Zákony, které poslanci schválili na své poslední schůzi, bude Senát projednávat až po sněmovních volbách. Sejít se má ve druhé polovině října. Pokud by s návrhy nesouhlasil, případně je chtěl s úpravami vrátit, znamenalo by to, že se normy už schválit nestihnou. Právě proto poslanci chtěli horní komoře poslat jen ty zákony, které jsou nekonfliktní. Podle šéfa sněmovny Radka Vondráčka (ANO) by neschválení zákona ze strany Senátu mohlo znamenat definitivní konec dotyčné legislativy.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) počítá s tím, že členové horní komory budou zřejmě přemlouváni, aby některé zákony schválili. „Naší základní povinností je schvalovat kvalitní zákony, a pokud jsou v něm chyby, tak je opravovat, na to my nemůžeme rezignovat, protože to bychom popírali sami sebe. To by nebylo dobře,“ uvedl.
Podle Vondráčka by odmítnutí předlohy mohlo znamenat úplný konec zákona, což by si podle něj měli senátoři uvědomit. „Jestli tam najdou nějakou nesrovnalost z jejich pohledu, nechť se o tom vede politická diskuze,“ řekl.
Podle předsedy horní komory by mohla schůze začít dvacátého října, případně o týden později. Definitivně bude rozhodovat organizační výbor, který by se měl sejít příští týden.
Do Senátu míří údajně nekonfliktní návrhy
Celkem poslanci na poslední řádné schůzi projednali deset zákonů, které jim vrátil Senát. U většiny z bodů schválili právě jejich verzi. Teď posílají do horní komory hlavně nekonfliktní návrhy, na kterých se shodli i poslanci. „Výsledek jednání sněmovny byl takový, že bezproblémově všechny zákony prošly,“ komentoval předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.
„V okamžiku, že by zákony Senát rozporoval, tak sněmovna se vzhledem k volbám už nemůže sejít, ty zákony by spadly pod stůl, takže jsme velice pečlivě vybrali takové, kde by mohla být shoda,“ řekl šéf SPD Tomio Okamura.
Někteří poslanci možnou podporu v horní komoře i předjednávali. Senátoři ale potřebují zákony ještě prostudovat, podporu tak automaticky neslibují. „Poslanecká sněmovna spoléhá, že my to musíme schválit tak, jak to je, ale naštěstí vládní koalice nemá tu sílu v Senátu, a určitě se tímto nenecháme ovlivňovat,“ sdělil místopředseda horní komory Jan Horník (STAN).
Novela o požární ochraně nebo zákon o sociálních službách
Senátoři mají projednat například novelu o požární ochraně, která má lépe zabezpečit pobytová zařízení sociálních služeb. Poslanci ji podali v reakci na tragický požár ve Vejprtech. Dalšími body jsou například i novela o drahách, díky které má mít stát větší přehled o pracovní době a odpočinku strojvedoucích.
Do Senátu míří i návrh na úpravu používání státních symbolů nebo změna zákona o sociálních službách. Ta až o pětinu zvyšuje úhrady, které klienti některých služeb platí za jídlo. „Tam, kde by to byl dlouhodobě problém v rámci té úhrady, tak určitě navyšovat razantně nebudou,“ upřesnila místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Hana Aulická Jírovcová (KSČM).
Předsedkyně senátorského klubu lidovců Šárka Jelínková uvedla, že se členové horní komory ještě dopodrobna se všemi pozměňovacími návrhy poslanců neseznámili. „Bude hrát určitou roli to, jestli bude převažovat to pozitivní nad tím, co bychom potřebovali opravit,“ přiblížila. Důležité bude i jednání v senátních výborech. To se ale také zřejmě odehraje až po volbách.
Co by Senátem projít nemuselo?
Senát by mohl mít teoreticky problém například s návrhem, aby policisté a celníci měli možnost řidičům kvůli dluhům za přestupky zabavit registrační značku. Například předseda ČSSD Jan Hamáček si myslí, že když řidičům bude hrozit odebrání značky, raději přistoupí na úhradu pokuty.
„Tam jsou některé signály, že by mohl být problém. Třeba z Ostravy, ať už z dopravně správních činností nebo od městské policie, mám velice negativní komentáře,“ řekl k návrhu předseda senátorského klubu ODS Zdeněk Nytra.
Do horní komory pravděpodobně doputuje i vládní návrh na zmrazení platů politiků. Poslanci ještě ve stávajícím složení o něm mají jednat na mimořádné schůzi těsně před volbami, které proběhnou 8. a 9. října.
Čeká se na podpis prezidenta
Jsou ale i další zákony, u kterých ještě nebyl dokončen legislativní proces. Týká se to například zákonů vrácených Senátem, o kterých sněmovna rozhodla na své poslední schůzi. Tyto návrhy čekají na podpis prezidenta Miloše Zemana. Týká se to například novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, která má víc zpřístupnit inovativní léky. Na posouzení prezidentem čeká i zákon, který stanovuje povinnou vzdálenost pro předjíždění cyklistů.
Dalším zákonem, který čeká na Zemanův podpis, je nízkouhlíkový zákon zvaný lex Dukovany. Ten zahrnuje i bezpečnostní záruky v souvislosti s dostavbou jaderné elektrárny. Miloš Zeman nedávno hovořil o tom, že podle stanoviska expertů by vyřazení Ruska a Číny mohlo projekt prodražit.
Vzhledem ke slovům prezidenta nelze vyloučit, že by zákon vetoval. V tom případě by ho sice mohla přehlasovat sněmovna, to by ale znamenalo, že by se musela sejít ještě během října, a to ve starém složení.
