Dopravní přestupky

Celníci a policisté loni vybrali kolem 150 milionů korun na pokutách a nedoplatcích, jde o rekordní sumu. Týká se to jízdy bez elektronické dálniční známky, neuhrazení mýtného nebo dluhů na starších pokutách. Sem patří například nezaplacení pokut za dopravní přestupky, dluhy vůči zdravotním pojišťovnám, ale třeba i neuhrazené poplatky za popelnice.

Ministerstvo dopravy loni obdrželo 489 408 žádostí o údaje řidičů, kteří se v zahraničí dopustili přestupku, vyplývá z dat poskytnutých resortem. Většina žádostí dorazila z Německa. Policisté tam zachytili přes 213 tisíc provinění, tedy víc než 43 procent z celkového počtu. Řidiči nejčastěji překračují maximální povolenou rychlost, za což mohou v Německu dostat pokutu v řádu stovek eur. Více než 124 tisíc dotazů přišlo z Rakouska. Od zbylých dvou českých „sousedů“ pak mnohem méně – necelých třináct tisíc z Polska a jen pětistovka ze Slovenska.

Inspekce silniční dopravy za tři měsíce svého fungování zkontrolovala skoro pět tisíc nákladních aut a autobusů. Zjistila skoro dvanáct set přestupků, uložila přes osm set pokut. Inspektoři dohromady vybrali přes patnáct milionů korun. Víc než polovina zkontrolovaných byla ze zahraničí. Z nich museli nejčastěji zaplatit pokutu dopravci z Polska, Slovenska a Rumunska. Nejčastějším prohřeškem bylo porušení doby řízení. Inspektoři pomocí vlastní techniky dokážou na dálku přečíst data z tachografů, nově budou využívat také vysokorychlostní váhy.

Tři minuty stačily policistům na to, aby v pondělí zastavili auto jedoucí po dálnici D35 u Přáslavic v protisměru. Pětatřicetiletý řidič dostal pokutu 5,5 tisíce korun a šest trestných bodů. Ročně řeší hlídky desítky takových případů. Minulý rok způsobila auta v protisměru na dálnici osmnáct nehod, jeden člověk zemřel.

Čeští řidiči se za prvních sedm měsíců letošního roku dopustili v zahraničí téměř tří set tisíc dopravních přestupků. Nejčastěji překročili povolenou rychlost. Nemilou připomínkou letní dovolené tak může být až za mnoho měsíců pokuta, stále častěji ji posílají také provozovatelé parkovišť. Ne vždy je ale oprávněná.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž nesouhlasí se zproštěním sedmi bývalých radních Frýdku-Místku, včetně tří dřívějších primátorů. Čelili obžalobě v kauze prodeje městských pozemků v Horní ulici. Okresní soud ve Frýdku-Místku i Krajský soud v Ostravě skupinu zprostily obžaloby, podle které město pozemky v roce 2009 prodalo pod tržní cenou. Okresní soud by měl podnět spolu se spisem předat nejvyšší instanci do Brna.

Senát zamítl zavedení klouzavého mandátu pro poslance, kteří jsou členy vlády. Horní komora se též postavila proti změně ústavy rozšiřující pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i na kontrolu dalších veřejných peněz nebo některých firem s účastí samospráv a státu. Souhlasila naopak s pokutami za pyrotechniku na stadionech a schválila návrh novely zákona, která má zavést pro Čechy v zahraničí korespondenční hlasování při sněmovních a prezidentských volbách. Zmrazení platů vrcholných politiků nestihla projednat. Sněmovní návrhy, které senátoři vrátili nebo zamítli, nebudou jako zákony přijaty, protože stávající sněmovně skončilo funkční období.