Tomáš Vlach

Polské Dolnoslezské vojvodství by chtělo znovu propojit železniční tratí město Kudowa-Zdrój s českým Náchodem. Plán představilo zástupcům Královéhradeckého kraje, ti ho zatím vidí jako vzdálenější budoucnost. Přeshraniční propojení existovalo za druhé světové války.

Velká část tuzemských horských středisek prochází proměnou. Apartmány přibývají třeba v Peci pod Sněžkou, podhorská obec Čeladná v Beskydech se stala významným turistickým centrem. Proměnami v průběhu let procházela i Labská bouda v Krkonoších, která slavila o víkendu půlstoletí. V některých oblastech se zase přestavují i některé nepoužívané a zchátralé horské boudy. Místní podnikatelé se připravují na nadcházející lyžařskou sezonu, ceny skipasů zvyšují podle Asociace horských středisek zhruba dvě třetiny areálů.

Tým českých odborníků vyzvedl z kostelní hrobky v polském Kladsku ostatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Kvůli vážnému narušení konstrukce hrobky hrozilo jejich poškození. Nález nyní zamíří k podrobnému antropologickému zkoumání do Prahy.

Na stranu Ukrajiny se v bojích proti ruské agresi přidalo i nemálo lidí, kteří mají ruské občanství. To je i případ Andreje, bývalého ruského vojáka, kterého Putinův režim svou agresivní politikou zklamal, a proto se rozhodl za Ukrajinu vyrazit na bojiště. Na druhé straně fronty, na té ruské, přitom bojuje jeho bratr i syn. Jako Rus se ale Andrej na Ukrajině potýká s řadou problémů a nedaří se mu získat ukrajinské občanství. Pomoci se mu snaží i Češi, třeba filmový režisér Václav Marhoul. Tématu se věnoval Tomáš Vlach z týmu Reportérů ČT.

Do Pardubic zavítaly vnučky Karla Winternitze, spoluzakladatele Automatických mlýnů. Poprvé si prohlédly Gočárovy budovy, které dnes slouží jako galerie a společenské centrum. Příběh rodiny Winternitzových, z velké části zavražděné během holocaustu, připomínají ve městě od čtvrtka i kameny zmizelých.

Podnikatel Zdeněk Navrátil si vybral malebné místo za vesnicí Včelákov na Chrudimsku, koupil tam zemědělský pozemek a bez jakýchkoli povolení začal stavět. Místní jen bezmocně sledovali, jak jim stavba roste před očima. Dělníci pokračovali v práci i přes výslovný zákaz úřadů. Na ty navíc podnikatel podal trestní oznámení. Podle Reportérů ČT se však díky důslednosti úředníků z Hlinska podařilo stavbu alespoň zastavit. Definitivní rozhodnutí ale zatím nepadlo. O kauze natáčel Tomáš Vlach.

Protivzdušnou obranu, která na Ukrajině sestřeluje ruské útočné drony, podporují i Češi. Dobrovolníci z organizace Člověčina z Královéhradeckého a Olomouckého kraje vybrali peníze a nakoupili víceúčelové auto pro jednotku z východu napadené země. Ta díky tomu může působit rychleji a efektivněji, na kontě už má padesát sestřelů.

V rychlíku z Pardubic do Liberce stráví cestující bezmála tři hodiny. Spoj je dokonce o několik minut pomalejší, než byly za první republiky na stejné trase parní vlaky. Správa železnic se chystá část trati mezi Hradcem Králové a Starou Pakou modernizovat a cestu mezi krajskými městy na severovýchodě Čech konečně zrychlit. Podle dopravního experta Jiřího Mužíka je ale zásadní problém mezi Turnovem a Libercem, kde je trať velice pomalá a pro zrychlení by se musela postavit prakticky znovu. Úplně doslova se ale cestování v dobách minulých a nyní srovnávat nedá. Lišil se komfort dopravy, vlaky byly často přeplněné a jezdily v delších intervalech.

Kazachstán přislíbil zpřístupnění dosud tajných archivů o osudech tisíců Čechů, kteří se tam dostali jako zajatci, legionáři nebo vězni gulagů, někteří z nich tam jsou i pohřbeni. Zástupci ministerstva obrany, odborníci a příznivci vojenské historie o tom v uplynulém týdnu jednali s kazachstánskými partnery. Cesty se účastnili i potomci jednoho z popravených.

Desítky lidí v Chrasti na Chrudimsku žijí podle úřadů v nebezpečném areálu staré továrny. Radnice sice už před měsícem nařídila jednu z tamních budov vyklidit, nájemníci ale zůstávají a zatím nikdo neví, kam s nimi. Věcí se zabývá i policie.

Plánovaná stavba horské boudy poblíž nejpřísněji chráněné zóny Krkonoš, kterou původně povolil národní park, se komplikuje. Ministerstvo životního prostředí totiž povolení zrušilo, a kauza tak doputovala na přezkum ke královéhradeckému hejtmanství. Developer ale podal odvolání a případem se nyní zabývá ministerstvo pro místní rozvoj.

Luční bouda patří k ikonám Krkonoš. Na hřebenech stojí po staletí a vždy byla pro turisty vyhledávanou zastávkou. Teď jsou ale její dveře pro kolemjdoucí zavřené. Majitelé boudy si stěžují, že je šikanují pracovníci národního parku. Jeho vedení se brání, že jen dělá to, co mu ukládá zákon. Vadí hlavně intenzita dopravy v nejpřísněji chráněných oblastech. V zákulisí to vypadá, že v tomto boji jde o mnohem víc. Spor se totiž dostává i do politiky. Někteří starostové říkají, že chtějí více chránit lidi, kteří v oblasti žijí. Rozruch mezi ochránci přírody zase vzbudily návrhy poslanců, které výrazně oklešťují pravomoci národních parků. Pro Reportéry ČT točil Tomáš Vlach.

Ačkoliv statistika k takzvaným černým stavbám neexistuje, podle ministerstva pro místní rozvoj vzniká deset procent staveb nelegálně. Bez stavebního povolení jsou často například stánky a přístřešky v česko-německém pohraničí. Příkladem je příhraniční obec Strážný na Prachaticku, která se pustila do boje se třemi takovými objekty. Problém řeší i obec Včelákov na Chrudimsku, kde nezákonně roste rodinný dům.

V Pardubicích začaly přípravy na stavbu největší hokejové arény na světě, stát by měla deset a půl miliardy korun. Za projektem, o který se dělí tři investoři, stojí miliardář a většinový majitel klubu Dynamo Pardubice Petr Dědek. Ten se ve městě „proslavil“ i tím, že zde postavil načerno logistický sklad za sto milionů korun. Tentokrát prý bude všechno podle pravidel. Kritici ale upozorňují i na to, že na město je projekt příliš velký a český hokej ho nepotřebuje. O kauze pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

Obce na Chrudimsku si stěžují na chátrající a nepoužívanou železnici vedoucí přes jejich území. Chtěli by pro ni najít využití, například jako cyklostezku. To ale blokuje Správa státních hmotných rezerv, chce mít trať jako záložní kvůli přepravě leteckého paliva pro armádu. I to by ale podle odborníků vyžadovalo vzhledem k aktuálnímu stavu milionové investice.

Obyvatelé Moravské Třebové si stěžují na vysokou cenu vody. I když platí za metr krychlový vodného a stočného průměrnou cenu v Česku, vadí jim, že sousední města jako třeba Litomyšl mají vodu mnohem levnější. Kritizují proto zastupitele, že o dalších deset let prodloužili koncesi firmě, která se o kanalizaci stará. Za to, aby její správu měla společnost vlastněná městem, vznikla ve městě i petice.

I po osmdesáti letech se na některých místech dochovaly úkryty z druhé světové války. Někdy je objevují příbuzní nebo majitelé nemovitostí náhodou, například při stavebních pracích. Často tato místa vyprávějí málo známé příběhy odbojářů nebo ilustrují, co se dělo v přelomových okamžicích války.

Richard Husch byl synem maďarského Němce a Židovky. Matka za války skončila v Terezíně, otec v pracovním táboře, přesto ho krátce po válce obyvatelé Hroubovic na Chrudimsku ubili. Rodinný dům původně konfiskovali nacisté, komunisté verdikt potvrdili. Přestože majitelka válku přežila, skončila s dětmi v maringotce v lese. Rodina si trauma nese dodnes.

Vypořádávání pozůstalosti může přinést nejedno překvapení. Týká se to i nedávno zemřelého muže z Makova u Svitav. Příbuzní objevili osmdesát let staré tajemství. Našli doklady a osobní věci padlého německého vojáka. A dokonce zjistili, že je pochovaný na zahradě u domu. Teď o něm chtějí zjistit víc.

V Bělorusku se už pátým týdnem protestuje proti výsledku prezidentských voleb, ve kterých obhájila svou pozici dosavadní hlava státu Alexandr Lukašenko. Policie nadále zatýká jak demonstranty, tak novináře, kteří se o událostech snaží přinášet aktuální informace. „Základní pravidlo je dobře se obléct a obout pro případ, že by vás zadrželi. Kartáček a pastu si ale neberu, aby si policie nemyslela, že jsem na to připravený,“ popisuje v rozhovoru pro Českou televizi Denis Dziuba, běloruský kameraman z televize Belsat.