle Höschla veskrze kladné.
„Někteří se přiznávali k určitým rituálům, třeba když míjejí vystavený kámen, který vypadá mysticky, že si na něj musí sáhnout, aby měli šťastný den. Jiní mluvili o energii, která se na ně přenáší, většinou pozitivní,“ upřesnil.
Také koncerty
Projekt Umění – cesta do duše zahrnuje už několik let i hudbu. Foyer ústavu se mění v koncertní sál klasické komorní hudby. Do Klecan přijeli zahrát jazzový pianista Emil Viklický, houslový virtuos Václav Hudeček nebo Klavírní trio České filharmonie. Naposledy se ve foyer budovy představila klavíristka Veronika Böhmová.
Cyklus může navštívit i široká veřejnost. „Začali sem jezdit milovníci komorní hudby z Prahy, ale koncerty poslouchají také naši pacienti, kteří jsou zde hospitalizováni. Takže se promísí pacienti, zájemci o komorní hudbu, místní obyvatelstvo – a to je cíl, který si klademe. Jde o střetávání světů, které by dohromady snad ani nepřišly,“ uzavírá Cyril Höschl.