Školství strana 3 z 5

Největší potíže v národním testování 9. tříd dělaly žákům logické úlohy typu zebra. V nich uspěla jen necelá pětina. V matematice měli největší problémy při použití vzorců pro výpočet obsahů a obvodů. V testu z českého jazyka pak byla nejtěžší úloha na trpný rod, která měla průměrnou úspěšnost jen patnáct procent. Výsledky dalšího kola testování 9. tříd poskytla ČT společnost Scio, která projekt realizuje. Na podzim se ho zúčastnilo 22 200 deváťáků z 585 škol.

Místostarostka ostravského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Alena Pataky (ANO) rezignovala na svou funkci. Důvodem jsou její výroky o Romech. Školství a kulturu, které měla na starosti, dočasně převezme starosta Petr Veselka (ANO), který informaci o rezignaci své náměstkyně potvrdil. Sama Pataky svůj konec ve funkci odmítla komentovat.

Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun, oznámil resort financí. Návrh rozpočtu na loňský rok počítal původně se schodkem 252 miliard korun, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o třicet miliard kvůli dopadům zářijových povodní. Státní dluh ke konci roku 2024 vzrostl na 3,365 bilionu korun, o rok dřív byl 3,111 bilionu.

Školy jeví čím dál větší zájem o sociální pedagogy – tedy odborníky, kteří pomáhají včas rozpoznat ohrožené děti. Třeba žáky z rodin, které se z jakéhokoli důvodu ocitly ve složité situaci. Pozici považuje za potřebnou i ministerstvo.

Za „nepřípustné a urážející“ považuje vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková výroky místostarostky Ostravy-Přívozu Aleny Pataky (za ANO). Politička v rozhovoru pro web Okraj.cz uvedla, že Romové jsou „geneticky vybaveni úplně jinak“, „nemají cíl ve svém životě se vzdělávat“ a že motivace chybí i jejich rodičům. Výrok kritizovala také vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, podle ní je nepřijatelné a neetické přičítat školní neúspěch romských školáků jejich etnicitě či předurčenosti. Výrok Pataky kritizuje také řada odborníků.

Ani gymnázium, ani stávající lyceum. Ministerstvo školství spustilo pilotní testování nového oboru Lyceum 2.0, do kterého se zatím zapojilo 32 institucí. Nejčastěji se jednalo o obchodní akademie a hotelové školy. Ministerstvo i školy vyzdvihují možnost, že se žáci o svém budoucím zaměření mohou rozhodnout až v průběhu studia, a nikoliv hned na jeho začátku. Nová lycea navíc v některých krajích mírně navýší kapacity středních škol. Naopak některá zařízení, která se do projektu nezapojila, velký rozdíl mezi stávajícími a novými lycei nevidí.

Ministerstvo školství schválilo nové rámcové vzdělávací programy (RVP) pro předškolní a základní vzdělávání. Přináší například povinnou výuku angličtiny od první třídy, zvýšení výstupní úrovně angličtiny na konci základní školy či zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Veřejnosti představí ministerstvo dokumenty 14. ledna.

Základní i střední školy zaznamenaly ve školním roce 2022/23 meziroční nárůst agrese a násilí. Vyplývá to z výroční zprávy České školní inspekce, která zjišťovala rizikové chování žáků a studentů. Do škol, kde se problémy více vyskytují, chtějí inspektoři chodit častěji. Upozornili ale také, že za nárůstem případů rizikového chování žáků může být větší schopnost škol takové případy odhalit.

Dostavba obchvatů, modernizace nemocnic, on-line pohotovosti, výstavby škol a větší využití dotačních titulů. To jsou jen některé z plánů, které si na příští rok vytyčili oslovení krajští hejtmani. Jak hodnotí rok 2024 a co plánují na ten následující? To řekli v rozhovorech pro Českou televizi.

Obce a kraje by měly od příštího září nově hradit školám kromě mezd kuchařek, uklízeček a dalšího provozního personálu také nákup učebnic. Prostředky na to mají dostat z upraveného rozpočtového určení daní. Ředitelé se obávají, že změna dopadne na kvalitu výuky. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) ale bude legislativa garantovat, že peníze školy dostanou.

Pražský magistrát bude v příštím roce hospodařit s příjmy 110,92 miliardy a výdaji 113,49 miliardy korun, což je na příjmové i výdajové stránce meziroční zvýšení. Vyplývá to z rozpočtu, který ve čtvrtek schválili městští zastupitelé. Rozdíl příjmů a výdajů ve výši asi 2,6 miliardy město pokryje z úspor z minulých let. Opozice neuspěla s žádným ze svých návrhů a rozpočet nepodpořila.

Poplatky za přihlášky na vysoké školy letos opět vzrostly. Oproti předminulému roku jsou dražší v průměru o sto korun. Jedna přihláška stojí průměrně 780 korun. Uchazeči tak často musí zaplatit i několik tisíc a náklady pak pokrývají brigádami.

Sněmovna schválila pravidla pro sociálně-zdravotní služby. Odmítla přitom zrušit cenové stropy za pobyt v soukromých domovech seniorů. Byla to nakonec jediná norma ve třetím čtení, kterou ve středu poslanci projednali. Úvod schůze totiž zdržel dvě a půl hodiny trvající projev předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Poslanci měli odpoledne a večer na programu i úvodní kola školské novely či vládní novely týkající se výpovědí. Obě navzdory opozičním výhradám prošly.

Státní rozpočet pro rok 2025, který počítá se schodkem 241 miliard korun, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájí jako realistický, koaliční partneři z hnutí STAN však původně se souhlasem otáleli – hlavně kvůli situaci s nepedagogickými pracovníky. Naopak opoziční ANO podle předsedkyně poslaneckého klubu Aleny Schillerové vidí v rozpočtu „nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje“. O státním rozpočtu debatovali zástupci všech sedmi sněmovních uskupení v Událostech, komentářích.

Do termínu pro podání přihlášek na střední školy zbývají necelé dva měsíce. Podle ministerstva školství se po letošním zavedení elektronického formuláře žádné významné změny dít nebudou. Úpravy předpokládá až od dalšího roku, kdy by měly školy od Cermatu dostávat i testy z angličtiny.

V České Vsi na Jesenicku otevřeli provizorní modulární školu. Třídy z kontejnerů budou sloužit hlavně dětem druhého stupně základní školy, kterou zničily zářijové povodně. Podobné zázemí se otevře na začátku příštího týdne také v sousedním Jeseníku, modulová škola tam vyrostla v Nábřežní ulici.

Platy kuchařek, uklízeček nebo školníků mají od 1. září 2025 financovat místo státu zřizovatelé škol. Vláda nepočítá s tím, že by termín o čtyři měsíce posunula, jak žádá Svaz měst a obcí. Hlavní obavou starostů je, že nedostanou včas peníze pro školy. V takovém případě část koalice hrozí, že nepodpoří rozpočet na příští rok. Novou finanční povinnost má obcím vynahradit zvýšení rozpočtového určení daní. Jenže zatím chybí zákon, který by to umožnil.

Až čtvrtina dětí z chudších nebo méně vzdělaných rodin při pandemii covidu-19 uvedla, že je při distanční výuce doma nikdo neučil. Z jiných rodin takto odpovědělo asi sedm procent dětí. Vyplývá to z výsledků průzkumu Jiřího Šafra a Martina Vávry ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Deficit vzdělávání se podle nich projevil i na horších známkách žáků z rodin s horším společenským postavením.

Žáci ze znevýhodněných rodin dosahují stejně dobrých výsledků jako děti z vyšších vrstev, pokud jsou s nimi ve třídě, vyplývá z podrobné analýzy výsledků mezinárodních šetření, kterou zpracovalo ministerstvo školství. Přestože se Česko při posledním testování umístilo v první třetině zemí, v míře nerovností stále patří mezi nejhorší. Celkově se v poslední dekádě rozdíl mezi výsledky dětí z bohatých a chudých rodin zvětšuje.

Praha plánuje v příštím roce se započtením převodů peněz nevyčerpaných v letošním roce dát na investice v dopravě 15,22 miliardy korun, což je proti plánu schválenému na letošek o 2,35 miliardy více. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který schválili radní. Musí ho ještě projednat zastupitelé. Celkem chce město investovat i s převody 36,28 miliardy korun, což je rekordní částka. Současnou pražskou koalici SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), Pirátů a STAN však kritizují opoziční ANO a Praha Sobě, podle kterých nepřipravuje dostatek projektů.

Základní školy i další instituce, které se starají o děti, si kvůli bezpečnosti pořizují kvalitní kamerové systémy. Odborníci na IT technologie ale upozorňují, že ne všude dokážou dobrou techniku dostatečně využít.

Poslanci se ve středu zabývají návrhem státního rozpočtu na rok 2025. Generální tajemník sdružení dopravců Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř v té souvislosti usuzuje, že vláda bere dopravu jako prioritu. Upozornil však, že v Česku stále chybí například napojení dálniční sítě na okolní země. V oblasti školství zase podle programového ředitele EDUin Miroslava Hřebeckého poslední dva roky prostředky neodpovídaly vládnímu prohlášení. Ředitel Národního divadla Jan Burian mluvil o výzvách pro svou instituci.

Sněmovna schválila nový zákon o integračním sociálním podniku. Zákonodárci odsouhlasili také vládní novelu vysokoškolského zákona nebo novelu zákona o majetku České republiky. Kvůli sporům o úpravy nedokončili schvalování novely lex Ukrajina. Ve středu odpoledne poslanci začali projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok.

Některé školské organizace jsou proti změnám ve výuce cizích jazyků v základních školách, které navrhl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Přinesou podle nich více škody než užitku. Vyzývají proto ministerstvo, aby zachovalo povinnost výuky cizího jazyka od třetí třídy a dalšího cizího jazyka nejpozději od osmé třídy. Bek v létě představil návrh, podle kterého by měli žáci povinně cizí jazyk od první třídy a další cizí jazyk od šesté třídy.