O verdiktu nad Dodikem mají hlasovat občané

Parlament Republiky srbské (RS), jedné ze dvou entit tvořících Bosnu a Hercegovinu, odsouhlasil uspořádání referenda, ve kterém se mají obyvatelé vyjádřit, zda souhlasí s verdiktem federálního soudu nad vůdcem RS Miloradem Dodikem, informovala agentura AFP. Plebiscit se má konat 25. října, tedy nedlouho před očekávanými volbami prezidenta Republiky srbské, upozornil server Balkan Insight.

Poslanci Národního shromáždění Republiky srbské se vyslovili pro referendum v pátek pozdě večer, učinili tak uprostřed zhoršující se politické krize, poznamenala AFP.

Bosenská volební komise před zhruba dvěma týdny zbavila Dodika funkce na základě rozhodnutí nejvyššího soudu balkánské země, který prezidentovi RS uložil roční trest vězení a šestiletý zákaz výkonu politických funkcí za nerespektování rozhodnutí vysokého představitele pro Bosnu Christiana Schmidta.

Později soud trest vězení změnil na pokutu, zákaz politických funkcí ale zůstal v platnosti. Dodik se proti rozhodnutí komise odvolal, ale odvolací soud před několika dny rozhodl v jeho neprospěch, jeho odvolání z funkce tak potvrdil. Verdikt je pravomocný.

Dodik trvá na tom, že předčasné volby nebudou

Dodik už dříve uvedl, že se rozsudkem nejvyššího soudu ani rozhodnutím volební komise nebude řídit. V pondělí avizoval referenda v Republice srbské o svém odvolání a následně také o odtržení většinově srbské entity RS od Bosny a Hercegoviny.

Podle volebního zákona Bosny nyní ústřední volební komise musí vypsat předčasné volby prezidenta RS, které by se měly konat do devadesáti dnů. Podle Dodika se v RS žádné předčasné volby konat nebudou.

Zákonodárci nyní schválili referendum, ve kterém se mají občané RS vyjádřit, zda přijímají rozhodnutí Schmidta, jestli uznávají rozsudek bosenského soudu nad Dodikem a také rozhodnutí volební komise o zrušení jeho mandátu. Pro plebiscit hlasovalo padesát z 83 zákonodárců. Podle zákona Republiky srbské o referendech však nemůže být právně závazné, protože se zabývá otázkou, která je mimo jurisdikci entity, píše Balkan Insight.

EU vyzývá k respektování soudu

„Podrobení soudního rozhodnutí veřejnému hlasování je v rozporu s právním státem a nezávislostí soudních orgánů,“ reagovalo zastoupení EU v Bosně, podle něhož musí být verdikt nad Dodikem respektován. „Očekáváme, že úřady Republiky srbské zklidní situaci a budou respektovat suverenitu, územní celistvost a ústavní i právní řád Bosny a Hercegoviny,“ dodala unijní diplomacie. Britský velvyslanec v Bosně Julian Reilly se podle AFP vyjádřil podobně, když uvedl, že referendum o soudním rozhodnutí by bylo nezákonné.

Parlament podle Balkan Insight také formálně přijal demisi premiéra a vlády. Dosavadní šéf kabinetu Radovan Višković oznámil rezignaci před několika dny. Učinil tak podle svých slov po konzultaci s Dodikem, a to s cílem uvolnit prostor pro vznik vlády „národní jednoty“. Té by se podle dřívějších vyjádření Dodika měla účastnit i současná opozice v RS. Dodik v sobotu podle serveru N1 pověřil dosavadního ministra zemědělství Sava Miniče, aby sestavil novou vládu.

Vysokého představitele pověřilo mezinárodní společenství dohledem nad plněním mírové dohody z roku 1995. Disponuje rozsáhlými pravomocemi, mimo jiné může vydávat zákony či odvolávat politiky. Dodik mandát současného vysokého představitele Schmidta neuznává.

Dodik volá po rozpadu Bosny a Hercegoviny

Dodik, který v RS vládne od roku 2006, dlouhodobě kritizuje bosenské vnitřní uspořádání a zemi označuje za vězení. Jeho separatistická rétorika i praktické kroky vyvolaly mezi některými bosenskými politiky i mezinárodními představiteli obavy z možného rozpadu multietnické země. Ten by se podle mnohých neobešel bez nového krveprolití.

Od konce války v 90. letech minulého století je Bosna rozdělena na Republiku srbskou a muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny. Každá z nich má vlastní vládu a parlament, spojují je jen některé centrální instituce. RS obývají převážně etničtí Srbové, přičemž její vedení v čele se spojencem Kremlu Dodikem se netají snahou o odtržení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Řada zemí odsoudila chování izraelského ministra k aktivistům z flotily

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z mezinárodní flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda tento týden zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie v samostatných prohlášeních označily izraelské počínání za nepřijatelné, ohavné či nelidské, píše agentura AFP. Reagují tak na video, které zachycuje desítky spoutaných aktivistů klečících na zemi, a to pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira.
19:22Aktualizovánopřed 27 mminutami

Nepřipustíme žádné další obchodní sankce proti Izraeli, řekl Macinka po jednání se Sa’arem

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
11:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Polsko a Maďarsko mohou spolupracovat na energetické bezpečnosti, řekli premiéři

Maďarsko a Polsko jsou připraveny posílit spolupráci v otázkách energetické bezpečnosti, pro níž je klíčová stabilita dodávek narušená konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, shodli se ve středu premiéři Polska a Maďarska Donald Tusk a Péter Magyar během druhého dne Magyarovy návštěvy Polska. Obě země budou dle Tuska postupovat jednotně v Evropské unii. Podle Magyara by měla větší roli hrát spolupráce středoevropských zemí ve visegrádské skupině zahrnující i Česko a Slovensko, která by se prý mohla rozšířit o další státy.
13:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Estonský svaz umělců přišel podvodem o 700 tisíc eur, zvažuje prodej majetku

Podvodníci, kteří se vydávali za důvěryhodné volající a jednali prostřednictvím hlavní účetní, připravili Estonský svaz umělců přibližně o 700 tisíc eur (přibližně sedmnáct milionů korun).
před 3 hhodinami

Europarlament přijal rezoluci o stavu právního státu na Slovensku

Evropský parlament (EP) přijal rezoluci o stavu právního státu a podezření na zneužívání fondů EU na Slovensku. Evropský parlament skrze ni přímo vyzývá Evropskou komisi (EK), aby všemi možnými prostředky posoudila narušování hodnot EU na Slovensku a ochránila peníze evropských daňových poplatníků. Pro přijetí usnesení, které není závazné, hlasovalo 347 europoslanců, 165 bylo proti a 25 se zdrželo. Nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) uvedlo, že zmrazení evropských fondů nikdy nebylo reálnější. Vyjádření tamního úřadu vlády a ministerstva spravedlnosti ČTK zjišťuje.
13:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko má pět scénářů rozšíření války, prohlásil Zelenskyj

Rusko podle ukrajinské rozvědky plánuje nové ofenzivy na Kyjev přes Černihivskou oblast, která na severu Ukrajiny hraničí s Ruskem a Běloruskem, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po středeční poradě s veliteli ozbrojených sil. Naznačil, že pro nové operace by Moskva podle zpravodajců potřebovala posílit svou armádu o dalších sto tisíc vojáků.
před 3 hhodinami

Airbus rozšíří závod v Seville pro přestavbu civilních letadel na vojenská

Společnost Airbus otevře do konce roku 2027 ve španělské Seville centrum pro přestavbu civilních letadel na tankovací stroje A330 MRTT. Firma tím reaguje na rostoucí globální poptávku po vojenských letounech v souvislosti se zvyšujícími se investicemi do obrany.
před 4 hhodinami

Trump prolomil tabu. Řešit zbraně pro Tchaj-wan s Čínou zakázal Reagan

Americký prezident Donald Trump diskusemi s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem o zbraních pro Tchaj-wan překročil „červenou linii“ danou zárukami z osmdesátých let. Podle řady expertů využije Peking nejistoty kolem Trumpovy ochoty dodržet závazky k zesílení tlaku na ostrov. USA jsou už skoro padesát let ze zákona povinny dodávat Tchaj-peji zbraně k obraně. Trump teď naznačil, že nejnovější balíček použil jako páku při vyjednávání v Pekingu, což znejistilo i další spojence USA v regionu v čele s Japonskem.
před 5 hhodinami
Načítání...