KLDR stupňuje výrobu jaderných zbraní, zapojuje se i Moskva

Nahrávám video

Severní Korea dosáhla „velmi významného“ pokroku ve schopnosti vyrábět jaderné zbraně, upozornil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Podle severokorejského režimu je vojenské využití jaderného programu jednou z priorit. Pchjongjang přitom dlouhodobě čelí řadě sankcí ze strany OSN.

Jaderný program KLDR sleduje MAAE dlouho, její šéf nyní představil nové informace, které analytici označují jako znepokojivé. „Všechno ukazuje na velmi závažný nárůst schopností KLDR v oblasti výroby jaderných zbraní, odhaduje se, že mají několik desítek hlavic,“ varoval Grossi.

Významné rozšiřování centra v Jongbjonu – zřejmě o nový závod na obohacování uranu – potvrzují i nové satelitní snímky. Podle Grossiho se podařilo potvrdit, že tam dochází i k rychlému nárůstu provozu pětimegawattového a lehkovodního reaktoru. Podobných zařízení KLDR provozuje několik.

„Vývoj jaderných zbraní žádné zemi nikdy neposkytoval větší bezpečí. Je to právě naopak,“ tvrdí Grossi. Pro severokorejského vůdce Kim Čong-una je ale – jak zopakoval v březnu – posílení jaderného zbrojení „prioritním úkolem“ a vzdát se ho nehodlá. A to ani výměnou za ekonomické výhody nebo bezpečnostní záruky. Pchjongjang od vývoje a výroby neodrazují ani platné mezinárodní sankce.

Mezi lety 2006 a 2017 provedl šest jaderných testů. „Devátého října (2006) jsme úspěšně a bezpečně provedli podzemní jaderný test,“ hlásala v říjnu 2006 moderátorka severokorejské státní televize.

Vedle toho se soustředí na vývoj nosných raket a střel různého typu. Strategické střely s plochou dráhou letu a protilodní rakety otestovali naposledy o víkendu ve Žlutém moři. Šlo taky o zkoušku torpédoborce Čche Hjon – jednoho ze dvou plavidel loni zařazených do služby.

Spojenectví s Ruskem

Jihokorejští analytici pak uvedli, že se raketové a radarové systémy torpédoborce podobají ruským. To posiluje spekulace, že Pchjongjang dostává z Moskvy technologickou pomoc výměnou za dělostřelecké granáty a vyslání severokorejských vojáků do bojů proti Ukrajině.

„Severní Korea se teď zaměřuje nejen na rozvoj asymetrických zbraní, ale také na konvenční síly, ve kterých v minulosti zaostávala,“ popsal 9. dubna ředitel jihokorejského think-tanku KODER Šin Jong-vu.

Právě podpory Ruska a Číny využívá Kim Čong-un k tomu, aby pevnou rukou vedl jeden z nejrepresivnějších totalitních států světa. Dynastie Kimů drží národ v izolaci a rozvíjí kult osobnosti už skoro osmdesát let. Právě v této době země slaví největší státní svátek – Den slunce. Už 114. výročí narozenin zakladatele Kim Ir-sena.

Jaderné zbraně jako „pojistka pro přežití“ režimu

Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy hovoří kvalifikovaný odhad až o padesáti severokorejských jaderných hlavicích. „Severní Korea byla v posledních letech schopna vyprodukovat dostatek materiálu na výrobu dalších čtyřiceti jaderných hlavic,“ popsal Bříza. Zmínil také posílení výroby do budoucna.

KLDR má dle něj jaderné zbraně jako „pojistku pro své přežití“. Upozornil však, že situace není tak dramatická jako v případě Íránu, kde tamní teokratická diktatura hrozí tím, že by v případě vlastnění jaderné zbraně „zničila například stát Izrael“.

Ke vztahům s Ruskem Bříza doplnil, že vyslání severokorejských vojáků na ukrajinské bojiště Moskva splácí valutami či prostředky nutnými pro přežití ve formě potravin. Zmínil i vojenskou pomoc, která však dle něj není v jaderné formě, pomáhá prý spíše konvenční formou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump před oslavami výročí americké nezávislosti mění tvář Washingtonu

Další kontroverze kolem projektů Donalda Trumpa, který před oslavami 250. výročí americké nezávislosti mění tvář Washingtonu. Prezident ostře kritizoval soudce, který označil za nelegální nadzemní stavbu sálu na místě zbořeného východního křídla Bílého domu. Hlava státu uvedla, že verdikt ohrožuje národní bezpečnost. Stavba je v současnosti kvůli odvolání federálních úřadů pozastavena. Podle Trumpa je americká metropole zanedbaná, kritici mu ale vyčítají, že při snaze zapsat se do její podoby ignoruje zavedená pravidla a názory odborníků.
před 11 mminutami

Rusko masivně udeřilo na Kyjev i Dnipro. Je přes dvacet mrtvých a sto zraněných

Nejméně 22 mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovořil o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 45 mminutami

Trump jako nového šéfa tajných služeb vybral hypotečního specialistu Pulteho

Americký prezident Donald Trump vybral za nového úřadujícího šéfa amerických tajných služeb (DNI) Billa Pulteho, nynějšího ředitele Federální agentury pro financování bydlení (FHFA) a předsedu představenstva hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac. Podle agentur překvapivé rozhodnutí poslat do klíčové vládní funkce svého spojence bez jakýchkoli zkušeností v oblasti národní bezpečnosti oznámil Trump v úterý na sociální síti. Pulte ve funkci nahradí Tulsi Gabbardovou, která nedávno oznámila odchod z rodinných důvodů.
před 2 hhodinami

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 3 hhodinami

„Měla jsem být zastřelena, ale až poté, co mě znásilní.“ Ukrajinky pro ČT popsaly ruské zajetí

V ruském zajetí zůstávají nejen tisíce ukrajinských vojáků, ale také ranění civilisté a ženy. Právě počet zajatých Ukrajinek se odhaduje na několik stovek. Reportérka zahraniční redakce ČT Barbora Maxová v průběhu čtyř let opakovaně natáčela s ženami, které zažily teror ruských lágrů a otevřeně promluvily o sexuálním násilí i brutálním mučení.
před 3 hhodinami

Firmy mají potíže s náborem kvalifikovaných pracovníků ze zemí mimo EU, ukázal průzkum

Mezi země, které mají největší potíže s náborem kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí, patří Portugalsko. Zároveň se ale řadí k těm, jimž se tyto pracovníky po přijetí daří nejsnáze udržet. Podle průzkumu Eurobarometru zůstává nábor občanů třetích zemí omezený. Každý sedmý malý nebo střední podnik se v posledních dvou letech pokusil přijmout pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii.
před 4 hhodinami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Ty naopak hlásí Libanon.
03:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Francouzi jsou z Evropanů nejvíce vystaveni kadmiu. Problém souvisí s hnojivy z Maroka

Francie řeší vysokou míru vystavení obyvatel kadmiu, toxickému těžkému kovu, který se do potravního řetězce dostává mimo jiné přes fosfátová hnojiva. Země většinu těchto hnojiv dováží, významnou část z Maroka, kde jsou fosfátové horniny přirozeně bohaté na kadmium. Situaci navíc zhoršuje výjimka, která Francii umožňuje používat hnojiva s vyšším obsahem kadmia, než připouští unijní limit.
před 4 hhodinami
Načítání...