Izraelské útoky zabily v Pásmu Gazy 33 lidí, tvrdí tamní nemocnice

Izraelské vzdušné údery za uplynulých 24 hodin zabily v Pásmu Gazy nejméně 33 Palestinců. S odkazem na zástupce místních nemocnic o tom informuje agentura AP. Izraelská armáda v neděli uvedla, že v Pásmu Gazy za poslední den zasáhla 130 cílů.

Dvacet lidí bylo zabito a pětadvacet zraněno, když izraelské útoky zasáhly dva domy ve městě Gaza, uvedl Muhammad abú Salmíja, který je ředitelem v místní nemocnici Šífa.

Dalších 13 lidí zabil na jihu Pásma Gazy útok na stanové město Mavásí, kde žijí Palestinci, kteří museli kvůli bojům opustit své domovy, sdělili agentuře AP zástupci nemocnice Násir v nedalekém městě Chán Júnis. Pět obětí podle nemocnice pocházelo z jedné rodiny.

Nahrávám video

Izraelská armáda se k jednotlivým úderům bezprostředně nevyjádřila, ale uvedla, že za uplynulý den v Pásmu Gazy zasáhla na 130 cílů. Útoky byly podle armády namířeny na velitelské a řídicí struktury teroristického hnutí Hamás, sklady, zbraně a odpalovací zařízení. Při úderech v severní části Pásma Gazy tak bylo podle armády zabito mnoho radikálů.

„Před několika hodinami izraelská armáda oznámila, že zabila jednoho z velitelů námořních komand Hamásu, který se měl podílet na plánování útoků. Společně s ním zemřelo několik dalších příslušníků této teroristické organizace,“ přiblížil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Jednání o příměří

Válka mezi Izraelem a Hamásem začala útokem teroristů z Hamásu a dalších ozbrojených skupin 7. října 2023 na několika místech jižního Izraele. Ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 zajali a unesli jako rukojmí. Následná izraelská ofenziva si dosud podle místního ministerstva zdravotnictví pod správou Hamásu vyžádala životy více než 57 tisíc Palestinců, většinou civilistů. Z více než poloviny jde zřejmě o ženy a děti. Ministerstvo ve svých statistikách nerozlišuje mezi civilisty a ozbrojenci. OSN a další mezinárodní organizace však považují tato čísla za nejspolehlivější statistiku válečných obětí, jaká je k dispozici.

Poslední útoky se odehrály v době, kdy se izraelský premiér Benjamin Netanjahu chystal odletět do Washingtonu na jednání v Bílém domě, mimo jiné o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Americký prezident Donald Trump představil plán šedesátidenního příměří, které by zahrnovalo částečné propuštění rukojmí držených dosud Hamásem výměnou za zvýšení humanitární pomoci Pásmu Gazy. Navrhované příměří také předpokládá zahájení jednání o úplném ukončení války.

Delegace Izraele a Hamásu v neděli večer podle agentury AFP začaly v Kataru jednat o příměří. Izraelská televize už odpoledne potvrdila, že delegace židovského státu je na cestě do Kataru. „Izrael vydává smíšené signály, ve kterých jednání nezavrhuje, ale zároveň je v tuto chvíli patrně vede s jistou opatrností a pocitem obezřetnosti z toho, že není jisté, zda opravdu mohou vést ke zdárnému konci,“ sdělil Borek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 a zřejmě dále poroste

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235, oznámil podle tiskových agentur v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda mezitím oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
před 35 mminutami

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 4 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 6 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 8 hhodinami
Načítání...