Ještě předtím, než lidé rozhodnou o novém složení sněmovny, sejde se příští týden ta současná. Její schůze poznamenala epidemie a někteří politici v tom vidí jeden z důvodů, proč teď v programu zůstává přes 350 neprojednaných zákonů. To je zdaleka nejvyšší počet, který po sobě končící poslanci zanechali. Někteří poslanci proto navrhují změny jednacího řádu.
Končící sněmovna má mnoho restů. Někteří poslanci by měnili jednací řád, jiní kulturu vystupování
Události: Fungování sněmovny (zdroj: ČT24)
Rekordním počtem schůzí se do historie zapíše současné volební období Poslanecké sněmovny. V té zřejmě přesto zůstane také rekordní počet neprojednaných zákonů. Aby poslanci příště stihli schválit zákonů víc, byli by někteří pro změny v jednacím řádu.
„Aby nezdržovali, nedělali obstrukce. Jednací řád samozřejmě není dobrý,“ sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda je ke změnám obezřetný. „Je to jenom o tom, jakým způsobem budou zasahovat předsedající a ten, kdo tu sněmovnu řídí. Jsem přesvědčen, že sněmovna se dá efektivně řídit i bez změn v jednacím řádu,“ myslí si Benda.
I další politici mluví o tom, že řada věcí se dá řešit třeba dohodami mezi kluby. Podle jiných by bylo na místě omezit pauzy, nebo změnit dny určené pro třetí čtení. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa by bylo třeba vhodné omezit současnou možnost snadno zablokovat třetí čtení v jiných dnech, než je středa a pátek.
„Je to i o kultuře mezi poslaneckými kluby. To by byla priorita, aby se nezařazovaly každý den ráno nové body na jednání, ale aby program byl pevně daný, dohodnutý,“ prohlásil předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Vysoký počet poslaneckých klubů
Za množstvím neprojednaných zákonů někteří vidí především pandemickou situaci, kdy před běžnými zákony dostaly přednost ty mimořádné. Část poslanců zase míní, že se na chodu sněmovny podepsal i vysoký počet klubů, kterých je devět.
„Diskuse jsou důležité. My chceme, aby v parlamentu byly, ale pokud je 18 přednostních práv, tak to časově komplikuje situaci a dalo by se udělat daleko víc věcí,“ uvádí předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
„Je to vždycky spíš o kultuře toho jednotlivého poslance nebo předsedů stran a klubů, jak chtějí nebo nechtějí blokovat schůze sněmovny, zda jsou ochotni se domluvit. Sněmovna funguje v zásadě stále stejně, ať už máte pět nebo devět poslaneckých klubů,“ sdělil předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.
Ze současných devíti šéfů klubů jich poslanecký mandát obhajuje osm. Dva se střetnou ve stejném kraji. Na kandidátce chybí jen šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik. I kdyby do sněmovny po volbách usedlo méně subjektů, počet klubů výrazně klesnout nemusí. Se samostatnými totiž počítají strany obou největších kandidujících koalic.