PŘEHLEDNĚ: S volbami se konají i referenda o stavbě elektráren či těžbě

Při nadcházejících krajských volbách v pátek a sobotu 21. a 22. září budou lidé v několika obcích hlasovat také v místních referendech. Ministerstvo vnitra jich registruje patnáct. Na Náchodsku budou občané například rozhodovat o vybudování fotovoltaické elektrárny, která by svým výkonem patřila k největším v Česku. V Potůčkách na Karlovarsku chtějí občané rozhodnout o budoucí těžbě živce, ve dvou obcích na Vsetínsku se zase bude rozhodovat o vybudování domova důchodců nebo společenského centra.

Proti záměru společnosti Agrivolt vybudovat na Náchodsku jednu z největších tuzemských fotovoltaických elektráren za 2,5 miliardy korun se postavila část občanů i vedení dvou dotčených obcí Nový Ples a Rašošky – vyhlášení místních referend prosadili prostřednictvím petice. Plánovaná elektrárna o výkonu 140 megawattů by měla zabrat až dvě stě hektarů polí mezi třemi obcemi, občané mají navíc obavy z blízkosti elektrárny od obytných domů a vlivu na místní klima. 

V případě realizace projektu nabízí firma obcím každoroční příspěvek ve výši deseti procent obecního rozpočtu. U Rasošek by to bylo okolo 1,5 milionu korun a u Nového Plesu asi půl milionu korun. „Uvědomujeme si, že jde o zásadní rozhodnutí, a proto chceme zohlednit názor občanů, kteří prostřednictvím petice prosadili vyhlášení místního referenda,“ uvedl starosta Nového Plesu Martin Slezák (Za zdraví občanů).

Většina referend se bude týkat výstavby elektráren

Podobná situace panuje i v Mirovicích na Písecku, kde se občané budou v referendu vyjadřovat k plánované výstavbě menší fotovoltaické elektrárny o rozloze 27 hektarů. Zhruba tisícovka lidí tam v petici upozorňuje na možné dopady na zemědělskou půdu a změnu klimatu. Investor tam obci nabízí finanční kompenzace ve výši půl milionu korun ročně a jednorázový příspěvek 1,5 milionu korun při spuštění elektrárny. 

Téma energetiky se dotkne také příhraniční obce Bulovka na Liberecku, kde se bude referendum týkat možnosti výstavby větrných elektráren. Zastupitelé se v Bulovce pokoušeli postoj občanů zjistit už anketou při červnových volbách do Evropského parlamentu, kvůli nízké účasti se ale nyní rozhodli vyhlásit závazné referendum. 

O možnosti výstavby větrných elektráren se diskutuje také v Křižanech v Podještědí, podle starosty Václava Honsejka (Pro obec) je vše zatím ve fázi úvah a žádný konkrétní projekt připravený není. „Byl tady sice ČEZ a udělal nám nějakou ukázku možností, které by tady byly, ale vybráno není,“ řekl starosta.

Na Vysočině budou ohledně větrných elektráren probíhat dvě referenda – v obcích Dalečín a Jamné. Zatímco v Dalečíně výstavbu dvou větrníků plánuje firma Jipocar Power, v Jamném má být investorem samotná obec. Ta již podniká kroky k založení energetického společenství, které by propojilo různé zdroje energie a zajišťovalo levnou elektřinu pro místní obyvatele. V Jamném to bude už druhé referendum k větrníkům. V prvním před pěti lety, kdy se o území zajímali developeři, byla převaha odevzdaných hlasů proti výstavbě. „Nicméně od té doby se energetika zásadním způsobem posunula,“ uvedl starosta Ľuboš Varhaník (nestraník) začátkem září. O výstavbě větrných elektráren budou rozhodovat také v Rohozné na Pardubicku nebo v Kynšperku nad Ohří na Sokolovsku. 

Referendum o odkupu zámku nebo těžbě živce

V Radňovicích na Žďársku budou občané v referendu rozhodovat o vybudování obchvatu obce, v Lačově na Vsetínsku o stavbě společenského centra a v Horní Lideči o vybudování domova pro seniory. Lidé v Žitenicích na Litoměřicku prostřednictvím místního referenda zase usilují o to, aby obec odkoupila tamní stejnojmenný zámek. Sepsali kvůli tomu petici. Podle některých zastupitelů ale občané nepředložili smysluplnou koncepci a obec nemá na odkup dostatek peněz. 

V obci Potůčky lidé vyjádří svůj názor na spor občanských a ekologických spolků se společností KMK Granit, která chce začít v Krušných horách těžit živec. Firma už podala na kraj žádost o povolení těžby. Podle kritiků chtějí těžaři získat povolení k hornické činnosti co nejdřív, aby souhlas získali ještě před vyhlášením Chráněné krajinné oblasti Krušné hory. „Určitě se proti tomu záměru budeme bránit, jak to půjde,“ avizoval v srpnu starosta obce Potůčky Vlastimil Ondra (nestr.). Zastupitelstvo bude v referendu zjišťovat nejen, zda občané souhlasí s těžbou, ale také zda má obec těžbě aktivně bránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Nehoda dvou kamionů zablokovala Pražský okruh, jezdí se v jednom pruhu

Nehoda dvou kamionů uzavřela v pondělí ráno zhruba na padesát minut Pražský okruh u sjezdu na Jesenici, jeden z řidičů byl v kabině zaklíněný. Na místo zamířil záchranářský vrtulník, ale nakonec lehce zraněného řidiče odvezla sanitka do motolské nemocnice. Vyplývá to z informací policie a záchranné služby. Provoz jedním pruhem byl obnoven v 10:05, vyplývá z informací Národního dopravního informačního centra (NDIC).
10:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud uvalil další vazbu za žhářský útok v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby cizince zadrženého v Bulharsku, který je obviněný z teroristického útoku na výrobní halu zbrojovky LPP Holding. Proti vazbě muž podal stížnost. V souvislosti s tímto případem policie dosud zadržela deset lidí. Všem hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Řekl to státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Jiří Richter a soudce Karel Gobernac.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Nová pražská nemocnice bude podle Babiše vojenská

Nemocnice, kterou chce stát vybudovat v pražských Letňanech, bude vojenská. Bude mít několik podzemních podlaží a bude možné je proměnit v krizový štáb. Na síti X to v neděli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Před odletem do Ázerbájdžánu poté dal rozhodnutí do souvislosti se závazkem dvouprocentních výdajů na obranu, který Česko jako člen NATO má.
před 21 hhodinami

Tisíce obcí jsou bez čistíren odpadních vod. O dotace mohou žádat do ledna

Až dvěma tisícům českých obcí chybí čistírna odpadních vod. Deset let můžou radnice žádat o dotace na jejich stavbu. Ministerstvo životního prostředí zatím mezi ně rozdělilo tři čtvrtě miliardy korun. V poslední výzvě zbývá rozdělit zhruba dvě stě milionů korun. Čas na žádosti mají obce do příštího ledna.
včera v 07:30

VideoAž milion korun na novou ordinaci. VZP láká lékaře do regionů s nedostatkem péče

Lékařům, kteří si v některé z oblastí, kde chybí zdravotní péče, otevřou ordinaci, nabízí Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bonus. Praktičtí lékaři pro dospělé a zubaři dostanou 800 tisíc, pediatři až milion korun. VZP takto vloni podpořila padesát ordinací praktiků či stomatologů. Bonusy nabízí i některé další pojišťovny. Právě vyšší částky by mohly mladé lékaře motivovat, aby šli místo nemocnic do praxe a v regionu zůstali.
včera v 06:30

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Nadšenci z mnoha zemí přijeli na Vyškovsko fotit parní vlak

Do prvních slunečních paprsků se v sobotu v Nemoticích na Vyškovsku nesl ostrý hvizd parní píšťaly. Jindy ospalé nádraží a jeho okolí obsadilo šedesát nadšenců s fotoaparáty a kamerami. Jakmile vjela lokomotiva zvaná Rosnička do záběru, začaly cvakat závěrky. Za nevšedním snímkem dávno ukončeného parního provozu přijeli nejen Češi, Rakušané či Němci, ale také Američan, Japonec, Francouz a tři Španělé, sdělili spoluorganizátoři fotovlaků Petr Holub a Jiří Rubín.
25. 4. 2026

V Praze 4 se našly v domě toxické chemikálie i radioaktivní thorium

Hasiči odpoledne zasahovali u nálezu chemikálií v domě v ulici Nad Studánkou v Praze 4. Mezi nalezenými látkami byl mimo jiné toxický arzenik, což je oxid arzenu, dále kyanid, rtuť, radioaktivní thorium a kyselina pikrová, která se v minulosti používala jako trhavina. Chemická jednotka odvezla nebezpečné látky k likvidaci, pyrotechnik pak výbušniny k řízenému odpalu. Kolem 15:45 byl zásah ukončen.
25. 4. 2026Aktualizováno25. 4. 2026
Načítání...