Povinná výuka angličtiny na základních školách od první třídy, zvýšení výstupní úrovně angličtiny na konci základní školy či zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Ministerstvo školství vypracovalo nové rámcové vzdělávací programy pro mateřské a základní školy, které představil ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Nové rámcové vzdělávací programy (RVP) pro základní a mateřské školy mají posílit výuku, která propojuje znalosti s dovednostmi, postoji i hodnotami. Cílem je snížit nerovnosti v českém vzdělávacím systému, řekl Bek.
Upravené vzdělávací programy zavádějí například povinnou výuku angličtiny na základních školách od první třídy. Nyní je povinná až od třetí třídy, bezmála polovina škol ji ale už nyní učí od první třídy, což přináší dětem na těchto školách konkurenční výhodu, řekl ministr. Druhý cizí jazyk by všechny školy musely učit od sedmé třídy, což mnohé již činí, i když povinné je to nejpozději od osmé třídy. Nově v nabídce druhého cizího jazyka nebude ruština, pouze němčina, španělština a francouzština.
Školy budou moci začít vyučovat podle revidovaného RVP dobrovolně už od příštího školního roku v prvních a šestých třídách. Povinně se na nový plán přejde v těchto ročnících od září 2027. Ve všech ročnících základních škol by se podle nového RVP mělo učit od září 2031. Národní pedagogický institut, který na revizi spolupracuje s resortem, dříve uváděl, že všechny ročníky základních škol přejdou na nový systém už od září 2029.
Školy mají podle Beka velkou svobodu v tom, jak do značné míry obecné učební plány, které určuje stát, konkrétně promítnou do vyučování. Ministerstvo jim poskytne potřebnou podporu a podmínky, brzo představí modelové vzdělávací programy, uvedl.
Školy, které se rozhodnou již od příštího školního roku, tedy od září 2025, učit podle nových učebních plánů, budou poskytovat ministerstvu zpětnou vazbu. Tu bude možné poté využít k případným úpravám plánů před jejich povinným zavedením do školského systému.
Výuka angličtiny
Na konci základní školy bude požadovaná úroveň angličtiny vyšší, konkrétně z původní A2 na B1. Vyšší požadavky na výstupní úroveň budou také u matematiky.
Revize RVP přinese i testování v takzvaných uzlových bodech vzdělávání, které má vyhodnocovat výsledky vzdělávání. Základní gramotnosti budou nově ověřovány ve 3., 5. a 9. třídě. „Tím se zajistí, že stát, školy, žáci i rodiče budou mít přehled o dosahování očekávaných výstupů z učení, což dosud chybělo,“ řekl náměstek ministra školství Jiří Nantl.
Uvedl také, že bude potřeba změna přijímacího řízení na střední školy. V plánu je, aby nový systém přijímání na střední školy vstoupil v platnost současně s povinným zavedením revidovaných vzdělávacích programů v základních školách. Nutná k tomu bude legislativní úprava. Letos je cílem připravit koncepci této změny, která by měla reflektovat úpravy ve vzdělávání.
Každé čtyři roky by se pak podle zástupců ministerstva mělo kontrolovat, jestli obsah výuky ve školách odpovídá současným potřebám žáků, učitelů i společnosti. V případě potřeby by se měly dělat změny. První ověřovací období nových rámcových vzdělávacích programů skončí v roce 2026, kdy by měly být vyhlášeny případné úpravy. K tomu účelu vznikne také Národní kurikulární rada, která bude poradním orgánem ministerstva a ve které budou zástupci škol, odborníků a dalších organizací.
Na rozdíl od starších osnov z roku 2005 RVP nevymezuje konkrétní obsah učiva pro jednotlivé ročníky, ale spíše stanovuje cíle pro různé úrovně vzdělání a dovednosti, které mají žáci na konci daného stupně zvládat. Nové RVP kladou důraz na praktické využití znalostí v běžném životě, rozvíjejí čtenářskou, pisatelskou a matematickou gramotnost.
Nespokojenost s programy
Členka výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu a mládež Jana Berkovcová (ANO) v ČT řekla, že by si přála, aby nové vzdělávací programy výuku zlepšily. Připomněla ale, že celou koncepci provázela kritika ze stran rodičů, škol, učitelů i odborné veřejnosti. „Do poslední chvíle nebylo jasné, co z toho vzejde, a celý proces byl neustále zahalován ‚rouškou tajemství‘,“ řekla.
„Odborná veřejnost i rodiče se bojí, že někde se redukovalo příliš mnoho, někde zase naopak obsah učiva narostl,“ zmínila. Například v matematice má být upozaděna geometrie, uvedla s tím, že geometrie je podle odborníků důležitá k rozvoji prostorové představivosti.
Berkovcová kritizovala také krátkou lhůtu pilotního ověřování, která má trvat asi rok. „Je to málo na to, aby se vyhodnotila ta zpětná vazba,“ myslí si.
Odbornice Lucie Slejšková z neziskové organizace EDUin zase vyjádřila obavy, že učitelé nové učební plány nepřijmou, pokud nebudou mít dostatečnou podporu. „Stav je stále podobný tomu, co jsme viděli při veřejné konzultaci na jaře a v létě. Mnozí, kdo se s reformou seznámili, považují změny za zbytečné nebo se obávají, že nepřinesou žádné pozitivní výsledky, dodala Slejšková. Podle ní je klíčové, aby ministerstvo školám nabídlo konkrétní opatření, jak se s novými plány lépe seznámit a jak je aplikovat v běžné praxi.
„V okamžiku náběhu je třeba přesvědčit pedagogickou veřejnost o významu této změny, aby nezůstala na papíře, ale zlepšila kvalitu vzdělávání v našich školách,“ řekl předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy (PedF UK) reformu vítá, ale kritizuje, že se nepodílela na jejím vzniku. Děkan fakulty Antonín Jančařík označil nevyužití odborného potenciálu univerzit za promarněnou příležitost a zdůraznil, že fakulta je připravena podpořit školy při zavádění RVP. „Zarážející je, že instituce, která vzdělává budoucí učitele, nebyla součástí přípravy revidovaných RVP,“ uvedl.
