O verdiktu nad Dodikem mají hlasovat občané

Parlament Republiky srbské (RS), jedné ze dvou entit tvořících Bosnu a Hercegovinu, odsouhlasil uspořádání referenda, ve kterém se mají obyvatelé vyjádřit, zda souhlasí s verdiktem federálního soudu nad vůdcem RS Miloradem Dodikem, informovala agentura AFP. Plebiscit se má konat 25. října, tedy nedlouho před očekávanými volbami prezidenta Republiky srbské, upozornil server Balkan Insight.

Poslanci Národního shromáždění Republiky srbské se vyslovili pro referendum v pátek pozdě večer, učinili tak uprostřed zhoršující se politické krize, poznamenala AFP.

Bosenská volební komise před zhruba dvěma týdny zbavila Dodika funkce na základě rozhodnutí nejvyššího soudu balkánské země, který prezidentovi RS uložil roční trest vězení a šestiletý zákaz výkonu politických funkcí za nerespektování rozhodnutí vysokého představitele pro Bosnu Christiana Schmidta.

Později soud trest vězení změnil na pokutu, zákaz politických funkcí ale zůstal v platnosti. Dodik se proti rozhodnutí komise odvolal, ale odvolací soud před několika dny rozhodl v jeho neprospěch, jeho odvolání z funkce tak potvrdil. Verdikt je pravomocný.

Dodik trvá na tom, že předčasné volby nebudou

Dodik už dříve uvedl, že se rozsudkem nejvyššího soudu ani rozhodnutím volební komise nebude řídit. V pondělí avizoval referenda v Republice srbské o svém odvolání a následně také o odtržení většinově srbské entity RS od Bosny a Hercegoviny.

Podle volebního zákona Bosny nyní ústřední volební komise musí vypsat předčasné volby prezidenta RS, které by se měly konat do devadesáti dnů. Podle Dodika se v RS žádné předčasné volby konat nebudou.

Zákonodárci nyní schválili referendum, ve kterém se mají občané RS vyjádřit, zda přijímají rozhodnutí Schmidta, jestli uznávají rozsudek bosenského soudu nad Dodikem a také rozhodnutí volební komise o zrušení jeho mandátu. Pro plebiscit hlasovalo padesát z 83 zákonodárců. Podle zákona Republiky srbské o referendech však nemůže být právně závazné, protože se zabývá otázkou, která je mimo jurisdikci entity, píše Balkan Insight.

EU vyzývá k respektování soudu

„Podrobení soudního rozhodnutí veřejnému hlasování je v rozporu s právním státem a nezávislostí soudních orgánů,“ reagovalo zastoupení EU v Bosně, podle něhož musí být verdikt nad Dodikem respektován. „Očekáváme, že úřady Republiky srbské zklidní situaci a budou respektovat suverenitu, územní celistvost a ústavní i právní řád Bosny a Hercegoviny,“ dodala unijní diplomacie. Britský velvyslanec v Bosně Julian Reilly se podle AFP vyjádřil podobně, když uvedl, že referendum o soudním rozhodnutí by bylo nezákonné.

Parlament podle Balkan Insight také formálně přijal demisi premiéra a vlády. Dosavadní šéf kabinetu Radovan Višković oznámil rezignaci před několika dny. Učinil tak podle svých slov po konzultaci s Dodikem, a to s cílem uvolnit prostor pro vznik vlády „národní jednoty“. Té by se podle dřívějších vyjádření Dodika měla účastnit i současná opozice v RS. Dodik v sobotu podle serveru N1 pověřil dosavadního ministra zemědělství Sava Miniče, aby sestavil novou vládu.

Vysokého představitele pověřilo mezinárodní společenství dohledem nad plněním mírové dohody z roku 1995. Disponuje rozsáhlými pravomocemi, mimo jiné může vydávat zákony či odvolávat politiky. Dodik mandát současného vysokého představitele Schmidta neuznává.

Dodik volá po rozpadu Bosny a Hercegoviny

Dodik, který v RS vládne od roku 2006, dlouhodobě kritizuje bosenské vnitřní uspořádání a zemi označuje za vězení. Jeho separatistická rétorika i praktické kroky vyvolaly mezi některými bosenskými politiky i mezinárodními představiteli obavy z možného rozpadu multietnické země. Ten by se podle mnohých neobešel bez nového krveprolití.

Od konce války v 90. letech minulého století je Bosna rozdělena na Republiku srbskou a muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny. Každá z nich má vlastní vládu a parlament, spojují je jen některé centrální instituce. RS obývají převážně etničtí Srbové, přičemž její vedení v čele se spojencem Kremlu Dodikem se netají snahou o odtržení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 1 hhodinou

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
05:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 2 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
09:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 8 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 12 hhodinami

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...