Prezident Miloš Zeman a jeho poradní tým se na zámku v Lánech sešel s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Mluvili hlavně o návrhu rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem 390 miliard korun. Zemanovi podle Schillerové deficit nevadí, uvítal by však úspory v rozpočtu. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ale na Twitteru uvedl, že Zeman by bez patřičných úspor a investic zvažoval vetování rozpočtu.
Schválený schodek 390 miliard korun prezidentovi podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nevadí, pokud bude v rozpočtu dost peněz na investice. Jejich výši v návrhu prý ocenil, měly by činit zhruba 207 miliard korun.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ale uvedl, že Zeman považuje návrh rozpočtu na rok 2022 za málo úsporný a investiční. Dále informoval, že prezident navrhl konkrétní druhy úspor a investic. „Prezident republiky upozornil, že bez patřičných pozměňovacích návrhů tohoto typu by zvažoval vetování návrhu státního rozpočtu na rok 2022,“ uvedl mluvčí. Konkrétní návrhy ale nezmínil.
Schillerová dále řekla, že po podzimních sněmovních volbách by se Zeman chtěl ještě jednou kvůli návrhu rozpočtu setkat. Ministerstvo financí ale už dříve upozornilo na to, že do říjnových voleb nestihne sněmovna zřejmě rozpočet schválit, a to ani v prvním čtení. Po volbách tak bude muset vláda návrh opět schválit a předložit poslancům.
Pokud by nebyl rozpočet schválen do konce roku, začne stát hospodařit v takzvaném rozpočtovém provizoriu. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard.
Schillerová změnu deficitu odmítá
Základní parametry rozpočtu vláda schválila v červnu. Deficit nehodlá podle svého dřívějšího vyjádření Schillerová měnit ani na základě lepší makroekonomické prognózy, ve které ministerstvo financí tento týden zlepšilo odhad vývoje ekonomiky v příštím roce na 4,2 procenta.
Zhruba 30 až 40 miliard korun navíc, které by rozpočet mohl díky lepšímu výkonu ekonomiky získat, hodlá ministryně využít na výdaje. V rozpočtu například počítá s navýšením průměrného důchodu o 797 korun měsíčně, přičemž zákonná valorizace činí 497 korun.
Výsledek jednání o BIS je neznámý
Prezident po schůzce k rozpočtu mluvil s premiérem ještě separátně - ČT to potvrdil hradní mluvčí. Obsah jednání ale neupřesnil. Babišem předtím v rozhovoru, který vyšel v sobotním Právu, avizoval, že by měli hovořit i o BIS.
Prezident dlouhodobě kritizuje kontrarozvědku a jejího šéfa Michala Koudelku. Minulý víkend Zeman řekl, že BIS odposlouchávala lidi v jeho okolí a že Babiš hlavě státu řekl, že odposlechy nechal zastavit. Babiš se proti tomuto Zemanovu tvrzení ohradil, odmítl i to, že by záležitost řešil v přítomnosti kancléře Vratislava Mynáře, jak Zeman i Mynář tvrdí.
„Vůbec nemůžu úkolovat BIS. Úkoly zadává vláda jako celek, nikoliv premiér. Je absolutně vyloučeno, abych něco takového dělal. Pan prezident velice nemá rád pana Koudelku. Já se snažil, aby pana Koudelku pan prezident přijal, aby ho vyslechl a nějak si to spolu vyjasnili. Rozhodnutí, které jsme udělali, že jsme pana Koudelku vedením BIS jen pověřili a nechali další rozhodnutí na nové vládě, atmosféru zklidnilo,“ uvedl Babiš v Právu.
Prezident usiloval o to, aby Koudelka v čele tajné služby nepokračoval, kabinet však Koudelku pověřil, aby BIS provizorně vedl i po 15. srpnu, kdy mu skončil mandát. Rozhodnutí by měla učinit až vláda, která vzejde z říjnových sněmovních voleb.
