Francouz nechával znásilňovat svou ženu, soud mu uložil dvacet let vězení

Nahrávám video
Události: Rozsudek v ostře sledovaném případu znásilňování ve Francii
Zdroj: ČT24

Francouz Dominique Pelicot, který řadu let nechával desítkami mužů znásilňovat svou omámenou manželku, byl shledán vinným ve všech bodech obžaloby a odsouzen k maximálnímu trestu dvaceti let vězení, jak požadovala prokuratura. Oznámil to soud ve francouzském Avignonu. Vinnými soud shledal také všech padesát spoluobžalovaných, většinou ze znásilnění s přitěžujícímu okolnostmi. Obžalovaní mají deset dní na odvolání. Pelicotova obhájkyně podle agentury Reuters uvedla, že její mandant odvolání zvažuje.

„Pane Pelicote, byl jste shledán vinným ze znásilnění s přitěžujícími okolnostmi Gisèle Pelicotové,“ sdělil při vynášení rozsudku předsedající soudce Roger Arata. Pelicot byl shledán vinným mimo jiné také z pokusu o závažné znásilnění ženy jednoho ze spoluobžalovaných, Jean-Pierrea Marechala, a z pořizování nevhodných snímků své dcery Caroline a svých snach Aurore a Céline.

Pelicotová uvedla, že rozsudek respektuje a veřejného projednání nelituje, ačkoliv pro ni byl tvrdou zkouškou.

Dvaasedmdesátiletý Pelicot podle BBC zpočátku při čtení verdiktu neprojevoval žádné emoce. Později se ale na své židli shrbil a patrně propukl v pláč. Dvacetiletý trest pro něj znamená, že by měl ve vězení strávit zbytek života, poznamenala agentura AP. Soudce po vynesení rozsudku nad Pelicotem postupně četl rozsudky také nad padesátkou spoluobviněných.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Přelomová kauza Gisèle Pelicotové
Zdroj: ČT24

Další verdikty

Sedmačtyřicet mužů bylo usvědčeno ze znásilnění, dva z pokusu o znásilnění a dva ze sexuálního napadení, napsala agentura Reuters. Většinou přitom dostali o několik let nižší tresty, než požadovala prokuratura, která navrhovala čtyři až osmnáct let. Nakonec padly tresty vězení v rozmezí od tří do patnácti let.

Vynášení rozsudků podle BBC skončilo v poklidné atmosféře. Odsouzení mají deset dní na odvolání. Předsedající soudce Arata jim řekl, že všichni si mohou promluvit se svými obhájci, než budou odvedeni do vězení. Podle BBC byla většina obhájců s vynesenými rozsudky spokojena, ale například děti Pelicotové vyjádřily zklamání nad nízkými sazbami trestů.

Rozhodnutí soudu respektuje i sama Pelicotová. Toho, že si prosadila veřejné projednávání procesu, prý nelituje. Proces však pro ni byl „velmi obtížnou zkouškou“, řekla po skončení soudu. „Bojujeme stejnou bitvu,“ vzkázala podobně postiženým obětem, jejichž příběhy podle ní zůstávají často skryty. Myslela údajně také na svá vnoučata. „I pro ně jsem vedla tento boj,“ dodala.

Případ, který otřásl Francií

Nyní dvaasedmdesátiletou Gisèle Pelicotovou léta znásilňovali cizí muži poté, co ji její tehdejší manžel omámil silnými anxiolytiky, tedy léky proti úzkosti. Dominique Pelicot ze znásilňování pořizoval videa, na nichž figurovalo cekem 83 mužů.

Před soudem jich stanulo padesát, ostatní se nepodařilo identifikovat. Svou nyní už bývalou ženu znásilňoval i samotný Pelicot. Ten se během tříměsíčního procesu ke svým činům přiznal a žádal rodinu o odpuštění. Připustil také, že cizí muži, které zval do svého domu, věděli, že jeho žena nemá povědomí o tom, co se jí děje.

Mnozí spoluobžalovaní vinu popírali s argumentem, že se prý domnívali, že jde o sexuální hru se souhlasem všech stran.

Rodina se o případu a hrůzných praktikách otce dozvěděla v roce 2020, kdy začalo policejní vyšetřování. Případ otřásl celou Francií a vyvolal debaty o násilí na ženách. Samotná Pelicotová je oceňována za to, že navzdory bolestnému obsahu případu přijala raději veřejné projednávání než soudní proces za zavřenými dveřmi.

Také její čtvrteční příchod k soudu provázel potlesk. Jásot zněl před soudem mezi podporovateli oběti, když se k nim dostaly informace o prvních rozsudcích, píše BBC. Stovky lidí pak odpoledne tleskaly a provolávaly její jméno, když odjížděla od soudu.

Odhodlání poškozené ocenil francouzský premiér Francois Bayrou. Uvedl, že její boj zavazuje každého a že je v něm potřeba pokračovat. „Ke Gisèle Pelicotové, která v tomto procesu prokázala ohromnou odvahu a příkladné chování, mám nesmírný respekt,“ napsal na síti X.

Odvahu Pelicotové na platformě X vyzdvihl například i německý kancléř Olaf Scholz. „Děkuji Gisèle Pelicotové. Odvážně jste vystoupila z anonymity na veřejnost a prala jste se za spravedlnost. Ženám na celém světě jste propůjčila silný hlas,“ napsal Scholz.

Případ je podle zakladatelky organizace Konsent Johanny Nejedlové „děsivý a šokující svým rozsahem“. Je však výjimečný tím, jakým způsobem se k tomu poškozená postavila. „Přijde mi strašně důležité a inspirativní to, že ona řekla, že ona není tím, kdo by se měl stydět za to, co se stalo. Stydět se má ten pachatel,“ uvedla.

To podle ní ukazuje spoustě dalším obětem domácího sexuálního násilí, že nejsou těmi, kdo si to přivolali, a nejsou těmi, kdo by se měl omlouvat či stydět.

Právnička z organizace Pod svícnem Adriana Chochelová (STAN) upozornila na to, co sama často vidí v praxi – že pachatelem násilí je blízký, často právě nejbližší člověk. Zároveň podle ní není „absolutně žádný vzor pachatele nebo žádný typický pachatel“. Odkázala na množství obviněných a později odsouzených ze soudní síně.

Nahrávám video
90' ČT24: Změna pohledu na oběti znásilnění
Zdroj: ČT24

Koordinátorka aktivit v Národním ústavu duševního zdraví Kateřina Potyszová připomněla, že oběti sexuálního násilí jsou navíc často oběťmi sekundární viktimizace, kdy se oběť znovu stává obětí v důsledku reakce okolí nebo způsobu vedení trestního stíhání nebo soudního procesu. Není tak obvyklé, že by tyto procesy byly často veřejné.

„Pelicotová požádala soud, aby byl proces veřejný, tedy aby se každý seznámil s tím, co se stalo. Ze začátku o něj (soud) nebyl příliš velký zájem, ale jak vycházely najevo ty neuvěřitelné věci, tak stále více médií se o něj začalo zajímat a nyní je zájem zcela mimořádný,“ upřesnil zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Nahrávám video
Zprávy ve 12: Jan Šmíd o rozsudku ve francouzském případě sexuálního násilí
Zdroj: ČT24

Pelicot nalezl padesát spoluobviněných na internetu a v období od července 2011 do října 2020 je pouštěl do rodinného domu v Mazanu, kde bydlel s manželkou, aby se díval, jak ji v bezvědomí znásilňují.

„Případ byl odhalen víceméně náhodou, když Pelicot natáčel pod sukní ženu v jednom obchodě ve městě Mazan. Pak se teprve dostal do hledáčku policie, která poté prohledala jeho dům a našla videa a fotografie znásilňované ženy,“ uvedl Šmíd.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zabíjelo na trhu v Nikopolu, Ukrajina cílila na ruské chemické závody

Rusko zasáhlo trh a obchod v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti. Nejméně pět lidí zemřelo, další jsou zranění. Na jiném místě ve stejném regionu zranil ruský útok mimo jiné dvě malé děti. Rusko zaútočilo drony i na obytnou čtvrť v Sumách, kde zasáhlo vysokopodlažní bytový dům. Ukrajinské drony cílily na chemické závody v Toljatti v ruské Samarské oblasti, píší ukrajinská média s odvoláním na ruské zdroje.
11:03Aktualizovánopřed 8 mminutami

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 2 hhodinami

Írán popřel, že by odmítl jednat o konci války. Čas na dohodu se krátí, hrozí Trump

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v sobotu popřel, že by Írán odmítal jednat v Islámábádu o zastavení bojů. V pátek přitom deník The Wall Street Journal napsal, že snahy zorganizovat rokování mezi Íránem a USA v pákistánské metropoli se dostaly na mrtvý bod. Arakčí prohlásil, že Íránu záleží na dojednání definitivního konce války, která začala americkými a izraelskými údery na jeho území. Írán má již jen 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění Hormuzského průlivu, jinak se na něj snese peklo, uvedl později v sobotu prezident USA Donald Trump.
14:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské a americké údery zasáhly petrochemický areál a Búšehr, tvrdí Írán

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich je pravděpodobné, že úder na místě někoho zabil nebo zranil. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.
04:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Británii obvinili tři muže ze žhářského útoku na sanitky židovské organizace

Britské úřady obvinily tři muže v souvislosti s březnovým žhářským útokem na čtyři sanitky židovské zdravotnické organizace v Londýně. Obvinění ze žhářství si vyslechli dva britští občané ve věku 19 a 20 let a 17letý mladík s britským a pákistánským občanstvím. Podle policie při činu nebrali ohled na možné ohrožení lidských životů. Dalšího podezřelého podle agentury Reuters policie zadržela v sobotu.
01:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA dál pátrají po členovi posádky letounu sestřeleného nad Íránem

Spojené státy stále pátrají po druhém členovi posádky bojového letounu F-15E, který sestřelil Írán nad svým územím, píší v sobotu agentura AP a další média. Podle tisku se jednoho ze dvou členů posádky podařilo americkým silám zachránit už v pátek, což ale úřady oficiálně nepotvrdily. Pátrání po americkém letci zahájily v pátek také íránské bezpečnostní složky.
před 7 hhodinami

Zelenskyj popsal, jak ukrajinští experti pomáhají v Perském zálivu s obranou

Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské expertní týmy, které po začátku americko-izraelské války s Íránem odcestovaly do zemí Perského zálivu, analyzují možné cíle íránských útoků a navrhují, jak je bránit.
před 9 hhodinami

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 10 hhodinami
Načítání...