Uprostřed vládní krize kvůli odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) začala v pátek členská základna Pirátů hlasovat, zda by měla strana odstoupit od koaliční smlouvy. V hlasování, které potrvá do pondělního večera, mají Piráti možnost potvrdit odchod do opozice, o němž vedení mluví jako o hotové věci. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že zkrátí svoji cestu po Spojených státech a v pondělí se sejde s premiérem Petrem Fialou (ODS). Nesouhlasí s odchodem Pirátů z vlády, do jiného politického subjektu vstoupit neplánuje.
On-line hlasování o tom, zda odejdou z vlády, spustili Piráti v pátek v deset hodin a zakončí ho v pondělí ve dvacet hodin. V procedurálním hlasování Piráti ve čtvrtek rozhodli o uzavření diskuse, která poté zmizela z veřejně dostupné části internetového fóra, kam má přístup kdokoliv.
Nezvykle tak není možné například sledovat, kolik Pirátů již odevzdalo hlas. Po ukončení hlasování obvykle trvá desítky minut, než jsou výsledky k dispozici po odemčení předem určenými členy strany.
Bartoš v digitalizaci přiznal problémy
Premiér Fiala navrhl odvolání Bartoše ke konci září kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení. Fiala ve středu řekl, že mu Bartoš odchod z vlády oznámil tentýž den na jednání vlády. Bartoš na síti X uvedl, že Piráty v každém případě dlouho „nic než opozice nečeká“. Tvrdí, že jeho odvolání z ministerstva pro místní rozvoj (MMR) nastalo ve chvíli, kdy se digitalizované stavební řízení posouvalo kupředu.
Bartoš v pátek připustil, že spuštění systému provázely problémy. Zdůraznil, že je nikdy nezastíral. „Vývoj žádného takto obřího projektu se nemůže obejít bez chyb, natož ve státním prostředí a situaci, kdy jsem zrušil připravený a dlouhodobý tunel firem napojených na ODS,“ prohlásil Bartoš. Za svou zásadní chybu Bartoš považuje, že podcenil, co se stane „když ohrozíte peníze velkých kluků z ODS“.
Koordinací digitalizace stavebního řízení pověřila vláda ve středu místo Bartoše tým v čele s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS). Kupka poté oznámil, že úředníci na stavebních úřadech dostanou v nejbližší době možnost vrátit se k systémům používaným před digitalizací. Hledá se cesta, jak propojit portál stavebníka s dřívějšími systémy. Kupka v pátek uvedl, že Bartoš ve svém vyjádření bohapustě lže, jeho vyjádření označil za nářky ublíženého dítěte. Další plán, jak bude ministr dopravy v digitalizaci postupovat, předloží vládě do 16. října.
Ministr zahraničí Lipavský kvůli vládní krizi zkrátí cestu po Spojených státech, do Česka se vrátí v neděli namísto úterý, uvedl. V pondělí se sejde s Fialou, zároveň rezignuje na svůj post ve vládě. Šéf diplomacie řekl, že nesouhlasí s vystoupením Pirátů z vlády. Ve straně skončí, do jiného politického subjektu vstoupit neplánuje. V médiích se objevily úvahy, že by ve vládě mohl zůstat jako nestraník za jinou vládní stranu.
Kdo do čela Pirátů?
Piráti také hledají nové vedení po volebním neúspěchu v krajských volbách, na který o víkendu reagovalo rezignací celé předsednictvo včetně Bartoše. Ten navíc oznámil, že už znovu kandidovat nebude. Jeho nástupce bude strana volit 9. listopadu, na nominace je čas do 15. října.
Nominaci na předsedu Pirátů dosud získali senátor Lukáš Wagenknecht, plzeňský hejtman Rudolf Špoták, radní Olomouckého kraje Martin Šmída, senátorka Adéla Šípová či místopředsedkyně Jana Holomčík Leitnerová. Všechny oslovila ČT, kandidaturu zatím pouze zvažují.
Wagenknecht kandidoval na šéfa Pirátů i v roce 2022, o uplynulém víkendu neobhájil senátorský post v Praze 8. Hejtman Špoták oznámil kandidaturu na šéfa strany i před lednovým zasedáním celostátního fóra Pirátů. Měsíc před sjezdem ale uvedl, že kandidovat nebude, nikdo ho nenominoval. Šmída byl v minulosti dva roky místopředsedou Pirátů, Šípová je od roku 2020 senátorkou za obvod Kladno, Holomčík Leitnerová je od ledna třetí místopředsedkyní strany.
