Očkování proti chřipce může podle odborníků snížit riziko Alzheimerovy choroby nebo kardiovaskulárních nemocí. V Česku ho v minulé sezoně podstoupilo méně než devět procent lidí, mezi seniory necelá čtvrtina. Podle průzkumu ho lidé nejčastěji odmítají z časových důvodů, 13 procent nevěří jeho účinnosti a bezpečnosti. Informace zazněly v diskusi o očkování dospělých, kterou hostilo britské velvyslanectví v Praze. Potvrzuje je celá řada studií.
Očkování proti chřipce může snížit riziko Alzheimerovy choroby
„Ukazuje se, že očkování, a to zejména očkování proti chřipce, působí jako významný protektivní faktor,“ uvedla geriatrička Iva Holmerová. Souvisí to podle ní s tím, že senioři stonají obecně hůře než mladší lidé a s působením dlouhodobého zánětu v těle.
Studie, které prospěšnost očkování na jiné choroby potvrzují, zmínil i prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký. Podle nových statistik, které získala asociace propojením informací České správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven, je proti chřipce očkovaných asi padesát procent obyvatel domovů pro seniory. Roli podle něj ale hraje i přístup personálu. Podle dřívějších informací je ale proočkovanost mezi zdravotníky ještě nižší než v obecné populaci, zhruba sedm procent. Lidé se také odmítají očkovat, pokud to nechce rodina.
O stejném efektu hovoří i zahraniční výzkumy. Například tři roky starý výzkum amerických Institutů veřejného zdraví popsal podobný dopad a také stejné příčiny:
Vakcinace malých skupin není efektivní
Podle vakcinologa a bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly není ale vakcinace pouze seniorů efektivní. „Vakcinace jenom rizikových skupin není nikdy tak nákladově efektivní než celé populace. Její efekt je výrazně nižší,“ uvedl. Problém je podle něj také v tom, že odpověď imunitního systému na očkování je ve vyšším věku slabší. Vakcíny proti chřipce jsou přitom v Česku z veřejného zdravotního pojištění hrazené jen lidem nad 65 let a zdravotníkům.
Z průzkumu Národní asociace pacientských organizací podle jejího předsedy Roberta Hejzáka vyplývá, že dvě třetiny lidí mají největší důvěru ve svého praktického lékaře. Jen 43 procent respondentů ale od něj dostalo nabídku nechat se očkovat.
Jako nejčastější důvod, proč se lidé očkovat nepovinnou vakcínou nenechali, podle průzkumu uváděli, že na to neměli čas. „Je otázka, zda jde o výmluvu, nebo skutečnou časovou náročnost,“ uvedl Hejzák. Podle Tomáše Doležala z Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment iHETA jsou hlavními dvěma bariérami právě to, že lékaři očkování nenabízejí proaktivně a neočkují po pracovní době svých pacientů.
Je levnější nemocem předcházet, než je pak léčit
Na prevenci, mimo fondy prevence také na prohlídky u lékařů nebo screening rakoviny, jdou dlouhodobě asi tři procenta z veřejného zdravotního pojištění, loni mělo k dispozici 512 miliard korun. Například ve Velké Británii je podle diskutujících důraz na prevenci větší. „Nedávná studie ukázala, že návratnost investic do očkování dospělých může být až devatenáctinásobná,“ řekl na úvod diskuse britský velvyslanec Matt Field. Nadpoloviční proočkovanost české populace by podle Doležala mohla ekonomice, zdravotnímu a sociálnímu systému ušetřit stamiliony ročně.
Při posuzování, zda některou z vakcín hradit z veřejného zdravotního pojištění, nyní stát nezohledňuje celospolečenské dopady, ale jen přínos pro jednotlivé pojištěnce. Změnit by to podle Doležala měla novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou teď projednávají poslanci.
Podle Horeckého by měla také usnadnit zdravotní prevenci, včetně organizování očkování, zaměstnavatelům. Zdravotní pojišťovny by je mohly bonifikovat, pokud by dosáhli například sedmdesátiprocentní účasti svých zaměstnanců na preventivních prohlídkách nebo nadpolovičního podílu očkovaných zaměstnanců.
