Češi po roztržce v Oválné pracovně posílají na pomoc Ukrajině více peněz

7 minut
Události: Tři roky solidarity
Zdroj: ČT24

Páteční konflikt mezi prezidenty Ukrajiny a USA Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem rozproudil zájem Čechů pomáhat Ukrajině. Na její podporu proudí víc peněz než v předchozích dnech, a to násobně. Den po hádce státníků překonala sedmdesát milionů korun sbírka na vrtulník Black Hawk. Složilo se na něj přes dvacet tisíc dárců. Kyjev by ho mohl dostat v řádu měsíců.

„To, co se děje teď v souvislosti s výroky Trumpa a s jednáním Zelenského v Bílém domě, nepamatujeme,“ řekl Martin Ondráček z iniciativy Dárek pro Putina. Od pátku iniciativa vybrala v průměru čtyři a půl milionu denně, jindy to bývá 250 až tři sta tisíc korun. Za tři roky plnohodnotné ruské invaze díky dárcům Ukrajina dostala tank, raketomet nebo tisíce kusů menší techniky. Loni v listopadu dobrovolníci předali vojákům odminovací stroj Božena.

Když před třemi lety dobrovolníci se sbírkami začali, reakci lidí na možnost přispívat přímo na zbraně si nedovedli představit. „My jsme vlastně doteď překvapeni, jak velké množství lidí se v České republice našlo, pro které je to smysluplný způsob, jak pomáhat Ukrajině,“ doplnil Ondráček.

Řada lidí preferuje humanitární pomoc. Člověk v tísni vybral za tři roky plnohodnotné invaze přes dvě a půl miliardy korun a pomáhá přímo na Ukrajině. Buduje tam zdroje pitné vody a opravuje tisíce domů. Pomohl také vybudovat jednu školu v charkovském podzemí. Děti se tam kvůli hrozícímu bombardování učí běžně v metru.

Právě i Člověk v tísni zaznamenává v posledních dnech více darů. „Myslím, že jestli někdo má být unavený, tak to jsou Ukrajinci. My osobně bychom měli pomáhat,“ podotkl vedoucí oddělení fundraisingu organizace Člověk v tísni Tomáš Vyhnálek.

Že ochota pomáhat zůstává, potvrzují i další organizace. Třeba Charitě přišla za poslední tři dny v porovnání s předchozím měsícem pětinásobně vyšší částka. „Je vidět, že lidé nezůstávají lhostejnými a že ta situace s nimi hodně pohnula a chtějí nějakým způsobem pomoci,“ řekl mluvčí Charity ČR Jan Oulík.

Nevládní organizace zatím na podporu Ukrajiny sehnaly dohromady téměř sedm miliard korun.

Nepolevují ani dobrovolníci

Zvýšený zájem dárců pociťují i menší organizace založené na dobrovolnících. Oni sami v pomoci nepolevili po celé tři roky otevřené ruské agrese. HR manažerka spolku Koridor UA Adéla Pafková popisuje, že na Ukrajinu vozí hygienické potřeby, zdravotnické potřeby, ale také okna. „Dováželi jsme je pro lidi, kterým byla vysklena v důsledku útoků,“ vysvětlila.

Organizace poslala už desítky kamionů s pomocí. Její členové se potkali před třemi lety na slovensko-ukrajinské hranici. Nyní spustili sbírku na evakuační balíčky. „Jsou tam základní potřeby. To znamená trvanlivé potraviny, ešus, vařič, zapalovač,“ doplnila Pafková.

A sbírku organizují i brněnští dobrovolníci. Nakupují, co je potřeba a co běžně lidé nedonesou. „Jsou to například trakční dlahy, které jsou poměrně drahé, stojí pět nebo šest tisíc. A ty posíláme jednotce, která si o ně přímo řekla,“ nastínil koordinátor spolku Brno pro Ukrajinu David Konečný.

„Vzkaz, že nezapomínáme“

Například skauti společně s dobrovolníky zase od počátku invaze vyrábějí zákopové svíčky. V krabicích jich teď mají přes pět tisíc. Skupina neziskových organizací je na Ukrajinu poveze už v průběhu příštího týdne. Do země zmítané ruskou agresí jich už dovezly za tři roky zhruba sedmdesát tisíc. Polovinu z nich vyrobili lidé, mezi nimi i děti, přes tuto zimu.

Některé poskytují i víc než jen světlo a teplo. „Snažíme se do nich dávat i nějaké malé nálepky nebo vzkazy. Věříme, že Ukrajinci vědí, že když svíčku dostanou do ruky, že ji vyrobil někdo, kdo na ně myslí a že je to takový vzkaz, že na ně nezapomínáme,“ vysvětlila mluvčí organizace Junák – český skaut Barbora Lukačevič Trojak. Od listopadu budou svíčky na zimu vyrábět zase.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát v prvním kole volby nezvolil adepty na ombudsmana

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém bude vybírat mezi Kostolanskou, Laurenčíkovou, Schormem a Jaromírem Jirsou.
03:06Aktualizovánopřed 5 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 1 hhodinou

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 4 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 5 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 5 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 5 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 15 hhodinami
Načítání...