Plodnost snížily mezi roky 2021 a 2022 obavy z očkování, říká český výzkum

9 minut
Jitka Slabá o propadu porodnosti během covidu
Zdroj: ČT24

Výrazný pokles plodnosti v Česku mezi lety 2021 a 2022 souvisí podle vědkyň z Národního institutu SYRI s očkováním proti covidu-19. Vědkyně modelovaly plodnost pro rok 2022 a vycházely při tom z předpokladu, že ženy v důsledku obav z možných vedlejších účinků látky vědomě odkládaly svoje reprodukční záměry v měsíci vakcinace.

Na začátku pandemie se mezi lety 2020 a 2021 plodnost zvýšila. A to poměrně dost: z 1,76 dítěte na ženu na 1,83. O rok později, tedy mezi lety 2021 a 2022, se situace zcela změnila, když porodnost klesla na 1,62 dítěte na ženu. Dělo se to právě v době, kdy se dospělí očkovali proti covidu.

Očkování dospělé populace za pandemie bylo specifické rozsahem i načasováním pro jednotlivé věkové skupiny. „Masový rozsah očkování a jeho uskutečnění ve velmi krátkém časovém období byly bezprecedentní. Spolu se značnou mírou nejistoty ohledně vhodnosti očkování pro těhotné se ženy mohly rozhodnout s početím raději počkat mimo měsíc, kdy vakcínu dostaly,“ uvedla Jitka Slabá z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy, která výzkum vedla.

Očkování proti koronaviru pro všechny nad 16 let začalo od začátku června 2021. „Vzhledem k rozsahu očkování jsme si s kolegyněmi položily otázku, nakolik by se změnila hodnota úhrnné plodnosti v případě, že by se ženy snažily vyhnout početí v měsíci vakcinace, avšak v jiných měsících by věkově specifické míry plodnosti byly zachovány,“ sdělila Slabá.

Úvaha a důkazy

Vědkyně vypočítaly očekávaný měsíční počet živě narozených dětí po vyloučení žen očkovaných o devět měsíců dříve a tento výsledek srovnaly s reálnými daty. Ve většině měsíců dospěly ke srovnatelnému trendu vývoje počtu živě narozených. „V obou našich scénářích jsme až na výjimky našly pozoruhodné podobnosti v očekávaných a pozorovaných počtech živě narozených dětí v období od října 2021 do června 2022. Krátkodobá změna reprodukčního chování žen v důsledku očkování tak podle všeho přispěla k poklesu úhrnné plodnosti mezi lety 2021 a 2022,“ dodala vědkyně.

Za propadem podle ní stojí kombinace faktorů včetně ekonomické nejistoty, která ovlivňuje rozhodování o zakládání rodin, a proměn hodnotových preferencí, jež hrají roli v plánování rodičovství a utváření rodiny.

Studie se nezabývala možností, že by na plodnost měly vliv samotné vakcíny. Tomu se věnovala celá řada studií, přičemž jejich autoři zjistili, že v některých zemích došlo, podobně jako v Česku, k poklesu porodnosti, v jiných naopak k růstu – a to i v takových, kde se očkovalo výrazně více než v České republice.

Vědci se proto přiklánějí k názoru, že změny porodnosti jsou způsobené hlavně společenskými faktory, a ne tím, že by měla samotná vakcína nějaký negativní dopad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
před 1 hhodinou

Sucho na východě a povodně na západě. Vyšla zpráva o evropském klimatu

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
05:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 21 hhodinami

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
včera v 12:00

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
včera v 10:39

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
včera v 07:30

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025
Načítání...