Školství strana 3 z 5

Kvůli nedostatku lékařů mají univerzity v Česku každým rokem přijímat více zájemců o studium medicíny, tvrdí však, že nemají dostatek peněz na vyučující. Ministerstvo školství uvedlo, že letos vyčlenilo na snížení mzdových nerovností stovky milionů korun. Situaci může podle děkanů ještě zkomplikovat novela zákoníku práce, podle té by se mohla klinická činnost lékařů a výuka oddělit. Změny bude sněmovna řešit ve čtvrtek. V příštím roce mají všechny zdravotnické fakulty dostat půl miliardy navíc.

Jak daleko může zajít šikana na základní škole, ukazuje nový film Vzor. Snímek slovinského režiséra Nejce Gazvody vznikal ve spolupráci s českými tvůrci. První diváci ho viděli na festivalech, teď ho uvádí kina a promítat se bude i ve školách. Ve stejné době vznikal i rozhlasový seriál o šikaně. Této problematice se věnuje i nedávný podcastový seriál Českého rozhlasu.

Třetina školáků v Česku nemá žádnou výuku venku. Mimo třídy se více učí mladší žáci. Ve volném čase chodí denně jen tak ven zhruba desetina dětí. Školák v Česku přitom tráví denně na čerstvém vzduchu zhruba dvě hodiny, což je zhruba stejně jako před devíti lety. Ukázal to průzkum agentury STEM pro Nadaci Karel Komárek Family Foundation.

Schodek rozpočtu po prvních pěti měsících, který je třetí nejvyšší od založení samostatné České republiky, představuje podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Patrika Nachera (ANO) neradostný výsledek. Podle něj vláda rezignovala na ekonomický růst, řekl v pořadu Události, komentáře. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) míní, že je u deficitu znát pozitivní posun oproti loňsku, ale budoucí vlády budou mít s konsolidací veřejných financí ještě mnoho práce. Podle něj to bylo hnutí ANO, které zdevastovalo veřejné finance.

Vedení Prahy usiluje o zavedení spádovosti středních škol. Na školu v metropoli se po prvním kole přijímacích zkoušek nedostalo šestnáct procent deváťáků, průměr v Česku je přitom šestiprocentní. Podle vedení hlavního města za to může i stále rostoucí počet takzvaně „přespolních“ uchazečů. Resort školství návrh nepodporuje. Praze a středním Čechám vzkazuje, ať rozšiřují nebo staví nové školy.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce ve státním rozpočtu na příští rok zajistit desítky miliard korun navíc pro svůj resort. Zároveň zmínil, že kraje už dostaly 800 milionů korun, které chybí na platy nepedagogů. Podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka je i přes dodatečné peníze stále problém s financováním těchto pracovníků a některé školy zvažují propouštění. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.

Aš, Nejdek a Kraslice chtějí společně přesvědčit centrální orgány a instituce, aby jim pomohly řešit naléhavé problémy v regionu u německých hranic. Uzavřely proto Pakt ohrožených měst. Města doufají ve snazší a efektivnější komunikaci. Koncept svazku obcí ve čtvrtek představili starostové zakládajících měst, kteří se začátkem června chystají na schůzku s pěti poslanci zvolenými za Karlovarský kraj. Rovněž budou přednášet své požadavky a návrhy řešení v senátním podvýboru pro regiony v transformaci.

Uchazeči o studium na středních školách, kteří doposud neuspěli v přijímacím řízení, mohou podat v systému DiPSy přihlášku do druhého kola. Musí tak učinit nejpozději do pátku 24. května do 23:59. Pro uchazeče je volných 25 720 míst. Na gymnáziích je 1567 volných míst, většina z nich do čtyřletého studia. Na víceletá gymnázia se může dostat dalších 310 dětí. V 1. kole neuspělo zhruba 29 tisíc žáků.

Pro české podniky i celé hospodářství bude důležitá přeměna v ekonomiku založenou na vysoké přidané hodnotě a znalostech. Shodují se na tom podnikatelé spolu s prezidentem Petrem Pavlem, který vystoupil na konferenci reVize Česka. Tam také znovu vyzval k přijetí eura a k investicím do infrastruktury.

Kapacitní problémy škol v Praze jsou vážné, řekl ve čtvrtek v pořadu Události, komentáře ministr školství Mikuláš Bek (STAN) k přijímacímu řízení na střední školy. V metropoli se na žádnou střední školu v prvním kole nedostalo šestnáct procent dětí, zatímco v ostatních krajích se neúspěšnost pohybovala kolem šesti procent. Ministr zmínil, že se debatuje mezi Středočeským krajem a Prahou o budování středoškolských kampusů. Podle něj je potřeba rychle jednat, aby v příštích letech už převisy poptávky nebyly tak výrazné. Na druhou stranu jsou podle něj v některých oblastech školy, které jsou nevyužité.

Uchazeči o studium na středních školách (SŠ) už mohou zjistit, zda a na jakou školu byli přijati. Podle výsledků přijímacího řízení a jejich priorit je přiřadila státní organizace Cermat. Výsledky přijímacího řízení se uchazeči dozvědí v systému DiPSy, zároveň je na veřejně přístupném místě zveřejní přímo školy. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) na ranním brífinku oznámil, že se v prvním kole přijímaček „podařilo umístit 94 procent deváťáků“, což Bek považuje za „zcela zásadní úspěch“. Podle ministerstva se z devátých tříd základních škol hlásilo více než 99 tisíc žáků.

Ve středu byly zveřejněny výsledky přijímacích zkoušek na střední školy. Týkalo se to čtyřletých maturitních oborů. Z devátých tříd vychází okolo 106 tisíc žáků, na střední školy se z nich hlásí přibližně 94 tisíc, asi o čtyři tisíce více než loni. Mohli nově podat přihlášku až na tři školy místo dosavadních dvou. To využila většina uchazečů. Co dělat, když výsledky nedopadly dobře? Přinášíme základní otázky a odpovědi.

V elektronickém systému podávání přihlášek na střední školy (DiPSy) jsou od neděle k dispozici opravené testy jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Na síti X to uvedlo ministerstvo školství a Radiožurnálu to řekl ředitel organizace Cermat Miroslav Krejčí. Podle něj se v prvním kole přijímacího řízení dostalo na školu přes devadesát procent uchazečů. Oficiální výsledky Cermat zveřejní v systému ve středu.

„Myslíme si, že je to zbytečné, měli spíš podržet svoji ministryni,“ prohlásila o kauze kolem jmenování nového ministra pro vědu a výzkum členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO). Podle jejího hnutí by měl resort buďto zaniknout, případně se podřadí pod jiné ministerstvo. Naopak ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) by ocenil, kdyby se pozice obsadila co nejrychleji. O odstoupení Pavla Tuleji z nominace na post ministra pro vědu a výzkum diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Britské školství dostalo vodítko, jak čelit narůstajícímu tlaku muslimských studentů na povolení náboženských modliteb. Prestižní londýnskou střední školu zažalovala její žákyně za to, že jí neumožnila se modlit. Vrchní soud dal ale za pravdu vzdělávací instituci. Její vedení to označuje za zlom v přístupu k multikulturalismu v zemi.

Kandidát TOP 09 na ministra pro vědu Pavel Tuleja požádal Slezskou univerzitu, aby stáhla z jeho publikačního seznamu články, které vyšly v časopisech zařazených na Beallův seznam takzvaných potenciálně predátorských časopisů. Uvedl to po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) a také na síti X s tím, že texty pocházejí z roku 2015. Zpětně vnímá, že měl více zkontrolovat kvalitu nakladatelství, kde články vyšly. Fiala jeho veřejnou omluvu přijal a odeslal na Hrad návrh na Tulejovo jmenování. Prezident to má udělat v pondělí.

Radnice v Doubravě na Karvinsku nechce prodloužit smlouvu současné ředitelce školy a vypsala proto na pozici výběrové řízení. Na to má vedení obce nárok, část rodičů však s krokem nesouhlasí. Ve čtvrtek se proto mimořádně sešli zastupitelé.

Nový argentinský prezident Javier Milei čelí největším protestům od chvíle, kdy v prosinci převzal moc. Kvůli jeho škrtům ve školství vyšly do ulic stovky tisíc lidí v Buenos Aires, další desítky tisíc protestovaly i v dalších městech země. Škrty jsou součástí drastické hospodářské politiky, která má zemi vyvést z rozpočtového deficitu.

Vláda Donalda Tuska vydala nařízení, které na základních školách v celém Polsku od začátku dubna zásadně omezuje zadávání domácích úkolů. Změna má reformovat systém vzdělávání a jeho příliš velký důraz na plnění povinnosti, a naopak malou kreativitu. Ministryně školství zároveň věří, že to zlepší duševní zdraví školáků. Podle kritiků je ale rozhodnutí příliš radikální a jeho zavedení neprovázela hlubší odborná diskuse.

Na Jilemnicku vzniklo vůbec první společenství obcí v republice. Sdružuje dvě desítky podkrkonošských obcí, které od tohoto kroku očekávají, že společně dosáhnou lepšího zajištění veřejných služeb. Spolupracovat chtějí například v oblasti školství, dopravy nebo sociálních služeb. Už teď mají společné odpadové hospodářství, spolupráci chtějí rozšiřovat i v následujících letech.

Pro úspěch ve škole je klíčové ovládat dobře abecedu – anebo, jak ukázal nový výzkum, být v abecedě na tom správném místě.

Studenti učitelství budou mít více hodin praxe, schválilo to ministerstvo školství. Očekává, že pomohou absolventy udržet v oboru. Fakulty teď k praxím nepřistupují jednotně. Na některých z nich se může dotace hodin ve školách i zdvojnásobit.

Odklad nástupu do první třídy je v Česku mimořádně populární. Zhruba každé páté dítě jde na základní školu s ročním odstupem. Letos by podle odhadu ministerstva školství mohlo mít odklad asi 31 tisíc šestiletých dětí. Podle resortu je to příliš mnoho. Souhlasí i řada odborníků, odklad by se měl podle mnohých z nich týkat asi jen dvou procent dětí.

Studenti si osvojili umělou inteligenci a vydatně ji používají, ukazují výzkumy. Vysoké školy zatím nevědí, jak situaci účinně řešit, ukazuje výzkum společností, jejichž nástroje dokáží dílo umělé inteligence odhalit.