Výrazný pokles plodnosti v Česku mezi lety 2021 a 2022 souvisí podle vědkyň z Národního institutu SYRI s očkováním proti covidu-19. Vědkyně modelovaly plodnost pro rok 2022 a vycházely při tom z předpokladu, že ženy v důsledku obav z možných vedlejších účinků látky vědomě odkládaly svoje reprodukční záměry v měsíci vakcinace.
Na začátku pandemie se mezi lety 2020 a 2021 plodnost zvýšila. A to poměrně dost: z 1,76 dítěte na ženu na 1,83. O rok později, tedy mezi lety 2021 a 2022, se situace zcela změnila, když porodnost klesla na 1,62 dítěte na ženu. Dělo se to právě v době, kdy se dospělí očkovali proti covidu.
Očkování dospělé populace za pandemie bylo specifické rozsahem i načasováním pro jednotlivé věkové skupiny. „Masový rozsah očkování a jeho uskutečnění ve velmi krátkém časovém období byly bezprecedentní. Spolu se značnou mírou nejistoty ohledně vhodnosti očkování pro těhotné se ženy mohly rozhodnout s početím raději počkat mimo měsíc, kdy vakcínu dostaly,“ uvedla Jitka Slabá z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy, která výzkum vedla.
Očkování proti koronaviru pro všechny nad 16 let začalo od začátku června 2021. „Vzhledem k rozsahu očkování jsme si s kolegyněmi položily otázku, nakolik by se změnila hodnota úhrnné plodnosti v případě, že by se ženy snažily vyhnout početí v měsíci vakcinace, avšak v jiných měsících by věkově specifické míry plodnosti byly zachovány,“ sdělila Slabá.
Úvaha a důkazy
Vědkyně vypočítaly očekávaný měsíční počet živě narozených dětí po vyloučení žen očkovaných o devět měsíců dříve a tento výsledek srovnaly s reálnými daty. Ve většině měsíců dospěly ke srovnatelnému trendu vývoje počtu živě narozených. „V obou našich scénářích jsme až na výjimky našly pozoruhodné podobnosti v očekávaných a pozorovaných počtech živě narozených dětí v období od října 2021 do června 2022. Krátkodobá změna reprodukčního chování žen v důsledku očkování tak podle všeho přispěla k poklesu úhrnné plodnosti mezi lety 2021 a 2022,“ dodala vědkyně.
Za propadem podle ní stojí kombinace faktorů včetně ekonomické nejistoty, která ovlivňuje rozhodování o zakládání rodin, a proměn hodnotových preferencí, jež hrají roli v plánování rodičovství a utváření rodiny.
Studie se nezabývala možností, že by na plodnost měly vliv samotné vakcíny. Tomu se věnovala celá řada studií, přičemž jejich autoři zjistili, že v některých zemích došlo, podobně jako v Česku, k poklesu porodnosti, v jiných naopak k růstu – a to i v takových, kde se očkovalo výrazně více než v České republice.
Vědci se proto přiklánějí k názoru, že změny porodnosti jsou způsobené hlavně společenskými faktory, a ne tím, že by měla samotná vakcína nějaký negativní dopad.
