O verdiktu nad Dodikem mají hlasovat občané

Parlament Republiky srbské (RS), jedné ze dvou entit tvořících Bosnu a Hercegovinu, odsouhlasil uspořádání referenda, ve kterém se mají obyvatelé vyjádřit, zda souhlasí s verdiktem federálního soudu nad vůdcem RS Miloradem Dodikem, informovala agentura AFP. Plebiscit se má konat 25. října, tedy nedlouho před očekávanými volbami prezidenta Republiky srbské, upozornil server Balkan Insight.

Poslanci Národního shromáždění Republiky srbské se vyslovili pro referendum v pátek pozdě večer, učinili tak uprostřed zhoršující se politické krize, poznamenala AFP.

Bosenská volební komise před zhruba dvěma týdny zbavila Dodika funkce na základě rozhodnutí nejvyššího soudu balkánské země, který prezidentovi RS uložil roční trest vězení a šestiletý zákaz výkonu politických funkcí za nerespektování rozhodnutí vysokého představitele pro Bosnu Christiana Schmidta.

Později soud trest vězení změnil na pokutu, zákaz politických funkcí ale zůstal v platnosti. Dodik se proti rozhodnutí komise odvolal, ale odvolací soud před několika dny rozhodl v jeho neprospěch, jeho odvolání z funkce tak potvrdil. Verdikt je pravomocný.

Dodik trvá na tom, že předčasné volby nebudou

Dodik už dříve uvedl, že se rozsudkem nejvyššího soudu ani rozhodnutím volební komise nebude řídit. V pondělí avizoval referenda v Republice srbské o svém odvolání a následně také o odtržení většinově srbské entity RS od Bosny a Hercegoviny.

Podle volebního zákona Bosny nyní ústřední volební komise musí vypsat předčasné volby prezidenta RS, které by se měly konat do devadesáti dnů. Podle Dodika se v RS žádné předčasné volby konat nebudou.

Zákonodárci nyní schválili referendum, ve kterém se mají občané RS vyjádřit, zda přijímají rozhodnutí Schmidta, jestli uznávají rozsudek bosenského soudu nad Dodikem a také rozhodnutí volební komise o zrušení jeho mandátu. Pro plebiscit hlasovalo padesát z 83 zákonodárců. Podle zákona Republiky srbské o referendech však nemůže být právně závazné, protože se zabývá otázkou, která je mimo jurisdikci entity, píše Balkan Insight.

EU vyzývá k respektování soudu

„Podrobení soudního rozhodnutí veřejnému hlasování je v rozporu s právním státem a nezávislostí soudních orgánů,“ reagovalo zastoupení EU v Bosně, podle něhož musí být verdikt nad Dodikem respektován. „Očekáváme, že úřady Republiky srbské zklidní situaci a budou respektovat suverenitu, územní celistvost a ústavní i právní řád Bosny a Hercegoviny,“ dodala unijní diplomacie. Britský velvyslanec v Bosně Julian Reilly se podle AFP vyjádřil podobně, když uvedl, že referendum o soudním rozhodnutí by bylo nezákonné.

Parlament podle Balkan Insight také formálně přijal demisi premiéra a vlády. Dosavadní šéf kabinetu Radovan Višković oznámil rezignaci před několika dny. Učinil tak podle svých slov po konzultaci s Dodikem, a to s cílem uvolnit prostor pro vznik vlády „národní jednoty“. Té by se podle dřívějších vyjádření Dodika měla účastnit i současná opozice v RS. Dodik v sobotu podle serveru N1 pověřil dosavadního ministra zemědělství Sava Miniče, aby sestavil novou vládu.

Vysokého představitele pověřilo mezinárodní společenství dohledem nad plněním mírové dohody z roku 1995. Disponuje rozsáhlými pravomocemi, mimo jiné může vydávat zákony či odvolávat politiky. Dodik mandát současného vysokého představitele Schmidta neuznává.

Dodik volá po rozpadu Bosny a Hercegoviny

Dodik, který v RS vládne od roku 2006, dlouhodobě kritizuje bosenské vnitřní uspořádání a zemi označuje za vězení. Jeho separatistická rétorika i praktické kroky vyvolaly mezi některými bosenskými politiky i mezinárodními představiteli obavy z možného rozpadu multietnické země. Ten by se podle mnohých neobešel bez nového krveprolití.

Od konce války v 90. letech minulého století je Bosna rozdělena na Republiku srbskou a muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny. Každá z nich má vlastní vládu a parlament, spojují je jen některé centrální instituce. RS obývají převážně etničtí Srbové, přičemž její vedení v čele se spojencem Kremlu Dodikem se netají snahou o odtržení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 7 mminutami

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
07:30Aktualizovánopřed 59 mminutami

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb ovšem podle Reuters tvrzení o dobytí města popřel. Prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na východě Německa se koná sjezd AfD, desetitisíce lidí proti němu demonstrují

Ve východoněmeckém Erfurtu se koná sjezd strany Alternativa pro Německo (AfD), jehož začátku se podle policie snažili zabránit někteří demonstranti. Asi dvacet tisíc se jich sešlo v ulicích města, aby proti sjezdu subjektu, který civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistický, protestovali. Cílem části demonstrantů bylo znemožnit účastníkům dostat se do výstavní haly, kde se stranická akce koná. Sjezd nicméně začal podle plánu, velká část delegátů podle mluvčího strany na místo dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Hlasování skončí dvě hodiny před půlnocí. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude kvůli nízké účasti neplatné.
před 4 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 5 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 7 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled