Zbraně strana 4 z 5

Vláda má k dispozici seznamy českých firem, které podle Ukrajiny porušují protiruské sankce a dál dodávají své výrobky nebo materiál do Ruska. Úřady získané informace analyzují, konkrétní jména firem ovšem zveřejňovat nebudou. Česko kvůli tomu do nového sankčního balíčku prosazuje přísnější kontroly exportu zboží přes třetí země, uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Prezident Petr Pavel bude o možném obcházení sankcí mluvit s premiérem Petrem Fialou a ministryní obrany Janou Černochovou (oba ODS).

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Teherán má zájem jednat s USA o svém jaderném programu, Írán to ale v úterý popřel. Na úvod jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem také prohlásil, že by jednou rád zrušil protiíránské sankce. Šéf Bílého domu naznačil i pokrok v možném „přesídlení“ Palestinců z Pásma Gazy. Netanjahu připustil, že je otevřen k míru s umírněnými Palestinci.

Spojené státy pošlou Ukrajině další zbraně, aby se mohla bránit ruské agresi, oznámil na okraj setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem americký prezident Donald Trump. Řekl také, že je nespokojen s přístupem šéfa Kremlu Vladimira Putina. Trump se v posledních měsících snažil zprostředkovat příměří, na které ale Rusko doposud nepřistoupilo, naopak Ukrajina s návrhem opakovaně souhlasila.

Izraelské vzdušné údery za uplynulých 24 hodin zabily v Pásmu Gazy nejméně 33 Palestinců. S odkazem na zástupce místních nemocnic o tom informuje agentura AP. Izraelská armáda v neděli uvedla, že v Pásmu Gazy za poslední den zasáhla 130 cílů.

Pokud by se Čína rozhodla zaútočit na Tchaj-wan, chtěla by po Rusku, aby zároveň zaútočilo na území Severoatlantické aliance. V rozhovoru, který zveřejnil v sobotu deník The New York Times, to označil za nejpravděpodobnější scénář generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj nelze oddělit bezpečnostní situaci v Evropě od té v Asii.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v pátek telefonoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Mluvili spolu poté, co vyšlo najevo, že USA pozastavily některé důležité zbrojní dodávky pro Kyjev. Washington tento krok zdůvodnil obavami z nedostatku příslušných zbraní pro americké potřeby a probíhající revizí skladů. Podle bývalé administrativy i analýzy, o které píše web NBC News, ale dodávky Ukrajině americké zásoby neohrozí.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si ve středu předvolalo druhého nejvýše postaveného diplomata na velvyslanectví Spojených států v Kyjevě Johna Ginkela. Varovalo, že oznámené pozastavení amerických zbrojních dodávek Ukrajině povzbudí Rusko, informovala agentura AFP.

Některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vyzval k sankcím vůči těmto společnostem, informovala agentura AFP. Jména podniků ale neuvedl. Šéf českého ministerstva průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) sdělil, že resort věc prověří. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je na takové obecné výroky obtížné reagovat.

Útočník ze školy v rakouském Štýrském Hradci podle prvních výsledků vyšetřování střílel bez konkrétního cíle, zasáhl bývalou učitelku, ostatní oběti neznal. Dva dny po útoku to oznámili kriminalisté na tiskové konferenci. Policie dál zjišťuje motiv útočníka, jenž v úterý na gymnáziu zastřelil deset lidí a poté obrátil zbraň proti sobě.

Spojené státy přesměrovávají protidronovou technologii určenou pro Ukrajinu americkým silám na Blízkém východě. Informaci, se kterou nejprve přišla americká média, už potvrdil i Kyjev. Rusové přitom v poslední době neustále navyšují počet dronů, kterými na Ukrajinu útočí. Za jednu noc se jejich počet blíží už pěti stům.

I když se americký prezident Donald Trump snaží přimět Moskvu k mírovým rozhovorům, Rusko má rozsáhlé plány na další okupaci ukrajinského území, které by mohly Kyjev odříznout od Černého moře, varovala ukrajinská delegace ve Washingtonu. Ukrajinská vojenská rozvědka mezitím upozornila, že Moskva výrazně navyšuje produkci balistických střel i dronů a připravuje pro bezpilotní stroje nové startovací rampy.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přiznal, že jeho vláda podpořila v Pásmu Gazy skupiny nepřátelské vůči teroristickému hnutí Hamás. Reagoval tak na obvinění opozičního poslance a někdejšího dlouholetého ministra Avigdora Liebermana, že Izrael v Gaze poskytuje zbraně skupině spřízněné s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Podle serveru The Times of Israel (ToI) ale skupina působící na jihu Pásma Gazy s IS spřízněná není.

Rekreační a sportovní střelci si zřejmě nadále budou moci legálně pořizovat tlumiče pro pistole a revolvery pro běžné užití. Sněmovna v úterý odmítla požadavek Senátu, aby bylo pořizování tlumičů pro krátké palné zbraně od příštího roku zakázáno. Zákaz kromě Senátu prosazoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v souboru novel navazujících na nový zbraňový zákon, který poslanci schválili. Ještě před samotným jednáním poslanců vystoupil v dolní komoře prezident Petr Pavel s projevem, ve kterém se věnoval například aktuální bitcoinové kauze.

Výrobní kapacita ukrajinského obranného průmyslu se loni zvýšila šestinásobně. Ruskem napadená země tak podle odhadů analytiků zhotovila zbraně za více než deset miliard dolarů (přes 220 miliard korun). V příštích letech tuto částku hodlá ztrojnásobit. Německo tento týden oznámilo, že bude Kyjevu financovat výrobu zbraní dlouhého doletu.

Globální zvyšování vojenských výdajů podle vědců představuje hrozbu pro klimatické cíle, protože jenom zbrojení plánované Severoatlantickou aliancí (NATO) by mohlo zvýšit emise skleníkových plynů téměř o dvě stě milionů tun ročně, píše britský deník The Guardian s odvoláním na odbornou studii.

Německý magazín Der Spiegel společně s dánským investigativním střediskem Danwatch podrobně zmapovaly rekonstrukci, modernizaci a výstavbu řady jaderných zařízení ruské armády. Novináři se díky databázím zakázek a výběrových řízení dostali mimo jiné k plánům nukleárních základen u města Jasnyj, kde jsou umístěny hypersonické střely Avangard. Ty ruský vůdce Vladimir Putin v roce 2020 označil za absolutní zbraň, proti které je protivzdušná obrana naprosto neúčinná.

Německo bude financovat ukrajinskou výrobu zbraní dlouhého dosahu. Příslušné memorandum, ve kterém se k tomu Berlín zavazuje, podepsali ministři obrany obou zemí Boris Pistorius a Rustem Umerov. Spolupráci předtím na tiskové konferenci po jednání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským avizoval německý kancléř Friedrich Merz.

Ukrajina už nemusí dodržovat žádná omezení doletu u zbraní, které jí dodávají západní spojenci. V rozhovoru se stanicí WDR to v pondělí řekl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj omezení zrušily Spojené státy, Británie, Francie a už i Berlín. Dodal, že to znamená, že Ukrajina se nyní může bránit i útoky na vojenské cíle v Rusku. Kreml toto rozhodnutí zkritizoval jako nebezpečné.

Izraelská diplomacie ostře odmítla kritiku ze strany Evropské unie. Ta v úterý oznámila, že v souvislosti s katastrofální situací v Pásmu Gazy chystá revizi asociační dohody s Izraelem. Jeruzalém to označil za naprosté nepochopení složité situace. Prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás kroky EU a Británie vůči Izraeli ocenil.

Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, ve kterých by nejvíce obyvatel bránilo svou vlast v případě zahraničního útoku, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nevládní organizace Globsec. Z devíti zkoumaných států by tak méně než polovina lidí učinila pouze na Slovensku, kde také převažuje názor, že by se Ukrajina v zájmu nastolení míru měla vzdát části území. V tuzemsku rovněž podle průzkumu nejméně lidí z regionu věří dezinformacím.

Od konce druhé světové války uplynulo již osmdesát let. Během této doby došlo v řadě oblastí k zásadnímu technologickému pokroku, který se nevyhnul ani těm souvisejícím s válečnictvím. Právě posun v oblasti technologií považuje za nejzásadnější rozdíl mezi válčením během druhé světové války a současnými konflikty vojenský historik Tomáš Řepa. Analytik Vojtěch Bahenský pak míní, že přirozenost války zůstává stejná, ale mění se její charakter.

Příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky pravděpodobně nahradí od října nová dávka státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Změny přinese reforma sociálních podpor, kterou ve středu odpoledne schválil Senát hlasy 49 ze 71 přítomných členů. Předlohu, která by měla podle vlády přinést jednodušší, efektivnější a adresnější systém a více motivovat k práci, teď dostane k podpisu prezident.

Předseda palestinské samosprávy na okupovaném Západním břehu Jordánu Mahmúd Abbás vyzval ve středu teroristické hnutí Hamás, aby se vzdalo správy Pásma Gazy, odevzdalo zbraně a přeměnilo se v politickou stranu. Na teroristy zároveň apeloval, aby propustili zadržované rukojmí. Podobné výzvy ze Spojených států nebo Izraele Hamás v posledních měsících odmítal.

Armáda má brzy dostat ke zkouškám nová francouzsko-česká děla i raketový systém z Izraele. Dodávky jsou následně plánované v příštích dvou letech. Do výzbroje a infrastruktury má jít letos celkem 66 miliard. Pokračovat budou i splátky objednaných letounů F-35 nebo bojových vozidel pěchoty. Resort obrany pokračuje také v nákupech munice. Mimo to pořídí rovněž třeba stany pro vojáky v poli. Ti by se měli dočkat také vybavení, které už několik let chybí – například balistické vesty. Vzdušné síly pak očekávají dva střední transportní letouny C-390 Millenium.