Zařízení v bývalém hotelu Schindlerův háj na Svitavsku, kde pobývá více než dvacet seniorů, prověřuje policie kvůli podezření z neoprávněného podnikání. Podle Pardubického kraje jde o nelegální poskytování sociálních služeb. Provozovatel se hájí tím, že poskytuje pouze ubytování a stravu, nikoliv sociální služby. Podle zástupce ombudsmana Víta Alexandra Schorma může být v Česku až 150 nelegálních domovů pro seniory. Tématu se věnovali Reportéři ČT.
Josef Břeň je jedním z více než dvaceti klientů zařízení, které funguje v bývalém hotelu Schindlerův háj v lese na okraji Svitav. Celé dny tráví venku, uvnitř se mu nelíbí. Na personál si ale nestěžuje. „Chodí, jestli něco nepotřebuju. Starají se dobře,“ řekl.
Klienti bydlí v hotelových pokojích po jednom nebo po dvou. Spí na běžných postelích, nikoliv polohovacích. Společenská místnost se nachází v bývalé hotelové restauraci. Do prvního patra musí klienti zdolat schody. „Co děláme? Přes den spíme a večer taky spíme,“ popsal pobyt klient zařízení Karel Hrstka.
Propálené deky, zanesené toalety
Schindlerův háj byl jedním ze tří podobných zařízení, na která letos v červnu upozornil zástupce ombudsmana Vít Alexandr Schorm. „Deky klientů byly propálené od cigaret. Nábytek pokrývaly skvrny – možná od moči, jak naznačil jeden z pečujících. Stěny v přízemí se vlivem vlhkosti loupaly. Část toalet byla velmi zanesená. Určité části budovy prostupoval silný zápach. Zařízení nesplňovalo ani požární předpisy,“ uvádí zpráva z 23. června 2026.
O zdraví klientů se starají praktičtí lékaři. Smlouvy o péči mají klienti uzavřené přímo s asistenty sociální péče, kteří zajišťují stálé služby. Ti také inkasují státní příspěvky na péči, jejichž výše se podle stupně závislosti pohybuje od 1300 do 27 tisíc korun měsíčně. Za ubytování a stravu požaduje provozovatel Leoš Mikulecký od každého klienta patnáct tisíc korun měsíčně.
„Od začátku říkám, že já poskytuju ubytování a stravu, na to mám živnostenské oprávnění, ale neposkytuji sociální službu,“ řekl jednatel společnosti Lexami, která Schindlerův háj provozuje, Leoš Mikulecký. Mikulecký zařízení nejen vede, ale zastává také funkci provozního, řidiče, který dováží obědy ze svitavské nemocnice, a údržbáře.
Klienti s nejvyšším stupněm závislosti, kterých je zhruba polovina, by tak měli za ubytování, stravu a péči dohromady platit 30 až 42 tisíc korun měsíčně.
Krajský úřad Pardubického kraje považuje Schindlerův háj za nelegální sociální službu. „Za nás to není správné, protože jsou tam i klienti, kteří jsou s třetím, čtvrtým příspěvkem na péči. Tito lidé by měli být v klasických domovech pro seniory nebo domovech se zvláštním režimem,“ poznamenala vedoucí odboru sociálních věcí Krajského úřadu Pardubického kraje Helena Zahálková.
Kraj provozovatele vyzývá, aby požádal o registraci. Mikulecký to však považuje za nereálné. „Znamenalo by to přijmout další zaměstnance, to bych nebyl schopen ufinancovat. Další věc jsou úpravy té budovy,“ řekl.
Zařízení se do Svitav přestěhovalo z Pohodlí u Litomyšle
Do bývalého hotelu Schindlerův háj se domov přestěhoval z Pohodlí u Litomyšle. Některé mapy tuto lokalitu stále označují jako domov pro seniory.
Ani původní domov nebyl registrovaný. Po změně majitelů skončil v dluzích a objevily se výpovědi ošetřovatelů o špatném zacházení s klienty a jejich hladovění. Leoš Mikulecký tam určitou dobu působil jako zaměstnanec. „Kvalita té stravy byla znát, protože se vařilo z nejlevnějších surovin, byly těstoviny tisíckrát jinak. To už bylo zoufalství,“ popsal.
Když se domov stěhoval do Svitav, tamní starosta David Šimek (nestr.) s tím souhlasil. Stanovil si ale podmínku, že zařízení bude odebírat stravu z místní nemocnice. Tu podle zjištění Reportérů ČT dodržuje. Starosta ví, že domov funguje bez potřebné registrace. Zároveň se ale obává, co by se s klienty stalo, kdyby provozovatel činnost ukončil. „Jsme rádi, že takové zařízení existuje, protože je o lidi tohoto typu postaráno. Nejsou to lidé, kteří by měli skončit na ulici a být klasickými bezdomovci,“ řekl senátor a starosta Šimek.
Úřad zástupce ombudsmana dal provozovateli čas na nápravu nedostatků a komunikoval s ním a svou zprávu zveřejnil až dva roky po provedené kontrole. „Tam, kde dialog se zařízením nefunguje, a u těchto neregistrovaných zařízení to tak často bývá, tak sáhneme k něčemu jako sankce, to znamená, že o tom případu informujeme veřejnost,“ vysvětlil Schorm.
„V komunikaci jsem zmiňoval věci, které napravujeme, a také jsem zmiňoval důvody, proč ta registrace není možná,“ poznamenal Mikulecký.
Dění v bývalém hotelu nyní na základě několika oznámení prověřují kriminalisté. Zajímá je především rozsah poskytovaných služeb. „V případě, že by bylo zjištěno porušování zákona o sociálních službách, bude věc předána příslušnému správnímu orgánu,“ řekl mluvčí Krajského ředitelství policie Pardubického kraje Tomáš Dub. Pokud by bylo zjištěno poskytování služeb ve větším rozsahu, hrozí poskytovateli za trestný čin neoprávněné podnikání až dvouletý trest odnětí svobody nebo zákaz činnosti.
Nelegální zařízení fungují i v dalších krajích
Pozornost letos na jaře vyvolal případ ze středních Čech. Policisté objevili více než dvacet zanedbaných seniorů v domově s pečovatelskou službou U Stromu ve Lhotě u Kladna. Záchranáři jim museli poskytnout jídlo a základní péči. Sanitky je nakonec převezly do jiných zařízení.
Penzion podle středočeského krajského úřadu poskytoval pečovatelské služby nelegálně. Jeho majitel v minulosti provozoval dvě podobná zařízení, oběma ale úřady registraci odebraly. Třetí zařízení, penzion U Stromu, ji nikdy nemělo.
Bez registrace už zhruba rok funguje také zařízení v jihočeských Muticích, kam se Reportéři ČT rovněž vypravili. V současnosti tam žije sedmnáct lidí, nejčastěji ve věku 70 až 80 let. Ložnice mají v patře, jídelnu a další zázemí v přízemí. Většina seniorů potřebuje k pohybu invalidní vozík. „Hlavní zázemí je tady, je tu kuchyň, kde se i vaří. Pokoje máme rozdělené na dámské a pánské,“ ukázala Reportérům ČT správkyně Domova Mutice Monika Melicharová.
O klienty pečuje registrovaná pečovatelská služba. Za pobyt platí částky v řádu desítek tisíc korun. Podle správce Lukáše Balíka jde o bydlení v rodinném domě, a registrace pobytového zařízení proto není potřeba. „Ti lidé jsou tady na krátkodobém pobytu. Nebo odlehčovací službě. Máme jako pečovatelská služba úkol tatínka rozhýbat a připravit k návratu domů. Takže jsou tu na tu dobu, kdy potřebují tu přípravu,“ vysvětlil Balík.
Například klientka, se kterou Reportéři ČT hovořili, ale žádná cvičení neabsolvuje. „Já jsem tady sedm měsíců. Ven nechodím. Sestřičky by mě musely tahat dolů, to nejde,“ řekla klientka domova Vlasta Trgyňová.
Jihočeský kraj považuje Mutice za nelegální pobytovou službu a zahájil správní řízení. Provozovateli hrozí pokuta až dva miliony korun. „Teď bude následovat pokuta v několika set tisících korunách. Ta registrace má svoje jasné zdůvodnění. Je to proto, aby příslušné orgány, jako ministerstvo práce a sociálních věcí nebo Jihočeský kraj, mohly kontrolovat kvalitu péče a ekonomické hospodaření služby,“ vysvětlila náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje pro sociální oblast Lucie Kozlová (Naše Česko).
Nelegálních domovů může být až 150
„My se tomu snažíme systematicky věnovat. Z našeho výzkumu vyšlo, že krajské úřady vědí o asi padesáti zařízeních. My jsme si téměř jisti tím, že počet bude násobně vyšší, možná trojnásobný,“ uvedl zástupce ombudsmana Schorm.
Desítky podobných zařízení, často fungujících pod hlavičkou spolků, jsou podle dřívějších zjištění České televize také na jižní Moravě, například v okolí Kyjova. Před dvěma lety se jim ČT podrobně věnovala. Problémy tehdy potvrdili i lékaři, kteří klienty ošetřovali v kyjovské nemocnici. „Přichází dehydrovaní, přichází schváceni, přicházejí s neošetřenými dekubity,“ popsal tehdy primář interního oddělení Nemocnice Kyjov Luboš Hasara.
Policie přesto vyšetřuje spíše jednotky případů. Jeden z nich skončil začátkem října v Brně nepodmíněným trestem šesti měsíců vězení. Asistentka sociální péče Romana Kalandříková ho dostala za to, že za úplatu ubytovávala seniory ve svém rodinném domě. Předtím byla dvakrát odsouzena k podmíněnému trestu.
Asociace navrhuje intenzivnější kontroly
Asociace poskytovatelů sociálních služeb představila návrhy, jak proti nelegální péči postupovat. Doporučuje například intenzivnější kontroly a důslednější ověřování, zda zařízení poskytují služby legálně. Zároveň připouští možnost zjednodušení podmínek pro registraci.
„Chceme to řešit i s hasiči, hygienou a bavit se o zmírnění podmínek, které by třeba mohly bránit tomu, že rodinný dům má jen dvě cesty, a přitom tam má tři čtyři seniory,“ uvedl prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký.
„Aby vznikl malý domov, v tom problém není. Ale asi může být problém v tom, že když si někdo chce otevřít domov pro seniory v rodinném domě, kde do jednoho nebo dvou pokojů nastěhuje vícero klientů. Takový domov nikdy nezíská registraci, protože nebude odpovídat základním standardům,“ uvedl náměstek ministra práce a sociálních věcí David Pospíšil.
Ovšem kde je poptávka, je i nabídka. Populace stárne a ne každý se může nebo dokáže o své blízké postarat doma. V Česku aktuálně chybí v různých typech pobytových zařízení pro seniory 26 tisíc míst.
„Vidíme to sami v městském domově důchodců, který provozuje městská společnost, že máme přibližně sedmdesát lidí v zásobníku, kteří čekají na uvolněné lůžko,“ poznamenal starosta Svitav David Šimek. Neregistrovaná zařízení tak mají i přes problematickou pověst stále zájemce o pobyt.
