KLDR stupňuje výrobu jaderných zbraní, zapojuje se i Moskva

Nahrávám video

Severní Korea dosáhla „velmi významného“ pokroku ve schopnosti vyrábět jaderné zbraně, upozornil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Podle severokorejského režimu je vojenské využití jaderného programu jednou z priorit. Pchjongjang přitom dlouhodobě čelí řadě sankcí ze strany OSN.

Jaderný program KLDR sleduje MAAE dlouho, její šéf nyní představil nové informace, které analytici označují jako znepokojivé. „Všechno ukazuje na velmi závažný nárůst schopností KLDR v oblasti výroby jaderných zbraní, odhaduje se, že mají několik desítek hlavic,“ varoval Grossi.

Významné rozšiřování centra v Jongbjonu – zřejmě o nový závod na obohacování uranu – potvrzují i nové satelitní snímky. Podle Grossiho se podařilo potvrdit, že tam dochází i k rychlému nárůstu provozu pětimegawattového a lehkovodního reaktoru. Podobných zařízení KLDR provozuje několik.

„Vývoj jaderných zbraní žádné zemi nikdy neposkytoval větší bezpečí. Je to právě naopak,“ tvrdí Grossi. Pro severokorejského vůdce Kim Čong-una je ale – jak zopakoval v březnu – posílení jaderného zbrojení „prioritním úkolem“ a vzdát se ho nehodlá. A to ani výměnou za ekonomické výhody nebo bezpečnostní záruky. Pchjongjang od vývoje a výroby neodrazují ani platné mezinárodní sankce.

Mezi lety 2006 a 2017 provedl šest jaderných testů. „Devátého října (2006) jsme úspěšně a bezpečně provedli podzemní jaderný test,“ hlásala v říjnu 2006 moderátorka severokorejské státní televize.

Vedle toho se soustředí na vývoj nosných raket a střel různého typu. Strategické střely s plochou dráhou letu a protilodní rakety otestovali naposledy o víkendu ve Žlutém moři. Šlo taky o zkoušku torpédoborce Čche Hjon – jednoho ze dvou plavidel loni zařazených do služby.

Spojenectví s Ruskem

Jihokorejští analytici pak uvedli, že se raketové a radarové systémy torpédoborce podobají ruským. To posiluje spekulace, že Pchjongjang dostává z Moskvy technologickou pomoc výměnou za dělostřelecké granáty a vyslání severokorejských vojáků do bojů proti Ukrajině.

„Severní Korea se teď zaměřuje nejen na rozvoj asymetrických zbraní, ale také na konvenční síly, ve kterých v minulosti zaostávala,“ popsal 9. dubna ředitel jihokorejského think-tanku KODER Šin Jong-vu.

Právě podpory Ruska a Číny využívá Kim Čong-un k tomu, aby pevnou rukou vedl jeden z nejrepresivnějších totalitních států světa. Dynastie Kimů drží národ v izolaci a rozvíjí kult osobnosti už skoro osmdesát let. Právě v této době země slaví největší státní svátek – Den slunce. Už 114. výročí narozenin zakladatele Kim Ir-sena.

Jaderné zbraně jako „pojistka pro přežití“ režimu

Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy hovoří kvalifikovaný odhad až o padesáti severokorejských jaderných hlavicích. „Severní Korea byla v posledních letech schopna vyprodukovat dostatek materiálu na výrobu dalších čtyřiceti jaderných hlavic,“ popsal Bříza. Zmínil také posílení výroby do budoucna.

KLDR má dle něj jaderné zbraně jako „pojistku pro své přežití“. Upozornil však, že situace není tak dramatická jako v případě Íránu, kde tamní teokratická diktatura hrozí tím, že by v případě vlastnění jaderné zbraně „zničila například stát Izrael“.

Ke vztahům s Ruskem Bříza doplnil, že vyslání severokorejských vojáků na ukrajinské bojiště Moskva splácí valutami či prostředky nutnými pro přežití ve formě potravin. Zmínil i vojenskou pomoc, která však dle něj není v jaderné formě, pomáhá prý spíše konvenční formou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 8 mminutami

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 2 hhodinami

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 3 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 4 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 10 hhodinami
Načítání...