Zbraně strana 2 z 5

Americký prezident Donald Trump navrhuje, aby Jordánsko a Egypt přijaly „dočasně či dlouhodobě“ Palestince z Pásma Gazy. Podle amerických médií to řekl na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Návrh odsoudila palestinská teroristická hnutí včetně Hamásu, který v Gaze vládne, i prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás, uvítali jej naopak izraelští nacionalističtí politici. Desetitisíce Palestinců mezitím čekají uprostřed Pásma Gazy, až je Izrael pustí na sever. Trump podle amerických médií dále potvrdil, že pošle Izraeli ničivé bomby blokované jeho předchůdcem Joem Bidenem.

Bílý dům pod vedením prezidenta Donalda Trumpa nařídil americké armádě, aby poskytla Izraeli dodávku ničivých bomb MK-84. S odkazem na své zdroje to uvedl zpravodajský web Axios a agentura Reuters. Vláda předchozího prezidenta Joea Bidena zbraně odmítla Jeruzalému dodat kvůli obavám z civilních obětí v Pásmu Gazy. Bílý dům se k věci zatím veřejně nevyjádřil.

Záchranné složky při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nechybovaly, uvedla ve čtvrtek sněmovní vyšetřovací komise k předloňské události, zároveň navrhla některá opatření. Otázky podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) bude tragédie zejména ze strany pozůstalých vzbuzovat vždy, některá doporučení sněmovní komise už ale resort naplňuje, sdělil. Rakušan také v Interview ČT24 zdůraznil, že dlouhodobým řešením podobných událostí je dle něj psychologická prevence.

Při dvojnásobném vzdušném útoku ruských sil zemřel v Záporoží člověk a nejméně padesát jich utrpělo zranění, informují ukrajinská média. Zničena byla výšková budova, dalších třicet bylo poškozeno a poničeny jsou i soukromé domy. Rusové cílili také na energetický objekt, což způsobilo výpadky v dodávkách proudu a tepla. Moskva se k incidentu nevyjádřila. Další oběti hlásí úřady v Doněcké a Charkovské oblasti.

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.

Možné tragédii na základní škole v Rudolfově u Českých Budějovic, kde se v pondělí třináctiletý žák pokusil vystřelit na učitelku ve třídě, zabránila pohotová reakce pedagožky, která podle svých slov „zachovala chladnou hlavu“. Policisté oceňují postup školy, kdy byli učitelé proškoleni a věděli, jak v takové situaci reagovat a postupovat. Zájem o podobná školení a nácvik krizových událostí mezi školami roste.

Policie v pondělí dopoledne zadržela na základní škole v Rudolfově u Českých Budějovic žáka, jenž podle ní vyhrožoval střelnou zbraní učitelce, která jej však sama zneškodnila. Žák druhého stupně na učitelku zbraní zamířil. Nikdo nebyl při incidentu zraněn. Zadržený chlapec měl u sebe i jiné zbraně, řekl jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS), který do školy přijel.

Prodejci mají od nového roku povinnost hlásit podezřelé nákupy zbraní a střeliva. Podle policie to ale udělalo zatím jen pár jedinců – třeba v Praze zatím nikdo. Někteří obchodníci upozorňují, že není přesně definované, co mají považovat za podezřelý nákup nebo chování zákazníků. Kdy přesně mají takzvanou červenou dlaždici použít, tak mnozí nevědí.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu Česko poskytlo napadené zemi vojenský materiál v hodnotě přes sedm miliard korun. Jako dárce, koordinátor nebo organizátor se pak Česko podílelo na dodávkách v přepočtu zhruba za 72 miliard korun. Na pomoci se podílely i nezávislé spolky a veřejnost. „Otázka bezpečnosti už není výlučnou oblastí státu. Podpora posledních tří let ukazuje vnitřní potřebu společnosti se bránit,“ věří zástupce organizace podporující Ukrajinu Skupina D Martin Kroupa. Vedle něj přijali pozvání do pořadu 90′ ČT24 iniciátoři dalších projektů Martin Ondráček a Jan Heřmánek.

Severní Korea pokračuje v podpoře ruské invaze na Ukrajině. Moskva už zřejmě nasadila v bojích severokorejská děla s dlouhým dosahem, na sociálních sítích se pak objevilo video s houfnicí Koksan, která má být darem od vůdce KLDR Kim Čing-una. Kromě zbraní a munice poskytl Pchjongjang Kremlu i dvanáct tisíc vojáků. Na domácím poli má však severokorejský režim jiné zájmy – zavelel k bitvě o kompost.

Americký ministr obrany Lloyd Austin ve čtvrtek na schůzce takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na letecké základně Ramstein oznámil další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 500 milionů dolarů. Další balíčky slíbily podle něj Norsko či Dánsko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku schůzky řekl, že v zájmu Spojených států je stát po boku Ukrajiny.

Maďarští archeologové objevili první středověký hrob, v němž je pochovaná ozbrojená žena. Jestli se jednalo o válečnici, nebo byl její příběh jiný, zatím nejsou schopní říci.

Deset lidí zemřelo a třicet pět dalších utrpělo zranění v New Orleans na jihu USA poté, co nákladní auto vjelo do davu lidí, kteří slavili příchod nového roku, sdělily úřady. Místní soudní lékař hovoří o patnácti mrtvých. Policie uvedla, že šlo o úmyslný čin. Americká FBI případ vyšetřuje jako terorismus. Útočník, kterým je armádní veterán s americkým občanstvím, byl zastřelen. Ve voze měl v době útoku vlajku teroristické organizace Islámský stát.

Povinnost oznamovat podezřelé nákupy zbraní, zjednodušení procesu pro pěstouny nebo partnerství stejnopohlavních párů jsou jen některé novinky, které začnou platit od roku 2025. Dojde také k řadě změn dalších zákonů, nařízení i vyhlášek. Web ČT24 připravil přehled těch nejzásadnějších.

Slovensko slíbilo dodat do konce roku Ukrajině šestnáct houfnic. Od loňského srpna tam ale zamířily pouze dvě. Výrobce to omlouvá nedostatkem součástek, navíc zřejmě upřednostnil konkurenční stroje. Obchod v přepočtu za více než dvě miliardy korun financovalo Norsko, Dánsko a Německo.

Uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc by pomohlo reagovat na bezpečnostní hrozby, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Senátor Robert Šlachta (Přísaha) by postih vyzvědačství podpořil, preferoval by ale jeho zařazení do trestního řádu, jako požaduje opoziční ANO. V zákoně nazývaném lex Ukrajina, jehož je úprava součástí, by uvítal důslednou kontrolu ukrajinských uprchlíků. Rakušan oponuje, že je dostatečná a běženci musí splnit řadu tvrdých podmínek.

Senát podpořil novelu zbraňového zákona, která od přelomu roku ukládá prodejcům zbraní a střeliva povinnost hlásit policii podezřelé nákupy. Senátoři také schválili rozšíření státních podpor na tvůrce videoher a zavedení dvoustupňového kárného řízení pro soudce a žalobce. Bez úprav prošla také novela služebního zákona. Horní komora odmítla návrh na zmrazení platů vrcholných politiků.

Vláda Spojených států oznámila, že připravila pro Ukrajinu nový balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (17,4 miliardy korun). Na poměry posledních měsíců nezvykle objemnou dodávku potvrdil podle agentury Reuters šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle informací agentury AP posílají USA mimo jiné systémy proti dronům a munici do raketometů HIMARS.

Izraelské letectvo pokračovalo v úderech na jihu Libanonu. Jsou to přitom teprve tři dny, co vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh. Izraelská armáda podle agentury AFP oznámila čtyři nové útoky na pozice radikálů. Libanonské zdroje hlásí nejméně dva mrtvé a několik zraněných. Židovský stát údajně soustředil své údery také proti teroristickému hnutí Hamás.

Izrael a libanonské militantní hnutí Hizballáh jsou blízko dohodě o příměří, podle některých zdrojů se už dohodly. Izraelský bezpečnostní kabinet se má sejít v úterý odpoledne, aby dohodu schválil, tvrdí izraelská i světová média. Deník Ha'arec s odvoláním na arabský deník Aš-Šark al-Avsat napsal, že šedesátidenní příměří v Libanonu vyhlásí v úterý prezidenti Spojených států a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron. Hizballáh a Izrael jednají nepřímo, místo Hizballáhu vede jednání o americkém návrhu předseda libanonského parlamentu Nabíh Barrí.

Zvolený prezident USA Donald Trump pokračuje ve výběru osobností do svého kabinetu. Proti jeho rozhodnutím však v tamní společnosti vyvstává vlna odporu. Do čela se postavila Kalifornie, nejlidnatější americký stát s nejsilnější ekonomikou. Los Angeles se už prohlásilo za „útočiště pro migranty“ – federální migrační úřady tak nebudou moci počítat se spoluprací na těchto místech.

Obyvatelé na výzvu izraelské armády opouštějí zbytky svých domovů na obléhaném severu Pásma Gazy. Rodiny s dětmi a váleční invalidé míří pěšky na jih. Pod zárukou anonymity někteří izraelským médiím řekli, že za jejich zranění nese zodpovědnost teroristické hnutí Hamás, které jim navíc zabavovalo jídlo z humanitární pomoci. Spojené státy americké Izraeli hrozily, že pokud se situace v Gaze nezlepší, omezí dodávky zbraní. Nakonec ale k tomuto kroku nepřistoupily.

Spojené státy mají být silné a angažované v řešení světových konfliktů a odstrašení potenciálních protivníků a bude klíčové, jaké vztahy Česko i Evropa naváží s USA pod vedením Donalda Trumpa, shodli se v Událostech, komentářích europoslanec Alexandr Vondra (ODS), poslanec Radek Koten (SPD) i bývalý velvyslanec při NATO a ředitel Aspen Institute Central Europe Jakub Landovský. Hosté také míní, že do obrany je potřeba investovat více než doposud, a to i nad požadovaná dvě procenta.

Za neúspěch Demokratické strany v úterních volbách je zodpovědný nynější americký prezident Joe Biden, naznačila někdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. V rozhovoru s listem The New York Times (NYT) kritizovala pozdní rozhodnutí hlavy státu odstoupit z volebního klání i jeho rychlou podporu viceprezidentky Kamaly Harrisové, která se stala demokratickou kandidátkou do prezidentského hlasování.