Hlasování strana 4 z 5

Britská vláda zveřejnila plné znění textu dohody s Evropskou unií o budoucích vztazích. Dokument, který později na své stránky umístila také Evropská komise (EK), má 1246 stran a 800 stran příloh. Věnuje se vzájemnému obchodu, jaderné energii pro civilní i vojenské účely nebo výměně utajovaných informací. Nová pravidla pro vzájemné vztahy začnou platit od 1. ledna.

Občané Alžírska v referendu podpořili změnu ústavy, souhlas vyjádřilo 66,8 procenta hlasujících. Rozhodli tak například o tom, že prezident země i zákonodárci budou moci zastávat mandát maximálně ve dvou volebních obdobích. Uspořádáním referenda nejvyšší představitelé země reagovali hlavně na požadavky prodemokratického protestního hnutí Hirák. Změny budou platné i přes rekordně nízkou účast.

Premiér Andrej Babiš (ANO) podle opoziční ODS ztratil schopnost řídit vládu a stát. Předsednictvo občanských demokratů proto vyzvalo menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD, aby po skončení nouzového stavu požádal o důvěru. Jinak bude frakce ODS v Poslanecké sněmovně hledat podporu pro vyslovení nedůvěry vládě. Fiala to oznámil na brífinku po jednání předsednictva. Na pád vlády bude strana podle předsedy připravena.

Krajské a senátní volby již začaly. Většina lidí přijde volit až v pátek po 14. hodině, ale již ve středu mohli své právo uplatnit lidé, kteří jsou kvůli nákaze koronavirem nebo podezření na ni v izolaci či karanténě. Volby probíhaly na 78 drive-in stanovištích. Dorazit mohlo až 16 tisíc lidí, na které se izolace či karanténa vztahuje, podle předběžných údajů však možnosti volit z auta využilo jen přibližně 3500 z nich.

Sněmovna schválila speciální zákon, který umožní lidem v karanténě kvůli koronaviru hlasovat v říjnových senátních a krajských volbách. Vládní návrh podpořila i opozice, s jejímiž představiteli se ministerstvo vnitra na podobě předlohy předem dohodlo. Normu má ve čtvrtek projednat ještě Senát.

Šéf americké pošty (USPS) prohlásil, že do voleb pozastaví všechny reformy této federální agentury, napsala agentura Reuters. Reformy se v posledních dnech staly středobodem politických sporů. Demokraté v nich totiž vidí snahu republikánů zmanipulovat podzimní prezidentské volby. V nich se očekává zvýšené korespondenční hlasování kvůli pandemii.

Ministerstvo vnitra připravilo čtyři alternativy pro možnost hlasování z karantény při říjnových volbách do krajů a Senátu. Jedná se o takzvané drive-in hlasování, tedy volení z auta, dále zvláštní okrsky zřízené například v uzavřených domovech seniorů, možnost zmocnění zástupce a docházkové komise. Po jednání se zástupci parlamentních stran to oznámil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Ústřední volební komise oznámila, že po sečtení výsledků z téměř 80 procent volebních okrsků podpořilo v plebiscitu změny v ruské ústavě přes 77 procent voličů. Někteří voliči poukazují na podvody, například fakt, že přišli hlasovat a komise přitom měla zapsáno, že již hlasovali. Změny ústavy umožňují Vladimiru Putinovi další dvě kandidatury na prezidenta, mění pravomoci institucí a zakotvují některé hodnotové prvky. Na některých místech se odehrály demonstrace.

Rusové mohou poslední den hlasovat o změnách ústavy. Ty předpokládají posun v mocenské rovnováze institucí, zakotvení některých hodnotových prvků a umožnění dalších dvou kandidatur pro Vladimira Putina. Plebiscit však nemá právní váhu. Ani změny samotné nebyly přijaty v souladu se zákonem. Kvůli pandemii se navíc musel posunout termín, což má vážné důsledky pro loajalitu místních volebních komisí. Podle některých ruských právníků a politologů tak místo plánovaného posílení legitimity režimu hrozí pravý opak.

Poslanci Federálního shromáždění hned nadvakrát odhlasovali přijetí zákona o změně názvu republiky. Poslechněte si ohlasy na složitý průběh hlasování, mimo jiné z úst předsedy Federálního shromáždění Josefa Luxe.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Dolní komora polského parlamentu v noci po dlouhém jednání schválila plán vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) na výhradně korespondenční hlasování při květnových volbách prezidenta. Sejm nejprve návrh zákona odmítl zařadit na program hlasování, ale PiS si nakonec zajistila většinu. Hlavu státu mají Poláci vybírat 10. května a favoritem je zatím dosavadní prezident Andrzej Duda. Podle polských médií PiS uvažuje o posunutí hlasování o jeden týden. O návrhu, který budí obavy opozice i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), bude nyní jednat Senát.

Italský exministr vnitra Matteo Salvini může být souzen za to, že loni v červenci nechal na moři blokovat záchrannou loď Gregoretti s migranty na palubě a bránil jejich vylodění. O rozhodnutí italských senátorů informovala agentura Reuters. Oficiálně má být výsledek hlasování senátu zveřejněn vpodvečer. Salvinimu hrozí až 15 let vězení a zákaz politické činnosti.

Je to poprvé v historii USA, co prezidenta v impeachmentu nepodpořil senátor jeho vlastní strany. Svědomí nad partajní příslušnost pozdvihl Mitt Romney, který přitom patří k významným republikánům. Právě on v roce 2012 ve volbách vyzval úřadujícího demokratického prezidenta Baracka Obamu.

Venezuelští poslanci zřejmě budou moci hlasovat o klíčových věcech, aniž by byli přítomni v parlamentu. Opozice chce tímto krokem čelit tlaku ze strany režimu úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura. Část zákonodárců kvůli represím utekla do exilu nebo se skrývá na cizích ambasádách. Jejich hlasy mohou chybět při lednové volbě vedení parlamentu.

Krajský předseda hnutí ANO ve Zlínském kraji a krajský zastupitel Pavel Pustějovský navrhne na lednovém krajském předsednictvu hnutí ukončení krajské koalice. Důvodem je podle něj způsob, jakým lidovecký hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL) v pondělí prosadil stavbu nové krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích.

Pokračování v reformách justice, posilování role státu v polských firmách i další štědré sociální programy plánuje vláda pověřeného polského premiéra Mateusze Morawieckého z konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Staronový ministerský předseda představil program svého kabinetu dolní komoře parlamentu. Hlasování o důvěře proběhlo pro kabinet bezproblematicky – získal 237 hlasů, proti bylo 214 poslanců.

V běloruské poslanecké sněmovně obsadí všech 110 křesel kandidáti podporující režim Alexandra Lukašenka. Opoziční představitelé většinou k volbám vůbec nebyli připuštěni. Opozice také hlásí řadu volebních podvodů. Prezident při hlasování oznámil, že bude o nejvyšší funkci usilovat příští rok už pošesté.

Před sametovou revolucí se Československo tvářilo jako demokratický stát. Zemi formálně řídila vláda, zákony přijímali občany volení poslanci a z Pražského hradu na vše dohlížel prezident. Ve skutečnosti ale šlo o loutkový systém, za jehož nitky tahala všemocná komunistická strana se stárnoucími kádry v čele. Politický režim tak připomínal zatuchlé mauzoleum s jediným středobodem, zcela neschopné reagovat na výzvy doby.

Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek je přesvědčen, že opoziční strany měly dostatečný prostor, aby přednesly své námitky k vládnímu daňovému balíčku. Nebojí se proto ústavní stížnosti, kterou opozice avizovala poté, co Faltýnek prosadil pevný termín hlasování, což znamená, že rozprava k tématu může skončit předčasně. Jak ale v Otázkách Václava Moravce upozornil předseda klubu Pirátů Jakub Michálek, Ústavní soud již dříve podobný postup vládních stran označil za porušení jednacího řádu.

Piráti od pátečního dopoledne hlasují o odvolání Jakuba Michálka z pozice místopředsedy strany. Internetová volba potrvá do pondělí čtvrtého listopadu. Podnětem k hlasování byl příspěvek vedoucí personálního odboru Pirátů Jany Koláříkové na stranickém fóru, která minulý týden hovořila o Michálkově arogantním jednání a psychické šikaně podřízených.

Pětatřicet milionů korun letos rozdělí Brno mezi nejúspěšnější projekty participativního rozpočtu. Lidé návrhy na to, co by chtěli ve svém okolí nechat vybudovat, posílali už potřetí, vlastní hlasování začne v pátek. Nejčastěji Brňané navrhují vybudovat nové cyklostezky, cesty, chodníky, hřiště nebo sportoviště.

Návrh zákona o správě voleb připravený ministerstvem vnitra nepočítá se zavedením elektronického hlasování. Důvodem je riziko kybernetického napadení. Náměstek ministra Petr Mlsna řekl, že v současnosti neexistuje technický nástroj, který by hlasování zcela zabezpečil a riziko útoku vyloučil. Norma, kterou resort předjednal s parlamentními stranami, zahrnuje korespondenční volbu v zahraničí, zkrácení voleb na jeden den nebo zavedení elektronických seznamů voličů a stran.

Britská Dolní sněmovna v úterý večer ve druhém čtení podpořila návrh prováděcího zákona o brexitové dohodě, čímž jej posunula do další fáze schvalovacího procesu. Pro hlasovalo 329 zákonodárců, proti bylo 299 hlasů. Záhy poté ale poslanci odmítli schvalovací harmonogram, který vláda naplánovala. Měli výhrady k tomu, že dostali pouhé tři dny. Premiér Boris Johnson avizoval, že v takovém případě bude britská vláda usilovat o předčasné volby. Šéf Evropské rady Donald Tusk doporučí 27 zemím EU, aby podpořily britskou žádost o odklad brexitu.

Státy Evropské unie se budou případným odkladem brexitu zabývat až po hlasování britského parlamentu o rozlukové dohodě, které se očekává příští týden. Shodli se na tom velvyslanci unijních zemí. Podle unijních zdrojů listu The Sunday Times je pravděpodobné, že by EU – v případě, že dohoda nebude přijata – souhlasila s odkladem brexitu o tři měsíce. Německo by podle listu bylo pro delší odklad, možná až do června. Britská vláda v čele s premiérem Borisem Johnsonem však stále věří, že země stihne odejít z Unie ke konci října.