Řadě základních a středních škol stále chybějí školní psychologové, v některých regionech jich postrádají až desítky. Vyplývá to z vyjádření krajů pro ČT. Důvodem je podle nich dlouhodobý nedostatek odborníků i jejich nejisté financování. Podle předsedy Asociace školní psychologie Jana Mareše jsou teď přitom psychologové ve školách potřeba více než dřív, žáků s duševními problémy totiž během distanční výuky přibylo.
Psychologové můžou školám chybět víc než dřív. Dětí s duševními problémy přibylo
„Naše psycholožka loni bohužel zemřela a od té doby marně sháníme náhradu,“ popisuje zástupkyně ředitelky Základní školy Pionýrů v Sokolově Zorka Šimralová. „Její práci musí dělat školní preventista a výchovný poradce. Od letošního školního roku jsme taky zavedli pravidelné třídnické hodiny, abychom se dětem mohli více věnovat,“ přibližuje Šimralová, jak se škola snaží chybějícího odborníka nahradit.
Stejnou situaci řeší v řadě krajů. „Jak základní, tak střední školy se dlouhodobě potýkají s nedostatkem školních psychologů,“ dosvědčuje mluvčí Libereckého kraje Andrea Fulková. „V ideálním stavu by každá škola měla mít školního psychologa. Z tohoto pohledu nám chybí psychologové asi u 90 procent škol,“ odhaduje mluvčí Středočeského kraje Martina Kemrová. „Je to u nás velký problém. Potřebovali bychom jich asi desítky,“ přidává se mluvčí Ústeckého kraje Martin Volf. Podobně odpovídají i Moravskoslezský, Zlínský, Karlovarský či Plzeňský kraj.
Nejméně školních psychologů mají dlouhodobě na Ústecku – na více než 76 tisíc žáků základních škol připadalo v roce 2020 šestnáct psychologů, na 32 tisíc středoškoláků jich pak byli jen tři. „Základní ani střední školy v Ústí nad Labem prakticky nemají školního psychologa,“ uvedl náměstek primátora města Michal Ševcovic (PRO Zdraví a Sport) s tím, že odborníky financovali z evropských peněz v rámci takzvaných šablon.
Právě ty bývají nejčastějším způsobem financování školních psychologů. „Tyto projekty jsou však pouze krátkodobé a školní psychologové jsou tak v nejistotě,“ vysvětluje mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták.
Některé školy dostávají peníze i od svých zřizovatelů – krajů či obcí. Často jim však stačí jen na částečný úvazek. „V menších městech je ale na něj mnohem těžší někoho najít. Obecně na periferiích je výrazně horší situace,“ popisuje předseda Asociace školní psychologie Jan Mareš. „Ohodnocení školních psychologů je horší než u jiných podobných profesí,“ doplňuje.
Z vysokých škol podle Mareše navíc nevychází dost absolventů, což potvrzují i některé kraje. „Problémem je nedostatek psychologů a příbuzných profesí obecně. Pokud student tento obor zdárně dokončí a absolvuje, odchází většinou tuto profesi vykonávat do soukromé sféry anebo do zdravotnictví,“ upozorňuje na další problém mluvčí Plzeňského kraje Eva Mertlová.
Dětí s psychickými poruchami přibývá
Psychologickou pomoc přitom po návratu z distanční výuky potřebuje čím dál víc žáků. „Kvůli uzavření škol přibylo dětí, kteří vyžadují nějakou formu podpory. Nemůžeme očekávat, že učitelky, které mají ve třídě 25 dětí, budou s dětmi individuálně pracovat,“ vysvětluje předseda Asociace školní psychologie Mareš, podle kterého se kromě negativních následků izolace můžou projevit i problémy s opětovnou socializací. „Ze zkušeností ze zahraničí víme, že děti se musí naučit na sebe opět reagovat. Hlavně ty mladší,“ vysvětluje.
Nárůst psychických problémů v celé populaci a zejména u mladých dospělých potvrzují zjištění Národního ústavu duševního zdraví z listopadu 2020. Stejná instituce pak letos v květnu upozornila na to, že v posledních letech výrazně vzrostl počet dětí a dospívajících s psychickými poruchami. „Bavíme se o celkovém systému péče, o možnosti psychologických konzultací či o zapojení speciálních pedagogů,“ navrhuje Jan Mareš další možná řešení.
Změnu ve financování školních psychologů by měl přinést nový systém, který připravuje ministerstvo školství. Na jeho základě by psychologové byli od roku 2025 financováni ze státního rozpočtu. „Záměrem je, aby financování pozic bylo systémové, zajistilo pocit stability pro tyto pracovníky a obecné pozitivní vnímání přínosu školních psychologů a dalších podpůrných pedagogických pozic ve školách,“ vysvětluje mluvčí resortu Aneta Lednová. Model nových úvazků začne ministerstvo ověřovat od příštího roku.