Asi polovina Ostravanů považuje za zásadní problém města nedostupnost bydlení a automobilovou dopravu. Nejvyšší volební potenciál má dle agentury Kantar hnutí ANO, následované Starosty pro Ostravu a uskupením srdcOVA tvořeném ODS, Lidovci, TOP 09 a nestraníky. Necelá pětina Ostravanů vyjádřila nespokojenost s dostupností terénních pracovníků poskytujících sociální a pečovatelské služby seniorům. Péči o seniory a tématům, která trápí obyvatele třetího největšího tuzemského města, se bude ve čtvrtek od 20:07 věnovat předvolební debata, kam byli pozváni lídři osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem.
Podle průzkumu Kantar, který proběhl mezi 24. srpnem a 3. zářím, má nejvyšší volební potenciál pro komunální volby do zastupitelstva města Ostravy hnutí ANO. To by při vytěžení svého potenciálu mohlo dosáhnout až na 41 procent. Vytěžení potenciálu je situace, kdy se k volbě daného subjektu přikloní všichni voliči, kteří o něm aktuálně uvažují.
Volební potenciál ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách do zastupitelstva města, pokud by se k ní či k jejím kandidátům přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů není sto procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu stran X a Y, je potenciálním voličem obou z nich. Ukazatel aktuálního volebního potenciálu je nutno chápat pro každou stranu odděleně.
Zdroj: Kantar
Na druhém místě se s velkým odstupem umístili Starostové pro Ostravu s potenciálem 24,5 procenta. Třetí místo patří s potenciálem 21 procent uskupení srdcOVA tvořeném ODS, Lidovci, TOP 09 a nestraníky. Čtvrté místo a potenciál ve výši 19,5 procenta náleží uskupení Ostravak. Další subjekty následují s velkým odstupem. Piráti mají stejně jako Motoristé potenciál deset procent, SPD má volební potenciál 7,5 procenta a Stačilo! a nezávislí Ostraváci mají potenciál ve výši šest procent. Následuje uskupení Pro naši Ostravu s potenciálem 5,5 procenta.
Potenciál pod pěti procenty mají uskupení Ostravská levice tvořené KSČM a nezávislými (4,5 procenta), Naše Česko (čtyři procenta), OK pro Ostravu (3,5 procenta) a uskupení Švýcarská demokracie, PRO, Svobodní a Trikolora (tři procenta).
Pokud by se volby do zastupitelstva Ostravy konaly v době sběru dat, 56 procent oslovených by se jich určitě zúčastnilo a dalších patnáct procent by se spíše zúčastnilo. Celkem tak o účasti uvažuje až 71 procent oprávněných voličů. „Nejedná se však o odhad skutečné volební účasti, ale o deklaraci respondentů vztaženou k době realizace výzkumu. Zkušenosti z předchozích voleb ukazují, že reálná volební účast bývá zpravidla nižší než deklarovaná,“ podotkl Kantar. Vyšší ochotu účastnit se voleb dle agentury vykazují muži a lidé s vysokoškolským vzděláním.
V době sběru dat bylo podle průzkumu o volbě preferované strany či hnutí zcela rozhodnuto 58 procent voličů. Dalších 31 procent o své volbě by bylo takřka rozhodnuto, avšak zároveň by zvažovali i jiné politické subjekty. Deset procent respondentů by o své volbě rozhodnuto nebylo a preferovaná strana či hnutí by pro ně byla jen jednou z několika zvažovaných možností. Jedno procento respondentů svou odpověď neuvedlo.
Dostupnost bydlení, doprava a péče o seniory
Průzkum se zaměřil rovněž na to, kde obyvatelé Ostravy vidí největší problémy. Nedostupnost a ceny bydlení považuje za zásadní problém 51 procent z nich. Pro 49 procent představuje podstatný problém také automobilová doprava (zácpy, stav silnic, málo míst k parkování). Kriminalitu, drogy a hazard za zásadní problém označilo 45 procent respondentů. Pouze pět procent obyvatel města naopak považuje za podstatný problém úroveň hromadné dopravy a nedostatek kulturního a sportovního vyžití.
„Dlouhodobý vývoj ukazuje výraznou proměnu vnímání problémů Ostravy. Zatímco v roce 2014 dominovaly obavy z nezaměstnanosti, kriminality, kvality životního prostředí či korupce, jejich význam v průběhu let výrazně oslabil. Naopak do popředí se dostala problematika bydlení, která je v roce 2026 společně s automobilovou dopravou vnímána jako nejzávažnější problém města,“ poukázal Kantar. Podle agentury tak lze celkově říci, že pozornost obyvatel se postupně přesunula od tradičních socioekonomických problémů k otázkám kvality života a městské infrastruktury.
Za poslední čtyři roky se podle respondentů nejvíce zhoršila dostupnost bydlení, kde zhoršení situace vnímá 49 procent lidí. „V případě dopravy deklaruje zhoršení sedmnáct procent obyvatel, u hodnocení vzhledu či vybavenosti čtvrti, ve které žijí, je to sedm procent. V obou případech tak převládá pozitivní hodnocení vývoje – zlepšení dopravy vidí 42 procent a zlepšení vzhledu čtvrti 57 procent obyvatel,“ uvedl Kantar.
Agentura se respondentů ptala i na to, zda jsou spokojeni s dostupností terénních pracovníků poskytujících sociální a pečovatelské služby seniorům. „Konkrétně osm procent uvádí, že je velmi spokojeno, a dalších 43 procent je spíše spokojeno. Nespokojenost naopak vyjadřuje necelá pětina Ostravanů, přičemž patnáct procent je spíše nespokojeno a čtyři procenta velmi nespokojena. Je však třeba poznamenat, že téměř třetina respondentů (třicet procent) se k této otázce nedokázala vyjádřit,“ podotkl Kantar.
Hůře je hodnocena dostupnost domovů pro seniory a denních stacionářů. S jejich dostupností je spokojeno třicet procent obyvatel Ostravy, zatímco nespokojenost vyjadřuje téměř polovina respondentů (48 procent). Své hodnocení v tomto případě neuvedlo 22 procent dotázaných.
„Vyšší spokojenost v obou případech deklarují častěji muži, lidé ve věkové skupině 45–59 let a v případě dostupnosti terénních služeb také lidé s nejnižším dosaženým vzděláním. Nespokojené najdeme častěji mezi lidmi s maturitou a v případě domovů pro seniory také mezi nejstarší generací nad 60 let,“ doplnil Kantar.
