Vláda schválila odměny pro zdravotníky a dva nové kompenzační programy

Vláda na pondělním zasedání schválila mimořádnou odměnu pro zdravotníky ve výši 75 tisíc hrubého, nezdravotničtí pracovníci v první linii by měli dostat 30 tisíc. Odměnu získají též pracovníci v sociálních službách: 15 tisíc až 50 tisíc podle profese a činnosti. Vláda také odsouhlasila dva nové kompenzační programy a prodloužení nulových sazeb DPH na respirátory. Kabinet rovněž souhlasil s návrhem odvolat ke 14. březnu z funkce hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou. Od příštího týdne ji nahradí šéfka moravskoslezské krajské hygieny Pavla Svrčinová.

Zdravotníci v nemocnicích dostanou odměny za nasazení během koronavirové pandemie, jít by na ně podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) mělo 12 miliard. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) je cílem, aby zdravotníci odměny obdrželi v dubnové výplatě, v případě administrativního zdržení nejpozději v květnové.

Zdravotníci v lůžkových zařízeních by měli obdržet odměnu 75 tisíc korun hrubého, nezdravotničtí pracovníci pak 30 tisíc korun. Odměny zdravotníci neobdrží podle výše úvazku, částka se bude odvíjet podle skutečně odpracovaných hodin v období od 1. října do 28. února. Dotační program bude vyhlášen v úterý, hlásit se do něj bude možné do 9. dubna.

Kromě toho ministerstvo zdravotnictví jedná se zdravotními pojišťovnami o novelizaci kompenzační vyhlášky, která by měla zajistit i odměny pro ambulantní lékaře, specialisty či praktické lékaře. Jednání by mělo být dokončeno v březnu, řekl Blatný. Náklady by podle něj měly dosáhnout 11 miliard korun.

Také za loňský březen až květen obdrželi zdravotníci v nemocnicích odměny ve stejné výši jaká byla nyní schválena. 

Odměny i pro pracovníky v sociálních službách

Vláda také schválila odměny pro všechny zaměstnance v sociálních službách. Na tyto výdaje by mělo směřovat zhruba šest miliard korun. 

Schváleny dva nové programy

Vláda v pondělí schválila dva nové kompenzační programy. První se bude týkat příspěvku 500 korun na zaměstnance. Podnikatelé ho budou moci získat zpětně od 11. ledna. Ve druhém programu budou mít podnikatelé, kterým klesly meziročně tržby alespoň o 50 procent, nárok na náhradu 60 procent z nákladů, zpětně od 1. ledna. 

Nové programy by podle dřívějšího vyjádření vládních představitelů měly nahradit dosavadní specifické dotační tituly jako Covid – ubytování, Covid – nájemné nebo Covid – sport. Fungovat by měly zároveň s programem Antivirus na podporu zaměstnanosti a kompenzačním bonusem pro živnostníky, ve kterém vláda podporu z 500 korun zvýšila na 1000 korun denně.

Inspirací pro program Covid 2021, kterým stát přispívá na zaměstnance, je podpůrný titul Covid – gastro uzavřené provozovny. Podnikatelé, kterým vláda protiepidemickými opatřeními zakázala nebo omezila činnost a tržby jim v posledním čtvrtletí loňského roku klesly meziročně alespoň o 30 procent, v něm mohou získat 400 korun na zaměstnance či spolupracující osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) za každý den uzavření. Profesní organizace ale podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) žádaly ještě alternativní program, který by zohledňoval propad tržeb.

Zaměstnavatelé nejsou spokojeni

Vláda podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy odmítla smysluplnou podporu ekonomiky. Ke dvěma novým kompenzačním programům uvedl, že  nejde o férové náhrady za specifické programy, ale „o poslední hřebík do rakve řady firem.“  Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) byl jediný závěrečný rozpor v hranici poklesu tržeb pro vstup do podpory. Jinak podle něj Prouza s programy souhlasil, sdělil Havlíček.

Také Hospodářská komora ČR zpochybnila vzhledem k hranici propadu o 50 procent účinnost programu, který má pomoci s úhradou nákladů. Požadavkem podnikatelských svazů podle ní byla hranice 40 procent. Prouza byl podle Havlíčka o programech s předstihem informován a Svaz obchodu i Hospodářská komora měly možnost je detailně připomínkovat.

„Nad všemi parametry jsme se shodli, jediné, co jsme již nemohli akceptovat, byla hranice vstupu do programu na úrovni poklesu tržeb 40 procent, nakonec jsme nechali 50 procent, stejně jako u kompenzačního bonusu. Ale umožnili jsme to porovnat s rokem 2019. To byl jediný závěrečný rozpor, jinak pan Prouza za účasti mojí, ministryně financí a pěti náměstků, s programy souhlasil a považoval je za vyvážené a za správně nastavenou podporu,“ uvedl.

Zmíněné dva dotační tituly doplní program na podporu zaměstnanosti Antivirus a kompenzační bonus pro živnostníky. „Těmito čtyřmi programy, tak jak jsme to poskládali, tak v zásadě by neměla být už firma v České republice, která by nedosáhla na žádnou podporu,“ řekl dnes po jednání kabinetu Havlíček.

Vláda v pondělí schválila i dopravní koncepci do roku 2027.

Respirátory nadále s nulovými sazbami DPH

Ministerstvo financí připravilo prodloužení nulových sazeb DPH na respirátory třídy FFP2, případně vyšší nebo srovnatelné úrovně. Opatření, kterými chce podpořit snížení cen ochranných pomůcek, má trvat další dva měsíce navíc až do 3. června.

Dočasné zrušení 21procentní daně vláda zavedla na začátku února a původně mělo platit dva měsíce. Chtěla tím podpořit snížení cen respirátorů při jejich povinném zavádění. Respirátory třídy FFP2 případně vyšší nebo srovnatelné úrovně jsou v současnosti povinné v obchodech, veřejných budovách i ve vozech veřejné dopravy.

Ke snížení nebo zrušení DPH na ochranné pomůcky proti šíření koronaviru vyzývali už dříve vládu výrobci respirátorů. Schillerová opakovaně apelovala na výrobce a prodejce, aby zrušení daně promítli do ceny těchto ochranných prostředků. Někteří prodejci následně cenu upravili. Stanovení maximální ceny respirátorů vláda naopak odmítla. Podle Havlíčka především kvůli tomu, že je mezi nimi řada rozdílů.

Vláda prodloužila o měsíc lhůtu pro podání daňového přiznání.

Hlavní hygieničkou se stane Svrčinová

Ministr zdravotnictví odvolal ke 14. březnu hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou. Od příštího týdne bude funkcí pověřena dosavadní ředitelka moravskoslezské krajské hygienické stanice Pavla Svrčinová. Blatný na tiskové konferenci oznámil, že jeho návrh na odvolání Rážové v pondělí schválila vláda. Důvod změny nekomentoval.

Rážovou do funkce jmenovala vláda koncem loňského června. Funkcí byla už předtím pověřena po březnovém odvolání Evy Gottvaldové, která podle kabinetu nezvládla svou práci v počínající epidemii. Sedmapadesátiletá Svrčinová vede moravskoslezskou krajskou hygienickou stanici od loňského ledna. Je odbornicí v ochraně a podpoře veřejného zdraví, dlouhá léta se specializovala na hygienu výživy a bezpečnost potravin, jako auditorka i na celoevropské úrovni v Bruselu. Hlavní hygienička je zároveň náměstkyní ministra zdravotnictví. Svrčinová zatím bude pověřena zastupováním hlavního hygienika, a to do doby jmenování nového hlavního hygienika.

Vláda také rozhodla, že osoby s jihoafrickou variantou viru či s podezřením na ni pak budou potřebovat k opuštění izolace negativní PCR test, ale ne dříve než po 14 dnech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 6 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 7 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 14 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 14 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 21 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.