V Česku skončily krajské a senátní volby. Mimopražští voliči v krajských volbách rozhodli o tom, kdo bude moci vládnout v jejich regionech. Na zhruba třetině území republiky včetně části Prahy si lidé vybrali senátory nebo alespoň finalisty soubojů o 27 míst v horní komoře parlamentu. Podle dosavadních informací se hlasování obešlo bez větších problémů. Volební účast bude zřejmě nižší než před čtyřmi lety.
Hlasování se obešlo bez větších problémů
Členové okrskových volebních komisí s uzavřením místností začali hlasy pro kandidující strany i jednotlivé adepty sčítat a výsledky předají Českému statistickému úřadu ke zveřejnění na volebním webu. Základní výsledky by podle dosavadních zkušeností mohly být známy do večerních hodin, konečné během noci na neděli.
V pondělí výsledky projedná Státní volební komise a následně nechá zveřejnit ve Sbírce zákonů. Den poté začne plynout desetidenní lhůta, v níž bude možné volby napadnout u správních soudů.
Účast bude zřejmě nižší než před čtyřmi lety
Účast zejména v krajských volbách bude podle zjištění informací od volebních komisařů k sobotní jedné odpoledne zřejmě o něco nižší než před čtyřmi lety. Tehdy přišlo hlasovat 38 procent voličů, nyní by jich mohla být třetina podobně jako v regionálních volbách před osmi lety.
V Opavě, kterou výrazně zasáhla nedávná povodeň, se volební účast včetně nejhůře postižených oblastí města pohybovala hodinu před uzavřením místností v průměru okolo třiceti procent. V povodněmi zasaženém Bohumíně na Karvinsku to bylo pod 24 procenty a v záplavami postiženém Krnově na Bruntálsku byla například účast okolo 10:00 jen přibližně deset procent. Údaje za celý kraj nejsou kvůli záplavám k dispozici. Úřad má v terénu jen jednu kontrolní skupinu, odhady by tak podle mluvčí kraje Nikoly Birklenové nebyly relevantní.
Volební účast ve městech a obcích na záplavami zpustošeném Jesenicku bude zřejmě výrazně nižší než při předchozích krajských volbách. Do poledne tam přišla odevzdat hlas zhruba pětina voličů. Před čtyřmi lety se přitom účast pohybovala kolem třiceti procent.
Ve Višňové na Liberecku, kterou v kraji nejvíc zasáhly povodně, přišlo v největším okrsku do přesunuté volební místnosti hodinu před uzavřením volebních místností přes 32 procent voličů.
Krajské a senátní volby
Policie nezaznamenala narušení voleb
V pěti obcích postižených záplavami organizovalo hlasování ministerstvo vnitra. Zhruba stovce voličů, kterým tyto doklady odnesla povodeň, umožnil resort opatřit si náhradní přednostně.
Policie v Moravskoslezském kraji, který povodně výrazně zasáhly, nemusela řešit vážnější problémy, které by volby ohrozily.
„Do volební místnosti v Havířově přišel muž, který měl voličský průkaz do Jeseníku a chtěl volit v Havířově. To ale není bezpečnostní riziko. A v jednom místě v rámci Karvinska byl výhružný e-mail na školu, ve které ale zároveň byla volební místnost. Tam jsme to řešili a policie to vyřešila,“ sdělil krajský policejní ředitel Tomáš Kužel. Dodal, že výhrůžný e-mail nespadal mezi e-maily, které chodily v září do škol v Česku.
Policie prověřovala údajné kupčení s volebními hlasy v domově pro zdravotně postižené v Rudné u Nejdku v Karlovarském kraji. Podnětem bylo anonymní oznámení. Informovala o tom na síti X s tím, že podle dosavadních informací se zřejmě nic protiprávního nestalo.
V krajských volbách lidé rozhodovali především o tom, kdo bude příští čtyři roky řídit jejich region a bude mít vliv například na dostupnost zdravotní péče nebo stav silnic.
Lidé mohli na hlasovacím lístku preferované strany podpořit zvolení nejvýše čtyř kandidátů, a to zakroužkováním pořadového čísla před jejich jménem. Lístek pak před vhozením do volební urny museli voliči zasunout do hlasovací obálky k tomu určené, kterou dostali od volební komise.
V senátních volbách voliči určili, jak silnou většinu budou mít v horní parlamentní komoře frakce vládních a opozičních stran. Voliči vložili vybraný hlasovací lístek se jménem kandidáta do jiné obálky, kterou také dostali od komise. Tento lístek se nijak neupravuje. Pokud to lidé spletli, jejich hlasy budou neplatné.
Místní referenda
V místních referendech, která se konala v patnácti obcích, hlasovali lidé nejčastěji o výstavbě větrných a fotovoltaických elektráren. K tématům ale patřila i stavba domova pro seniory, společenského domu či silničního obchvatu nebo těžba nerostů.
Aby bylo referendum platné, muselo se ho podle zákona účastnit aspoň 35 procent zapsaných voličů. Závazné by pak bylo v případě, že konkrétní odpověď označila nadpoloviční většina hlasujících v referendu a zároveň aspoň 25 procent všech voličů.