Školství strana 4 z 5

O zlepšení prostředí na školách i well-beingu neboli duševním zdraví mladých diskutovali v pátek zástupci odborné veřejnosti a mládeže na půdě Senátu na jednání Národního konventu o vzdělávání, který zřídil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Shodli se, že je potřeba podporovat navýšení psychologů na školách i vzdělávání samotných učitelů, kteří někdy nevědí, jak k duševnímu zdraví žáků přistupovat. Zlepšit by se také měla oboustranná komunikace mezi učiteli a žáky.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila desítky výzkumných grantů pro Princetonskou univerzitu, která se tak podle agentury AP stala další z prestižních vzdělávacích institucí, jejichž peníze z federálních zdrojů jsou kvůli „nátlakové kampani“ ohroženy.

Začínají zápisy do prvních tříd základních škol, které potrvají do konce dubna. Konkrétní termín určují ředitelé škol. Přinášíme informace, na co se připravit a co od zápisu očekávat. Část rodičů bude také žádat pro své děti o odklad povinné školní docházky, v září by pak do prvních tříd mohlo nastoupit zhruba 120 tisíc žáků.

Základní škola Boskovice na Blanensku se rozdělí na tři samostatné, nyní je jednou z největších v Česku. Cílem je podle vedení města především zlepšení organizace. Rozdělení schválilo ministerstvo školství. Od 1. srpna se rozdělí na ZŠ náměstí 9. května, ZŠ Sušilova a ZŠ Slovákova.

Do zahraničí loni vyjel v rámci programu Erasmus+ rekordní počet vysokoškolských studentů. Podle dat Domu zahraniční spolupráce (DZS) jich bylo už 9714. V roce 2019 šlo pouze o 7278 studentů. Zájem je každý rok vyšší, univerzity tak musejí některé přihlášky odmítnout nebo zkrátit délku pobytu. Rozpočet přidělený Evropskou komisí podle mluvčí DZS Martiny Nevolné nestačí, některé univerzity se tak rozhodly přispívat na výjezdy i z vlastních peněz.

Elektronicky doložit potvrzení o studiu nebo diplom při nástupu do práce má umožnit digitální registr informací o vzdělávání. Jeho první návrh předložil resort školství na podzim. Sešly se ale desítky připomínek – hlavně kvůli osobním údajům. Úřad na jejich ochranu teď po sérii jednání a přislíbených změnách souhlasí. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) už ale tato vláda záměr nejspíš neprosadí.

Německá Spolková rada schválila dluhový balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice. Ten už v úterý prošel Spolkovým sněmem, shodli se na něm pravděpodobní členové příští vlády (CDU/CSU se sociálními demokraty a také Zelení). Během pátku poslanci v rozpočtovém výboru Spolkového sněmu uvolnili v přepočtu 75 miliard korun na pomoc Ukrajině.

Část států USA protestuje proti škrtům, které zavádí administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Úřad pro zefektivnění vlády, kterým pověřil podnikatele Elona Muska, už navrhnul například úspory na úkor Agentury pro mezinárodní rozvoj, kterou miliardář nechal zrušit. O problematice škrtů v Trumpově administrativě debatovali v 90‘ ČT24 ekonom a prorektor VŠE v Praze Pavel Hnát, ekonom BeePartner a člen Národní ekonomická rady vlády Petr Zahradník a místopředseda Republicans Overseas Czech Republic Marek Koten.

Americký prezident Donald Trump podepsal výnos, který má vést ke zrušení federálního ministerstva školství. Šéf Bílého domu zároveň přislíbil, že o učitele bude „lépe postaráno“. Příslušný dokument podle záběrů televize CNN podepsal obklopen několika školáky sedícími v lavicích. Zpravodajský server The New York Times však poznamenal, že ministerstvo školství prezident nemůže zcela zrušit bez souhlasu Kongresu.

Na dani z neočekávaných zisků od energetických firem, bank nebo rafinérií chce stát letos – podle rozpočtu – vybrat téměř 34 miliard. Drtivou většinu znovu zaplatí jím ovládaný ČEZ. Jeho ředitel Daniel Beneš ČT řekl, že skupina by měla odvést skoro třicet miliard. Daň má tak vládě znovu pomoci ve snaze snižovat rozpočtový schodek, jenž má podle plánu klesnout z loňských 271 na 241 miliard.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) očekává finalizaci projednávání novely školského zákona ve sněmovně v závěru března, uvedl v Otázkách Václava Moravce. Zda půjde o mimořádnou schůzi, je podle něj na poslancích. Podle exministra školství za ANO a předsedy rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství Roberta Plagy se jedná o věcný a potřebný zákon, jehož schválení ale komplikuje pozměňovací návrh o převedení financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele škol, tedy kraje a obce, řekl v debatě.

Sněmovna se místo schvalování zákonů stala opět místem, v němž se v pátek střetli hlavně předseda ANO Andrej Babiš a ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Tématem byly zejména akvizice pro armádu. Sněmovna se ke schvalování zákonů dostala až hodinu před koncem jednacího dne. Ani na třetí pokus nedokončila schvalování školské novely, odmítla však zákaz tlumičů na pistole a revolvery pro běžné použití.

Před pěti lety vláda kvůli epidemii covidu vyhlásila nouzový stav. Ještě o den dřív uzavřela školy. Studenti se pak na dálku vzdělávali zhruba osm měsíců. Výuka se tím posunula v digitalizaci, kvůli přerušeným kontaktům a osamocení ale zároveň přibylo dětí s psychickými problémy.

Zákonodárci odpoledne projednali trojici zdravotnických předloh. Na programu měli také projednávání zálohování PET lahví a plechovek, které před půl osmou dolní komora kvůli nedostatku přítomných poslanců přerušila. V jednacím sále se totiž ani po opakovaných výzvách neshromáždilo minimálně potřebných 67 zákonodárců. Dopoledne se Poslanecká sněmovna věnovala novele školského zákona, jejíž schvalování ani na druhý pokus nedokončila. Znovu se poslanci sejdou ve čtvrtek.

Dopady amerických cel na evropskou a českou ekonomiku diskutovali bývalí ministři financí Ivan Pilný a Ivan Pilip v Událostech, komentářích. Oba se shodli na potřebě posílení konkurenceschopnosti Evropské unie. Zatímco Pilip vyzval k posílení vnitřního trhu, Pilný kritizoval míru byrokracie a podpořil investice do inovací.

V sociálních službách chybí podle profesních organizací čím dál víc lidí – hlavně pečovatelů a zdravotních sester. Momentálně jich scházejí přes tři tisíce. Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR stojí za nedostatkem pečovatelek mimo jiné finanční ohodnocení. „Platy a mzdy jsou dlouhodobě pod průměrem průměrných mezd v celé Evropě," říká prezident asociace Jiří Horecký. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) také apeluje na kraje, aby v těchto profesích otevíraly víc míst ve školách, protože je potřeba využít populačně silných ročníků.

Poslanci v pátek přijali takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce, která mimo jiné prodlužuje zkušební dobu zaměstnanců a výpovědní lhůtu stanoví už doručením výpovědi. Do zákoníku se ale nedostane výpověď bez udání důvodu. Zákonodárci opozičních ANO a SPD označovali v debatě tuto úpravu za asociální, hrozily by podle nich „vyhazovy“ i za názory. Zastánci naopak tvrdili, že by možnost takové výpovědi dále přispěla ke zpružnění pracovního trhu.

Sněmovna o převodu financování nepedagogů ve školách na obce a kraje rozhodne nejdříve příští středu. Kvůli téměř dvouhodinové opoziční kritice tohoto záměru, který je součástí školské novely, její schvalování nedokončila.

Vláda se rozhodla odložit plánovaný začátek financování nepedagogických pracovníků obcemi a kraji z letošního září na leden 2026. Do konce roku bude platit školníky, uklízečky a kuchařky stát z rozpočtu, uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle něj o úpravě návrhu novely školského zákona v tomto smyslu rozhodl kabinet na základě diskuse „s klíčovými aktéry“.

Americký prezident Donald Trump zřejmě během čtvrtka podepíše nařízení o uzavření ministerstva školství, píše The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na lidi, kteří jsou s touto věcí obeznámeni. Trump už během volební kampaně sliboval, že resort zruší. Obhájci odboru tvrdí, že je klíčový pro udržení vysokých standardů veřejného vzdělávání, a obviňují republikány ze snahy prosadit ziskové vzdělávání.

Odklad převodu financování školních kuchařek nebo uklízeček ze státu na samosprávy nabývá reálnějších obrysů. Lídři vládních stran totiž vážně zvažují, že změnu posunou ze září na leden, zjistila Česká televize. Důvodem jsou obavy některých starostů, hejtmanů i ředitelů škol, že krok není připravený. Kabinet ale ujišťuje, že obce a kraje dostanou na platy neučitelských profesí víc peněz z daní.

Českým školám hrozí nedostatek učitelů. Do roku 2035 by mohlo v základních a středních školách pracovat asi 90 tisíc kvalifikovaných pedagogů. Základní a střední školy ale budou potřebovat asi 113 tisíc učitelů, vyplývá z analýzy, kterou v úterý představili zástupci Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podíl nekvalifikované výuky by se tak mohl zvýšit na více než dvacet procent. Nyní je na ZŠ odučeno asi deset procent hodin učiteli bez učitelské kvalifikace, na středních asi sedm procent. O nedostatku kvalifikovaných učitelů a učitelů některých předmětů se mluví dlouhodobě.

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.

Prezident Petr Pavel u novely vysokoškolského zákona nepovažuje způsob přijímání legislativy za správný, snahou by podle něj mělo být odpoutat se v co nejvyšší míře od přílepků. Své výhrady sdělil i ministru školství Mikuláši Bekovi (STAN). Novela, která má přinést větší samostatnost Národního akreditačního úřadu nebo reformu doktorandského studia, aktuálně čeká na prezidentův podpis.