V pandemii se u žen v Česku zvýšil stres a u mužů altruismus, popsala studie

V době pandemie nového typu koronaviru se u žen zvýšil stres a u mužů se zvýšilo altruistické chování. Vyplývá to z mezinárodní studie, do které je zapojený také Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Obecně u obou pohlaví vzrostl čas strávený s médii.

Cílem výzkumu, který stále pokračuje, je získat informace pro preventivní a sociální programy zaměřené na pandemii covidu-19 a na další budoucí pandemie. Do studie se zapojilo přes 200 výzkumníků a 115 tisíc lidí ze 150 zemí; v Česku se ho zúčastnilo přes 2300 respondentů, převažovaly ženy, a autorský tým nyní představil přeběžné výsledky, které z analýzy situace v ČR vyplývají.

„Zajímavým zjištěním je fakt, že v mnoha ohledech se během pandemie daří hůře ženám: Zatímco téměř tři ženy z deseti uvedly výraznější zhoršení stresu, u mužů byl rozdíl nevýrazný. Zároveň ženy zaznamenaly významnější zhoršení v pocitech osamělosti a vzteku než muži,“ uvedla koordinátorka studie z NUDZ Denisa Manková.

Podle ní byla u pětiny zúčastněných mužů zaznamenána zvýšená míra altruistického chování, zatímco u žen rozdíl patrný nebyl.

Nejvíc trpí mladší

V mezigeneračním srovnání studie ukázala, že se v Česku pocit osamělosti zhoršil u mladších dospělých více než u ostatních skupin. Více času stráveného s médii uvedlo 60 procent odpovídajících.

Podle dosavadních výsledků lidé uváděli, že nejvíce jim pomáhá při vypořádání se s nepříjemnými pocity v době pandemie cvičení, věnování se koníčkům, práce i kontakt s dalšími lidmi. „Pro seniory byl nejefektivnější přímý osobní kontakt či interakce s druhými, užívání internetu, cvičení či chůze, smysluplný koníček a kupodivu taktéž práce z domova či z pracoviště,“ dodala Manková.

Do studie se může zapojit kdokoli, vědci by nyní uvítali především zapojení dětí od šesti let a adolescentů. Dotazník je možné anonymně vyplnit na www.coh-fit.com.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 19 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.