Psychiatrie strana 3 z 4

Dětská psychiatrická nemocnice v Opařanech podle zjištění ČT kvůli personální krizi na konci roku neskončí. Ministerstvo zdravotnictví zajistilo pro pacienty nové lékaře, bude je finančně motivovat. Kvůli nedostatku kvalifikovaného personálu zařízení hrozilo, že zanikne.

Norská policie pochybuje o tom, že muž, kterého podezřívá ze středeční vraždy pěti lidí v norském městě Kongsberg, bral vážně svůj obrat na islámskou víru. Podle policie dosavadní vyšetřování posiluje hypotézu, že útok lukem a šípy souvisel se špatným duševním stavem muže. Norská tajná služba PST dříve uvedla, že útok nese znaky teroristického činu.

Dodavatelé energií budou muset informovat zákazníky adresně o změnách ceny. Novela energetického zákona, kterou schválili poslanci, má rozšířit ochranu zákazníků před nekalými praktikami nepoctivých obchodníků. Poslanci na své úterní schůzi také schválili, že centra duševního zdraví budou i další tři roky fungovat v nynější podobě. Stvrdili také bankovní novelu. Sněmovna ale i na poslední předvolební schůzi odmítla přednostně projednat uzákonění poměru učitelských platů k průměrné mzdě, což požadovala opozice. Hrozí tak, že novela nebude schválena vůbec.

Ministerstvo zdravotnictví chce ukončit provoz Dětské psychiatrické nemocnice v Opařanech na Táborsku. Jedná se o jednu ze tří nemocnic tohoto typu v Česku. Služby by měla nově zajišťovat českobudějovická nemocnice. Před zasedáním jihočeského zastupitelstva o tom informoval hejtman Martin Kuba (ODS). Nemocnice končí kvůli tomu, že má delší dobu nedostatek kvalifikovaných lékařů.

Čtyři roky starý případ stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) se před volbami znovu vrací téměř na začátek. Státní zástupce zadal policii v kauze Čapí hnízdo vyslechnout jak Andreje Babiše mladšího, tak jednoho z bývalých manažerů Čapího hnízda. Promluvila také psychiatrička Dita Protopopová, která až dosud mlčela. Pro Reportéry ČT natáčela Aneta Snopová a Hanuš Hanslík.

Nemocnice s dětskými psychiatrickými odděleními v Česku se rozcházejí v tom, jak při rozhodování o léčbě a hospitalizaci přistupují k názorům dětských pacientů. Podle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové někdy jejich podíl na rozhodování zanedbávají. Vydala proto doporučení, které by mělo práva dítěte posílit a sjednotit postup zdravotníků.

Strach z covidu, ze ztráty blízkých nebo zaměstnání řešili specialisté v ordinacích často. S psychikou lidí zamávaly také následky bouřek nebo ničivé tornádo. Zároveň pandemie podle odborníků ukázala, že duševní zdraví je stále podceňované v prevenci i péči.

Koronavirová pandemie se podepsala na psychickém zdraví dětí, které se dramaticky zhoršilo. Odborníci na problém upozorňují už roky, v posledních letech má přitom reformu psychiatrické péče na starosti lékařka Dita Protopopová. Ta je mimo jiné známá i z aféry ohledně premiérova syna Andreje Babiše mladšího. Reportáž pro pořad 168 hodin natáčela Jana Gerleová.

Dětská psychiatrie hlásí akutní nedostatek lůžek i doktorů. Na termín v ambulanci nebo na lůžko v léčebně čekají děti i dlouhé měsíce. Stav malých pacientů se navíc během čekací doby rapidně zhoršuje. Ministerstvo zdravotnictví řešení hledá, ale stále ho nemá. V posledních měsících přitom, zejména kvůli covidu, evidují pedopsychiatři velký nárůst úzkostných poruch, depresí, sebepoškozování i dětských sebevražd. Téma pro pořad 168 hodin natáčela Kateřina Stibalová.

Národní ústav duševního zdraví má nového ředitele. Cyril Höschl nedávno skončil, protože chtěl. Nový šéf Petr Winkler se chce více angažovat v reformě psychiatrické péče a posilovat výjimečné postavení ústavu v oblasti výzkumu a vzdělávání. Zároveň uvedl, že rok s pandemií dopadl na duševní zdraví Čechů a počet onemocnění narostl. Petr Winkler byl hostem Interview ČT24.

Pandemie koronaviru neměla v Česku významný vliv na rozvoj duševních nemocí – vyplývá to z průzkumu psychiatrů v kombinaci s novými zdravotnickými statistikami. Odborníci ale nevylučují, že u části lidí se tyto obtíže můžou objevit s větším časovým odstupem. Problémy mají například i zdravotníci, kteří se v nemocnicích starali o pacienty ve vážném stavu.

Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) povede Petr Winkler, do funkce ho v úterý jmenoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Winkler, který uspěl v otevřeném výběrovém řízení, se řízení ústavu ve středočeských Klecanech ujme ve středu, oznámilo ministerstvo zdravotnictví. Ve funkci nahradí psychiatra Cyrila Höschla, který rezignoval počátkem dubna.

Psychiatrická léčebna v Červeném Dvoře na Českokrumlovsku, která byla otevřena 1. června 1966, je jediným zařízením svého druhu v České republice, které se věnuje výlučně léčbě závislostí. Léčebna umístěná v areálu zámku, jenž dříve patřil hlubocké větvi Schwarzenbergů, se původně věnovala pouze alkoholikům. Od 90. let minulého století k nim přibyli i lidé závislí na drogách nebo hracích automatech. Ročně branami zařízení projde kolem devíti stovek pacientů. Neméně zajímavá je ale i historie zámeckého areálu.

Nestačí poskytnout jen první pomoc, ale je potřeba podat pomocnou ruku – základní myšlenka, kterou se řídil psychiatr Jaroslav Skála, když před sedmi desíkami let zakládal první záchytnou stanici u Apolináře v Praze. Stalo se tak 15. května 1951. Jeho cílem bylo lidi pod silným vlivem alkoholu nejen v danou chvíli kvůli bezpečnosti izolovat, ale hlavně je dlouhodobě léčit. A právě tímto přístupem se stala „záchytka“ v jeho pojetí světovým unikátem. A přestože se mnohé během let změnilo, obdobným způsobem pracují některé záchytné stanice dodnes.

Pardubický kraj dokončuje stavbu nového pavilonu psychiatrie v Pardubické nemocnici. Stavět se začala v létě 2019, zcela otevřená by měla být za několik měsíců. Budova téměř za 320 milionů korun je ve městě jedním z největších projektů, kraj na něj získal asi 220 milionů korun z Integrovaného regionálního operačního programu.

Čeští vědci vyvíjejí test, který dokáže odhalit Alzheimerovu chorobu ještě před prvními příznaky. Rychlá a včasná léčba přitom může pomoct k tomu, že se typické syndromy demence ani nerozvinou.

Psychiatr Cyril Höschl říká v rozhovoru pro Interview ČT24 Speciál, že kvůli pandemii v české společnosti trojnásobně narostl počet depresí, zdráhá se však označit českou společnost za nemocnou. Popírání viru je podle něj normálním obranným mechanismem. Řeč také přišla na Höschlovy kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Nikoho prý nepoškodil, spoustě lidí naopak podle svých slov pomohl.

Diskusní pořad Fokus Václava Moravce se zaměřil na to, jakým způsobem pandemie nového koronaviru dopadá na lidskou psychiku, jaké jsou její bezprostřední vlivy a jak mohou vypadat dlouhodobé následky. Pozvání do pořadu přijal ředitel bohnické nemocnice Martin Hollý, psychoterapeut Peter Pöthe nebo sociolog Daniel Prokop.

Na covidové jednotky se změnila některá oddělení v psychiatrických léčebnách. Péče o nakažené a zároveň duševně nemocné je v mnohém jiná a zásadně komplikovanější. Pocítil to například personál nemocnice v pražských Bohnicích.

Koronavirová krize dopadá i na ty nejmenší, dětem chybí spolužáci, mají strach z nákazy u sebe nebo svých blízkých a obávají se i toho, že rodiče přijdou o zaměstnání. Podle lékařů přibývá u dětí úzkostí a prohlubují se vážné psychické poruchy. Proto doporučují, aby s nimi rodiče o situaci mluvili.

Koronavirus v Česku se dále nekontrolovatelně šíří a nedaří se ho zastavit. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) vrchol epidemie v zemi přijde v listopadu. Omezení normálního života nebo v některých případech dokonce izolace jsou náporem na psychiku. „Nejdůležitější je uvědomit si, že se (lockdown) skutečně dít může a člověk musí s tou variantou počítat,“ řekl v Interview ČT24 psychiatr a terapeut Tomáš Rektor.

Nejvyšší soud zrušil rozsudek vyřčený před 37 lety nad ženou, která tehdy při domovní prohlídce osočila příslušníky Sboru národní bezpečnosti. Ti svým postupem vyděsili její dceru. Žena skončila před soudem pro údajný útok na státní orgán a rozsudek zněl: tři roky ochranné léčby na psychiatrii. Justice případ otevřela poté, co ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) podala stížnost ve prospěch odsouzené.

Lidem s depresí může pomoci nová experimentální léčba. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) budou zkoumat a porovnávat účinky halucinogenu z lysohlávek jako antidepresiva. Jedná se o látku zvanou psilocybin, srovnávat ji budou jako první v Evropě s již používaným antidepresivem s rychlým nástupem účinku, ketaminem. Podle odhadů žije v Česku minimálně půl milionu obyvatel s depresí.

Dánský dokument „Deník mrtvé dívky“ znovu otevírá nebezpečný fenomén internetových komunit kolem sebevražd a sebepoškozování. Tvůrci sledují skupinu na síti Instagram, kde mladí lidé sdílejí své plány i činy. V rámci komunikace se ve skupině objevilo přes 100 tisíc postů s tematikou, která je v síti zakázaná. Její majitel Facebook tvrdí, že si ničeho nevšiml.