Čeští řidiči loni spáchali za hranicemi na 490 tisíc přestupků

Ministerstvo dopravy loni obdrželo 489 408 žádostí o údaje řidičů, kteří se v zahraničí dopustili přestupku, vyplývá z dat poskytnutých resortem. Většina žádostí dorazila z Německa. Policisté tam zachytili přes 213 tisíc provinění, tedy víc než 43 procent z celkového počtu. Řidiči nejčastěji překračují maximální povolenou rychlost, za což mohou v Německu dostat pokutu v řádu stovek eur. Více než 124 tisíc dotazů přišlo z Rakouska. Od zbylých dvou českých „sousedů“ pak mnohem méně – necelých třináct tisíc z Polska a jen pětistovka ze Slovenska.

„Ministerstvo dopravy sleduje statistiku přijatých dotazů a odpovědí v modulu CBE, který je provozován v informačním rozhraní EUCARIS. Jedná se o automatizovaný nástroj, kdy na zaslaný strukturovaný dotaz je okamžitě vygenerována automatická odpověď z Registru silničních vozidel,“ popsal proces mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Dotaz kromě žádosti o identifikační údaje majitele nebo řidiče vozu obsahuje i údaje týkající se přestupku. Tím může být překročení nejvyšší dovolené rychlosti, řízení pod vlivem alkoholu nebo drog, nepoužití bezpečnostních pásů, nezastavení na červenou, použití zakázaného pruhu, nepoužití ochranné přilby nebo nedovolené použití mobilu za jízdy. Nejvíce pokut Češi za volantem v zahraničí dostávají za rychlou jízdu. V minulém roce šlo o více než 96 procent přestupků.

Dlouhodobě se tuzemští řidiči dopouštějí nejvíce přestupků v Německu. Jde o tranzitní zemi, která má podle mluvčího Ústředního automotoklubu Igora Siroty navíc přísnější kontroly i hustou radarovou síť. Ke státům, kde se Češi často proviňují, patří i Rakousko. „Je to dáno tím, kam řidiči často míří na služební cesty nebo dovolené,“ konstatoval Sirota. Právě v letních měsících bývá dopravních přestupků v cizině nejvíc. „Do oblíbených destinací, jako jsou Itálie nebo Chorvatsko, se nejobvyklejší trasou totiž jezdí právě přes Německo a Rakousko,“ objasnil.

Kontroly se zpřísňují, lidé mohou i přijít o auto

Meziroční pokles o 66 tisíc přestupků Sirota vysvětluje rostoucími obavami motoristů ze zvyšujících se pokut a narůstajícího počtu možností postihu. Přesto v příštích letech očekává opět nárůst. „Přibude radarů a přestupků, kterými se zahraniční policie bude zabývat. Zpřísňuje se i vztah k používání mobilu, který mohou policisté dokonce prohledat,“ popsal. Postižitelné je totiž mnohdy už samotné stažení antiradarové navigace do mobilu. Podle Siroty jsou kontroly nejpřísnější právě v Německu.

Sirota zmínil i striktnost kontrol v západních zemích. „Třeba rakouští policisté pokutují i překročení rychlostního limitu o jeden či dva kilometry nad zhruba tříprocentní odchylku. V Česku jsme benevolentnější,“ upozornil.

Při překročení rychlostního limitu do deseti kilometrů v hodině mimo obec hrozí v Německu pokuta dvacet eur, tedy zhruba pět set korun. Nejvyšší trest je pak za přesáhnutí limitu o více než sedmdesát kilometrů za hodinu, kdy provinilec zaplatí 700 eur, tedy asi sedmnáct tisíc korun. Navíc dostane tříměsíční zákaz řízení s přidělením dvou trestných bodů. V obci jsou postihy ještě vyšší. „V Rakousku vám mohou za překročení určité rychlosti i zabavit automobil,“ varoval Sirota. Francie zavádí podobné opatření letos.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud uvalil další vazbu za žhářský útok v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby cizince zadrženého v Bulharsku, který je obviněný z teroristického útoku na výrobní halu zbrojovky LPP Holding. Proti vazbě muž podal stížnost. V souvislosti s tímto případem policie dosud zadržela deset lidí. Všem hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Řekl to státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Jiří Richter.
před 50 mminutami

Nová pražská nemocnice bude podle Babiše vojenská

Nemocnice, kterou chce stát vybudovat v pražských Letňanech, bude vojenská. Bude mít několik podzemních podlaží a bude možné je proměnit v krizový štáb. Na síti X to v neděli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Před odletem do Ázerbájdžánu poté dal rozhodnutí do souvislosti se závazkem dvouprocentních výdajů na obranu, který Česko jako člen NATO má.
před 1 hhodinou

Nový zákon podle Fialy zrychlí reakci na krize. Vláda se bojí žalob, míní Skopeček

Nový zákon o regulaci cen paliv umožní rychlejší a flexibilnější reakce na krizové situace, řekl v Nedělní debatě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vláda se chce vyhnout žalobám, oponoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara mělo být opatření mírnější. Debatu vedl Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Rozpočet pro ČT a ČRo může oproti návrhu nového financování ještě vzrůst, řekl Klempíř

Úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se mohly týkat i částek, s kterými se počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), připustil v Nedělní debatě ČT ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). „Je to otázka diskuse,“ řekl s odkazem na připomínkové řízení k návrhu. Text dokumentu byl odborníky i veřejností široce kritizován pro neúplnost. Klempíř odmítl, že by návrh byl paskvilem, a prohlásil, že vznikl v právním oddělení ministerstva kultury. Rozhovor s šéfem resortu vedl moderátor Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Česko letos podle NATO nesplní závazek dvou procent HDP na obranu, řekl Babiš

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.
11:18Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoMalá restituce napravila mnohé majetkové křivdy, vše se ale majitelům nevrátilo

Radost z vráceného majetku, ale i starost, co s ním dál, provázely takzvanou malou restituci, která byla na jaře roku 1991 v plném proudu. Stát v rámci ní vracel zhruba sto tisíc vyvlastněných nájemních domů, menších nebo středních rodinných podniků, hotelů, restaurací, dílen, pil nebo mlýnů. I když podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd z roku 1990 měli dosavadní uživatelé povinnost původním majitelům nabídnout k odprodeji veškeré zařízení, někdy byly prostory v době vracení prázdné.
před 8 hhodinami

Ke škole jen pěšky nebo na kole. V Česku je 28 školních ulic a vznikají další

V Česku je nyní celkem 28 školních ulic. Jejich princip spočívá v tom, že se v době ranní špičky vyhradí okolí školy pouze pro chodce a cyklisty. Hlavním cílem je zvýšení bezpečnosti dětí. Podle nevládní organizace Pěšky městem chystají v letošním roce tyto ulice i další města.
před 9 hhodinami

Tisíce obcí jsou bez čistíren odpadních vod. O dotace mohou žádat do ledna

Až dvěma tisícům českých obcí chybí čistírna odpadních vod. Deset let můžou radnice žádat o dotace na jejich stavbu. Ministerstvo životního prostředí zatím mezi ně rozdělilo tři čtvrtě miliardy korun. V poslední výzvě zbývá rozdělit zhruba dvě stě milionů korun. Čas na žádosti mají obce do příštího ledna.
před 9 hhodinami
Načítání...