Ve věku 75 let zemřel psychiatr a zakladatel Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Cyril Höschl. Uznávaný odborník, který se věnoval také popularizaci vědy a snaze o snížení stigmatizace duševních onemocnění, se v posledních letech potýkal s multisystémovou atrofií, při níž postupně ochabuje svalstvo. Úmrtí potvrdil mluvčí ústavu Jan Červenka.
Od devadesátých let působil Höschl jako děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a jako přednosta psychiatrické kliniky této fakulty. V letech 2007 a 2008 byl prezidentem Evropské psychiatrické asociace a v letech 2008 a 2009 také prezidentem Federace evropských lékařských akademií. Funkci ředitele NUDZ v Klecanech u Prahy, který vznikl transformací Psychiatrického centra Praha, vykonával do roku 2021. Byl mimo jiné i zakládajícím členem Učené společnosti ČR a laureátem ocenění Česká hlava z roku 2008.
Řadu dalších ocenění získal v posledních dvou letech, loni v říjnu například Cenu Neuron za mimořádný přínos vědě. „Nenominujeme ho za vynález nového léku, ale za jeho celoživotní úsilí destigmatizovat duševní onemocnění a reformovat péči o pacienty. Díky jeho práci lidé přestávají mít strach vyhledat odbornou pomoc,“ řekl tehdy předseda vědecké rady Nadace Neuron Jan Konvalinka.
Vedle svého přínosu pro psychiatrii se Höschl věnoval vědeckému výzkumu, a to zejména v oblasti biologické psychiatrie a neuroendokrinologie. Je autorem učebnice pro studenty psychiatrie, publikoval desítky odborných prací a přednášel i pro veřejnost. „Snažil jsem se lidem ukázat, že psychiatričtí pacienti nekoušou. I když se nám podařilo v boji proti stigmatizaci pokročit, je třeba neustále pokračovat,“ podotkl Höschl po obdržení zmíněného ocenění Neuron.
Na podzim roku 2023 mu lékaři diagnostikovali multisystémovou atrofii – neurodegenerativní onemocnění, které má podobné příznaky jako parkinsonismus. Postupně ochabuje či dokonce vypovídá službu svalstvo.
„Snažím se tomu nepodléhat, ale strašně se vám sníží možnosti. Dostáváte se do různých pastí, kde se cítíte naprosto bezmocný. Jste jako Řehoř Samsa, který se ráno probudí jako brouk. A nemůže nic,“ popsal Höschl život s onemocněním na webu Nadace Neuron. „Čas se zrychlil. Jsem extrémně pomalý, přejít místnost mi trvá celou věčnost. Udělám pár základních činností a den je pryč,“ dodal.
Génius a vizionář, vzpomíná Konvalinka
Zmíněný biochemik Konvalinka v tomto kontextu ocenil Höschlovy komentáře o příznacích postupující choroby. „Jako neurolog pochopil, že se blíží konec, a s velkou elegancí a vtipem to popisoval. Přišlo mi to úplně neuvěřitelné,“ konstatoval v rozhovoru pro ČT24.
„Byl to génius. Mimořádně inteligentní člověk, který zvládal věci s nadhledem. Věci, které my, ostatní smrtelníci, zvládáme strašlivým úsilím. Byl to vizionář – měnil s lehkostí a se šarmem svět kolem sebe a lidé, co na tom dělali s ním, se cítili, že jsou součástí velkého dobrodružství,“ doplnil Konvalinka.
Přínos zesnulého psychiatra ocenili i další kolegové z akademického či vědeckého prostředí nebo premiér Petr Fiala (ODS). Národní ústav duševního zdraví oznámil, že kvůli úmrtí Höschla zrušil odbornou konferenci k desátému výročí svého vzniku plánovanou na tento čtvrtek.
„Na Cyrilovi jsem obdivoval jeho široký rozhled, schopnost vidět věci v širších souvislostech a s nadhledem,“ napsal Fiala na sociální síti X. Jako psychiatr podle něj Höschl nebyl uzavřený do své specializace a dokázal odborné poznatky i skvělým způsobem popularizovat. „Jeho zásluhy o rozvoj psychiatrie, péče o duševní zdraví a vzdělávání jsou nepřehlédnutelné.“
„Pro mě byl a bude váženým pedagogem a děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (3. LF UK), stejně jako pro mnohé kolegyně a kolegy z hygienických stanic,“ poznamenala ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková. „Veřejnost si ho jistě uchová v paměti jako člověka, který zasvětil život popularizaci psychiatrie, stejně jako snaze o lidský přístup a potírání stigmatizace lidí s duševním onemocněním,“ dodala.
Na zmíněné 3. LF UK studují lékaři specializující se na epidemiologii a ochranu veřejného zdraví. Roli děkana zde zastával i profesor Michal Anděl, jenž v rozhovoru pro ČT24 zavzpomínal na svého předchůdce také. „Měl něco, co mají velcí muži – vizi. A měl také vůli k tomu, aby ji prosadil,“ zdůraznil Anděl. „Z fakulty, která neměla ve všech aspektech nejlepší pověst, udělal fakultu, která se zařadila na naprosto rovnocenné místo mezi ostatní. Fakultu, která v mnoha oblastech včetně jeho psychiatrie hodně zabodovala.“
