Sněmovna v pátek v úvodním kole podpořila návrh vládní koalice na vznik centrální stavební správy pod státním úřadem. Novela stavebního zákona především zřizuje Úřad rozvoje území ČR. Pod tento úřad přejdou stavební úředníci, kteří nyní vykonávají stavební správu pod kraji a obcemi. Poslanci měli rovněž na programu změny pravidel sněmovního jednání s cílem omezit možné obstrukce. To ale probírat nezačali. Novelu chce koalice zařadit na další řádnou schůzi.
Novela stavebního zákona také prohlašuje stavby hromadného bydlení za veřejný zájem, což může usnadnit vyvlastňování pozemků. Celkově má předloha zrychlit a usnadnit povolování staveb. Předloha odolala návrhu některých opozičních stran na vrácení předkladatelům k dopracování. První čtení trvalo asi jedenáct hodin, začalo ve středu, poté ho poslanci přerušili a vrátili se k němu v pátek.
Pod novelou je podepsáno deset koaličních poslanců v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Zavádí princip jeden úřad, jedno řízení a jedno razítko, který ruší dosavadní dvojkolejnost a množství závazných stanovisek od různých institucí. Opozice novele vytýkala například to, že neprošla řádným připomínkovým řízením a že není jasné, kdo ji ve skutečnosti vypracoval. Vytýkala i nevyčíslené dopady na veřejné rozpočty.
Předlohu nyní dostanou k projednání sněmovní výbory. Druhé čtení by mohlo přijít na řadu v druhé polovině dubna. Sněmovna neschválila návrh STAN na prodloužení lhůty pro projednávání ve výborech. Občanští demokraté avizovali, že nebudou klást překážky posunutí zákona do dalších kol projednávání.
Stavby pro hromadné bydlení mají být budovy o celkové podlahové ploše nad deset tisíc metrů čtverečních. Podle důvodové zprávy půjde o stavby s nejméně stovkou bytů. Budou vyhrazenými stavbami, což má usnadnit jejich povolování. Bude o nich rozhodovat úřad rozvoje.
Pod úřadem bude čtrnáct úřadů v krajích a v Praze a pod nimi 205 územních pracovišť v obcích s rozšířenou působností. Podle novely budou moci vznikat i další územní pracoviště úřadu v dalších obcích podle místní potřeby. Úřad vznikne spojením stavebních úřadů ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva dopravy a Dopravního a energetického stavebního úřadu. Úředníci, kteří přejdou pod nový stavební úřad, budou dostávat odměnu. Někteří opoziční poslanci zpochybňovali ochotu nynějších úředníků přejít z obcí pod stát.
Novela zahrnuje i další novinku. Obce budou moci na základě vyhlášky inkasovat od vlastníků pozemků náhrady, pokud hodnota jejich parcel vzroste díky změně územně plánovací dokumentace. Podmínkou bude, že vlastník se změnou souhlasil nebo o ni sám žádal. Výši náhrady a její splatnost bude rovněž stanovovat obecní vyhláška.
Debata o stavebním zákonu
Někteří opoziční řečníci před hlasováním vytýkali předloze například to, že neprošla řádným připomínkovým řízením a že není jasné, kdo ji ve skutečnosti vypracoval. Materiál podle nich mění celkem 42 zákonů a neprošel odbornou debatou. Další připomínky směřovaly třeba k tomu, zda budou nynější úředníci ochotní pracovat nově pro státní správu. Debata se místy zvrtla ve vzájemné spory.
To, že návrh neprošel meziresortním připomínkovým řízením, kritizoval například exministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Naopak podle Karla Haase (ODS) by meziresortní řízení zabilo pozitivní razantní změnu, protože úředníci by podle něj hájili dílčí zájmy svých sektorů a vznesli by mnoho připomínek. ODS chce riziková místa odstranit v dalších čteních.
Také Ivan Adamec (ODS) před hlasováním řekl, že klub ODS nebude bránit posunu předlohy do dalších čtení. Řekl také, že vládě nevyčítá, že návrh předložila jako poslanecký. Pozastavoval se však nad tím, kde budou sídlit nová pracoviště úřadů, protože starostové je podle něj ve svých budovách chtít nebudou.
Jiní opoziční poslanci naopak navrhli vrátit novelu předkladatelům k dopracování. Tento návrh zopakovala například Helena Langšádlová (TOP 09), která řekla, že nynější koncept přenesené státní správy považuje za funkční. Vláda podle ní s těmito úředníky hazarduje.
Jan Papajanovský (STAN) upozorňoval, že navrhovaná změna bude pro úředníky obtížná. „Na stavebních úřadech obvykle pracují lidé, kteří mají buď vystudovanou regionální veřejnou správu, nebo veřejnou správu, ale nejsou to právníci, nebo na stavebních úřadech pracují lidé, kteří mají střední stavební školu, jsou to stavaři, kteří se potom učí ten proces, studují ten proces, ale nejsou to prostě právníci.“
Reakce vládních i opozičních poslanců vyvolal předseda Pirátů Zdeněk Hřib, který se věnoval kauzám na pražském magistrátu i ve vládě a vyčítal hnutí ANO, že za osm let na ministerstvu pro místní rozvoj neudělalo podle něj nic. Svůj projev zdůvodnil potřebou uvést věci do kontextu. Reagoval na něj například Benjamin Činčila (KDU-ČSL), který vyzval k návratu debaty zpět ke stavebnímu zákonu. Ondřej Babka (ANO) napomenul Hřiba, aby u řečnického pultu nemluvil s plnou pusou, protože mu z ní padají drobky.
Změny v jednacím řádu poslanci neprojednali
Navrhované změny pravidel sněmovního jednání s cílem omezit možné obstrukce poslanci navzdory původním plánům vládního tábora probírat nezačali. Nynější schůze sněmovny podle dohody poslaneckých klubů večer skončila, byť koalice dopoledne prosadila možnost jednání i přes noc. Obvykle však páteční poslanecké debaty končí už dvě hodiny po poledni.
Protiobstrukční novelu zástupců vládních ANO, SPD a Motoristů a opoziční ODS chce koalice zařadit na další řádnou schůzi, která začne 10. února. Příští týden se poslanci sejdou z podnětu opozice k projednání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše.
Novela zákonných pravidel sněmovního jednání například omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze. Dává sněmovně širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh.
V minulém období vyvolávaly diskuse o neefektivním fungování sněmovny obstrukce tehdy opozičních ANO a SPD, časté byly mimořádné schůze i jednání do pozdního večera. O změnách sněmovních pravidel pro účelnější poslanecká jednání se ale mluví už několik volebních období. V minulém období k úpravám jednacího řádu vznikla komise, k dohodě nedospěla. Dolní komora dostala dvě novely se změnami pravidel jednání, s říjnovými volbami ale takzvaně spadly pod stůl.
Poslanci znovu řešili Macinku
V úvodu jednání se opozice vrátila k tématu ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) a jeho zpráv, které poslal poradci prezidenta Petra Pavla a které hlava státu označila za vydírání. Kvůli Macinkovým zprávám pro prezidenta bude sněmovna v úterý jednat o nedůvěře vládě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) označil úterní schůzi sněmovny k nedůvěře jeho vládě za zbytečnou. Babiš míní, že opozice nebude mít dost hlasů a že schůze kabinet jenom zdržuje od práce.
Místopředseda TOP 09 Jan Jakob oponoval, že schůze zbytečná není, neboť „musíme upozorňovat na problémy, které vy (vláda) dennodenně přinášíte“. Exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) upozornil, že úterní jednání o nedůvěře vládě je rekordní, neboť vláda získala důvěru před pouhými patnácti dny.
Babiš svým vystoupením reagoval také na požadavek předsedy KDU-ČSL Marka Výborného, aby sněmovně objasnil svůj vztah k Macinkovi. Zdůvodnil to tím, že Babiš tyto vztahy označil tento týden za výborné, ale o jeho zprávách prezidentovi nevěděl, i když se v nich Macinka odvolává na premiérovu podporu.
„Můj vztah k Petru Macinkovi je takový, že voliči rozhodli o této koalici, která měla za cíl nahradit předešlou vládu,“ prohlásil Babiš. „Samozřejmě o smskách jsem nevěděl,“ zopakoval. „A určitě s ním nespolupracuji. A taky jsem řekl, že ty smsky byly nepatřičné a že já bych takhle nekomunikoval,“ řekl ministerský předseda. Poté dodal, že si „spolupráci“ s Macinkou pochvaluje mimo jiné kvůli tomu, že si běžně volají.
Macinkova neúčast na jednání o nedůvěře vládě
Předseda ODS Martin Kupka navrhoval jako nový bod nynější schůze projednat, aby sněmovna vyzvala Macinku k účasti na jednání o nedůvěře vládě. Ministr zahraničí ovšem místo toho bude na konferenci v USA, což předseda vlády potvrdil. Exministr zahraničí Lipavský to označil za pohrdání sněmovnou a voliči.
Naopak vláda dle Macinky považuje jeho cestu na konferenci o minerálech v USA za důležitější než jednání o nedůvěře ve sněmovně. Projevy vyslechne na dálku.
Opozici se nepodařilo prosadit na program schůze ani Výborného požadavek, ani bod o podle ní skandálním Macinkově jednání. Opozice opět neprosadila na program schůze ani jednání o odvolání předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD).
Debaty o změnách programu vyplnily zhruba dvě hodiny. Opoziční poslanci navrhli celkem osmnáct změn programu schůze, v hlasování neuspěla žádná.
