Hlasování strana 3 z 5

Ve středu již hlasovali první lidé v letošních sněmovních volbách. I když jejich řádný termín bude až v pátek a sobotu, uprostřed pracovního týdne mohli do 17 hodin přijet autem na speciální drive-in volební místa lidé, kteří jsou v izolaci kvůli nákaze covidem-19, případně mají nařízenou karanténu kvůli podezření, že se mohli touto nemocí nakazit. V celé republice bylo 82 drive-in stanovišť. Auta na ně přijížděla většinou jen zřídka, v některých krajích dorazily jen desítky lidí. Lidé v karanténě budou moci volit i doma, kam za nimi přijde komise s přenosnou schránkou. Musí si ji však objednat na své radnici, a to nejpozději do čtvrtečních 20 hodin.

Občan, který nemůže dojít k volební urně ve svém okrsku, nepřijde o možnost hlasovat ve sněmovních volbách. Už ve středu 6. října mohou volit lidé v karanténě na drive-in stanovištích. Do 7. října lze požádat krajský úřad o hlasování přímo z domova. Ve čtvrtek budou moct hlasovat klienti z případně uzavřeného zařízení sociálních služeb. Zapsaní na zvláštní seznam voličů mohou v řádném termínu vybírat poslance lidé hospitalizovaní v nemocnici, nepohybliví v zařízení sociálních služeb nebo odsouzení ve věznicích. Mimo trvalé bydliště umožní účast voličský průkaz.

Druhým dnem pokračují volby do Státní dumy, tedy dolní komory ruského parlamentu. V pátek, kdy třídenní hlasování začalo, dosáhla účast podle předběžných oficiálních údajů necelých sedmnácti procent. Nezávislí pozorovatelé zaznamenali jen za první den voleb na dva tisíce porušení volebních pravidel, státní zaměstnanci si podle BBC stěžují na nátlak ze strany nadřízených. Po firmách Google a Apple zablokovala i ruská společnost Telegram aplikaci „chytré hlasování“,  která má pomoci uspět kandidátům jiných uskupení, než je vládnoucí Jednotné Rusko.

Vysoký počet mimořádných schůzí a méně schválených zákonů než v minulosti. I tak by se dalo popsat končící funkční období současné Poslanecké sněmovny, které významně ovlivnila pandemie koronaviru. Na činnost sněmovny se zaměřila nová datová analýza ČT24. Jaká byla účast poslanců na jednáních a jak jednotné byly poslanecké kluby při hlasování?

Prezident Miloš Zeman vyhlásil termíny hlasování v říjnových sněmovních volbách pro lidi v karanténě. Na takzvaných volebních stanovištích budou volit ve středu 6. října. V takzvaných pobytových zařízeních, například v domovech pro seniory, se volby budou konat ve čtvrtek 7. října, uvedl Pražský hrad ve čtvrtek na svém webu. Rozhodnutí spolupodepsal předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Řádné hlasování ve volbách už dříve Zeman stanovil na 8. a 9. října.

O složení nové Poslanecké sněmovny rozhodnou voliči 8. a 9. října. Hlasovat se bude v České republice, ale i v zahraničí na zastupitelských úřadech. Aby mohl volič hlasovat v zahraničí, musí být buď zapsán na zvláštním seznamu voličů – k čemuž již uplynula lhůta – nebo mít voličský průkaz.

Po roce se v Česku opět otevřou volební místnosti. Tentokrát se – na rozdíl od loňských krajských voleb – bude hlasovat v celé republice a voliči přijdou vybrat své nové poslance. Ve dnech 8. a 9. října bude na výběr až z 22 politických stran, hnutí nebo volebních koalic. Hlasovat budou i voliči v zahraničí, kteří přijedou na zastupitelské úřady České republiky.

Menšinová vláda ANO a ČSSD odolala v Poslanecké sněmovně dalšímu pokusu části opozice o vyslovení nedůvěry. Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) podrželi komunisté, kteří jej do poloviny dubna tolerovali a ve čtvrtek při hlasování opustili jednací sál. Podle lídrů stran, které vyjádřily nedůvěru, bylo hlasování prospěšné, aby se ukázalo, kdo vládu podporuje. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) pak hlasování označil za „debakl opozice“.

Opozice v Poslanecké sněmovně neuspěla s hlasováním o nedůvěře vládě. Hlasovalo 171 poslanců, pro bylo 89 poslanců, proti pak 82 poslanců. Komunistická strana se nepřipojila k dalším opozičním partajím a její poslanci se proti kabinetu aktivně nevyslovili. Po projevu, v němž předseda KSČM Vojtěch Filip kritizoval vládu, ale i předchozí kabinety nynějších opozičních stran, opustili všichni komunističtí poslanci jednací sál. Tím pádem se ve sněmovně nenašlo potřebných 101 hlasů, které jsou k vyslovení nedůvěry potřeba. K finálnímu hlasování poslanci přistoupili okolo půl jedenácté večer.

Schůze Poslanecké sněmovny k hlasování o nedůvěře vládě se uskuteční ve čtvrtek od devíti hodin, koalice Pirátů se STAN a Spolu sehnaly dostatek podpisů na její vyvolání a odevzdaly je předsedovi dolní komory. Právě tyto strany snahu vyvolat hlasování již dříve oznámily. Stále není jasný postoj komunistické strany, která při předchozích hlasováních o nedůvěře Babišův kabinet podržela. Její představitelé zopakovali, že vláda jejich důvěru již nemá, ale naznačili, že by poslanci KSČM nemuseli aktivně hlasovat proti vládě. Definitivní rozhodnutí oznámí až ve čtvrtek před začátkem schůze.

Hlasování o nedůvěře vládě na začátku června si vzalo za plán pět opozičních stran. Koalice Spolu by chtěla mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny co nejdřív, Piráti a STAN ale potřebné podpisy připojí, až z Česka odejdou všichni Rusové vyhoštění z ambasády kvůli vrbětické aféře. V červnu by tak opozice měla velkou šanci uspět. Proti menšinové vládě by se zřejmě postavili komunisti i SPD. Premiér České televizi řekl, že počítá s dokončením celého funkčního období.

Už ve čtvrtek ve Skotsku oficiálně startuje kampaň před květnovými volbami. Jejím hlavním tématem má být druhé referendum o nezávislosti. Současná první ministryně Nicola Sturgeonová povede skotské nacionalisty do voleb poté, co přežila hlasování o vyslovení nedůvěry. Zatím není jisté, jestli ji to posílí tak, aby v květnu získala nadpoloviční většinu.

Hlasy, které v letošních říjnových volbách odevzdají voliči žijící v zahraničí, půjdou kandidátům do Ústeckého kraje. Určil to los Státní volební komise. V posledních volbách se hlasy ze zahraničí započítávaly do výsledků ve Středočeském kraji.

Britská vláda zveřejnila plné znění textu dohody s Evropskou unií o budoucích vztazích. Dokument, který později na své stránky umístila také Evropská komise (EK), má 1246 stran a 800 stran příloh. Věnuje se vzájemnému obchodu, jaderné energii pro civilní i vojenské účely nebo výměně utajovaných informací. Nová pravidla pro vzájemné vztahy začnou platit od 1. ledna.

Občané Alžírska v referendu podpořili změnu ústavy, souhlas vyjádřilo 66,8 procenta hlasujících. Rozhodli tak například o tom, že prezident země i zákonodárci budou moci zastávat mandát maximálně ve dvou volebních obdobích. Uspořádáním referenda nejvyšší představitelé země reagovali hlavně na požadavky prodemokratického protestního hnutí Hirák. Změny budou platné i přes rekordně nízkou účast.

Premiér Andrej Babiš (ANO) podle opoziční ODS ztratil schopnost řídit vládu a stát. Předsednictvo občanských demokratů proto vyzvalo menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD, aby po skončení nouzového stavu požádal o důvěru. Jinak bude frakce ODS v Poslanecké sněmovně hledat podporu pro vyslovení nedůvěry vládě. Fiala to oznámil na brífinku po jednání předsednictva. Na pád vlády bude strana podle předsedy připravena.

Krajské a senátní volby již začaly. Většina lidí přijde volit až v pátek po 14. hodině, ale již ve středu mohli své právo uplatnit lidé, kteří jsou kvůli nákaze koronavirem nebo podezření na ni v izolaci či karanténě. Volby probíhaly na 78 drive-in stanovištích. Dorazit mohlo až 16 tisíc lidí, na které se izolace či karanténa vztahuje, podle předběžných údajů však možnosti volit z auta využilo jen přibližně 3500 z nich.

Sněmovna schválila speciální zákon, který umožní lidem v karanténě kvůli koronaviru hlasovat v říjnových senátních a krajských volbách. Vládní návrh podpořila i opozice, s jejímiž představiteli se ministerstvo vnitra na podobě předlohy předem dohodlo. Normu má ve čtvrtek projednat ještě Senát.

Šéf americké pošty (USPS) prohlásil, že do voleb pozastaví všechny reformy této federální agentury, napsala agentura Reuters. Reformy se v posledních dnech staly středobodem politických sporů. Demokraté v nich totiž vidí snahu republikánů zmanipulovat podzimní prezidentské volby. V nich se očekává zvýšené korespondenční hlasování kvůli pandemii.

Ministerstvo vnitra připravilo čtyři alternativy pro možnost hlasování z karantény při říjnových volbách do krajů a Senátu. Jedná se o takzvané drive-in hlasování, tedy volení z auta, dále zvláštní okrsky zřízené například v uzavřených domovech seniorů, možnost zmocnění zástupce a docházkové komise. Po jednání se zástupci parlamentních stran to oznámil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Ústřední volební komise oznámila, že po sečtení výsledků z téměř 80 procent volebních okrsků podpořilo v plebiscitu změny v ruské ústavě přes 77 procent voličů. Někteří voliči poukazují na podvody, například fakt, že přišli hlasovat a komise přitom měla zapsáno, že již hlasovali. Změny ústavy umožňují Vladimiru Putinovi další dvě kandidatury na prezidenta, mění pravomoci institucí a zakotvují některé hodnotové prvky. Na některých místech se odehrály demonstrace.

Rusové mohou poslední den hlasovat o změnách ústavy. Ty předpokládají posun v mocenské rovnováze institucí, zakotvení některých hodnotových prvků a umožnění dalších dvou kandidatur pro Vladimira Putina. Plebiscit však nemá právní váhu. Ani změny samotné nebyly přijaty v souladu se zákonem. Kvůli pandemii se navíc musel posunout termín, což má vážné důsledky pro loajalitu místních volebních komisí. Podle některých ruských právníků a politologů tak místo plánovaného posílení legitimity režimu hrozí pravý opak.

Poslanci Federálního shromáždění hned nadvakrát odhlasovali přijetí zákona o změně názvu republiky. Poslechněte si ohlasy na složitý průběh hlasování, mimo jiné z úst předsedy Federálního shromáždění Josefa Luxe.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Dolní komora polského parlamentu v noci po dlouhém jednání schválila plán vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) na výhradně korespondenční hlasování při květnových volbách prezidenta. Sejm nejprve návrh zákona odmítl zařadit na program hlasování, ale PiS si nakonec zajistila většinu. Hlavu státu mají Poláci vybírat 10. května a favoritem je zatím dosavadní prezident Andrzej Duda. Podle polských médií PiS uvažuje o posunutí hlasování o jeden týden. O návrhu, který budí obavy opozice i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), bude nyní jednat Senát.