Školství strana 3 z 5

Inkluzi v Česku zavedla legislativa v roce 2005. Reálná situace však není jednoduchá ani po dvaceti letech. Systém mnohdy naráží na nedostatečné kapacity, situace se ale liší kraj od kraje. Rodiče mají problém umístit do speciálních škol děti se středně těžkým či těžkým postižením a ty pak končí v běžné základní škole, což je mnohdy nevyhovující. Není to o penězích, tvrdí zástupci odborné veřejnosti s tím, že je potřeba tlačit na zřizovatele.

Vařit podle nových pravidel bude pro školní jídelny od letošního září možnost, povinnost až o rok později. Původně návrh vlády počítal s účinností od září 2025. Nová pravidla se však setkala s kritikou. Dle Svazu měst a obcí povedou některé změny ke zvýšení produkce odpadu, dětem prý jídla nebudou chutnat. Potravinářská komora upozornila, že zavedení změn bude v praxi problematické.

Poslanecká sněmovna ve středu znovu schválila omezení odkladů základní školní docházky i s nahrazením známkování začínajících žáků slovním hodnocením, které odmítl Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Poslanci rovněž rozhodli, že solární elektrárny z let 2009 a 2010 nebudou podléhat individuálním kontrolám výnosnosti. Úvod jednání vyplnil předseda ANO Andrej Babiš, který komentoval poslední verdikt odvolacího soudu v kauze Čapí hnízdo.

Za katedrou přibývá kantorů, kteří nemají potřebné učitelské vzdělání. Bez odborné kvalifikace učí už každý desátý. Ministerstvo školství proto pedagogické fakulty pověřilo navýšením počtu studentů. Přijímat jich mají víc minimálně v příštích deseti letech, kdy budou zároveň do důchodu odcházet populačně silné ročníky učitelů. Podle výzkumné agentury PAQ Research a neziskové organizace EDUin ale podíl nekvalifikovaných vyučujících roste i proto, že absolventi škol nachází uplatnění v jiných, lépe placených oborech.

Praha řeší nedostatek míst ve speciálních školách pro děti se středním a těžkým mentálním postižením. Více než dvě desítky rodin netuší, zda jejich dítě v září někam nastoupí, další raději zvolily nucený odklad. Podle rodičů stát nedokáže zajistit dost míst pro všechny handicapované děti, zvažují proto žalobu. Ministerstvo školství ujistilo, že se snaží situaci s nedostatečnými kapacitami řešit dlouhodobě právě se zřizovateli škol.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) rozdělilo přes 30 miliard korun na rozvoj vysokých škol, aniž je jasné, jak konkrétně tato podpora zlepšila výuku. Jak se za tyto peníze zlepšilo vzdělávání a zda stát získal odpovídající hodnotu za peníze, totiž resort nesledoval. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

České školy čelí dalšímu zhoršení nedostatku kvalifikovaných učitelů. O tom, jak trend zvrátit, co by se mělo zlepšit či co už Česko pro zatraktivnění oboru dělá, diskutovali účastníci z řad odborné veřejnosti na debatě s názvem Kdo bude učit naše děti aneb inventura sboroven, kterou pořádala iniciativa Začni učit! Diskutující se shodli, že společnost vnímá učitelství jako vážené povolání, ale nikoliv příliš atraktivní. V této rychle se měnící době jsou navíc na učitele kladeny vysoké nároky.

Jednotná přijímací zkouška spíše třídí žáky podle úrovně a kvality jejich rodinného zázemí, než aby je vybírala podle jejich vzdělávacích předpokladů, tvrdí zpráva České školní inspekce, kterou představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Žáci, kteří dosahují dobrých nebo horších výsledků u jednotné přijímací zkoušky na střední školy, dosahují podobných výsledků u maturity, uvedl.

Financování nepedagogických pracovníků jako školníků uklízeček či kuchařek zřejmě bude od příštího roku převedeno ze státu na obce a kraje jako zřizovatele škol. Ve sněmovně to ve středu prosadila vládní koalice přes odpor opozičních hnutí ANO a SPD. Financování školních psychologů a speciálních pedagogů má zase být ze státního rozpočtu. Novelu školského zákona nyní posoudí Senát.

Pražští radní schválili výjimku z nejvyššího povoleného počtu žáků středních škol o čtyři žáky na třídu, kde by nově studovalo až 34 žáků. Ředitelé by tak mohli ve třetím kole nabídnout více volných míst. V celé metropoli se jich vytvoří stovky. Opozice změny kritizuje.

Uchazeči o studium na střední škole se mohou hlásit do druhého kola přijímacího řízení. Web ČT24 připravil mapu všech středních škol v Česku, které mají volná místa pro druhé kolo. V prvním kole se letos dostalo asi 93,6 procenta žáků, kteří se hlásili z deváté třídy – nepřijatých je tak po prvním kole asi 6400 deváťáků, vyplývá z dat ministerstva školství.

Uchazeči o studium na střední škole se mohou od úterka hlásit do druhého kola přijímacího řízení, termín je do pondělí 26. května. Do maturitních oborů, ve kterých se vyžaduje jednotná přijímací zkouška, se v druhém kole mohou hlásit jen ti, kteří ji skládali v prvním kole. Přehled škol, které nabízejí volná místa pro druhé kolo přijímacího řízení, je na webu elektronického systému přihlašování DiPSy.

V prvním kole přijímacích zkoušek bylo na střední školy přijato 94 procent deváťáků, asi o procento více než loni. Většina se dostala na preferovanou školu, sdělil ministr školství Mikuláš Bek (STAN) spolu s ředitelkou Cermatu Barborou Rosůlkovou. Resort školství informoval také o výsledcích státních maturit, neuspělo 12,3 procenta studentů.

Cermat svými testy ničí naše školství, jsou tam příklady odtržené od praxe, uvedl v úterních Událostech, komentářích s moderátorem Martinem Řezníčkem lektor a didaktik Robert Čapek, který je známý pod přezdívkou Líný učitel. Podle bývalého ředitele Cermatu Miroslava Krejčího je řešení situace složitější a není cestou tyto typy testů zrušit. Zmínil, že se na nich podílejí odborníci. Školský systém podle něj potřebuje mít jasná čísla, kterými výsledky vzdělávání měří.

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.

V Česku roste popularita alternativních maturitních zkoušek, které mohou nahradit vybrané maturitní předměty ve školní části zkoušky. České televizi to potvrdil Patrik Kubas z ministerstva školství. Jde například o mezinárodní jazykové certifikáty a mezinárodně uznávané zkoušky z odborných předmětů, školy ale využívají i vlastní projekty či absolventské práce. Poslanci budou v nejbližších dnech projednávat zavedení dalších možností.

Učitelé hudební a výtvarné výchovy protestovali v centru Prahy proti podobě nového vzdělávacího programu. Ten do výuky přináší i další umělecké výchovy jako divadlo nebo tanec. Podle autorů revize a zástupců nových oborů je jejich propojení přirozené. Kritici ale mluví o paskvilu, kdy na žádný z předmětů nebude dost času.

Uchazeči o studium na českých vysokých školách letos opět podali více přihlášek než minulý rok. Někde je zájem rekordní, uvedly oslovené univerzity. Na Univerzitu Karlovu v Praze už přišlo o 4,5 procenta a na Masarykovu univerzitu v Brně o téměř pět procent přihlášek více než minulý rok. Největší nárůst, o šestnáct procent, zaznamenala Česká zemědělská univerzita v Praze.

Schodek státního rozpočtu by mohl v příštím roce dosáhnout až 251 miliard korun. Výpočet ČT vychází z makroekonomické prognózy ministerstva financí. Hlavním důvodem takového schodku je plánované zvýšení výdajů na obranu, které mají stoupnout ze současných dvou na 2,3 procenta HDP. Ministr financí Zbyněk Stanjura přesto doufá, že se vládě podaří dohodnout na nižší částce. Většina ministrů přesto požaduje pro své resorty víc peněz než letos. Opozice kabinet kritizuje za to, že se nedaří schodek rychleji snižovat. Finální návrh bude schvalovat nově zvolená Poslanecká sněmovna.

Mezi americkou vládou a Harvardskou univerzitou hrozí velký konflikt. V Událostech, komentářích se na tom shodli publicista Tomáš Klvaňa z New York University Prague a komentátor týdeníku Echo Martin Weiss. Prezident Donald Trump, který pozastavil financování Harvardu, se chová jako doktor Cvach, míní Klvaňa. Pořad moderoval Daniel Takáč.

„Pokud nebude propracovaný systém půjček, aby si sociálně slabší mohli studium dovolit, tak školné je bariéra, která by naopak bránila těm talentovaným se dostat na vysokou školu,“ řekl v úterních Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga. S jeho názorem souhlasil i současný šéf resortu Mikuláš Bek (STAN), podle něhož školné není na pořadu dne.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Ten v úterý uvedl, že Harvardova univerzita by se podle prezidenta Trumpa měla omluvit za „ohavný antisemitismus“.

V Česku stále trvá vyčleňování romských dětí ve školství. Nadále existuje víc než 130 segregovaných škol, z toho v 78 z nich romské děti tvoří víc než polovinu žactva, vyplývá podle studie PAQ Research z odhadů ministerstva školství. Segregované školy se nacházejí ve většině krajů a situace se v poslední dekádě výrazně nemění.

Již v pátek čekají žáky základních škol jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Letos se konají 11. a 14. dubna v případě maturitních oborů a 15. a 16. dubna v případě osmiletých a šestiletých gymnázií. Na co se v posledních dnech soustředit a co očekávat, radí učitel češtiny a bohemista Jarmil Vepřek, který je na Instagramu známý jako Běžící češtinář, a také učitel předmětu didaktika matematiky na Ostravské univerzitě a vítěz ceny Global Teacher Prize CZ Tomáš Chrobák.