Školství strana 2 z 5

V sociálních službách chybí podle profesních organizací čím dál víc lidí – hlavně pečovatelů a zdravotních sester. Momentálně jich scházejí přes tři tisíce. Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR stojí za nedostatkem pečovatelek mimo jiné finanční ohodnocení. „Platy a mzdy jsou dlouhodobě pod průměrem průměrných mezd v celé Evropě," říká prezident asociace Jiří Horecký. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) také apeluje na kraje, aby v těchto profesích otevíraly víc míst ve školách, protože je potřeba využít populačně silných ročníků.

Poslanci v pátek přijali takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce, která mimo jiné prodlužuje zkušební dobu zaměstnanců a výpovědní lhůtu stanoví už doručením výpovědi. Do zákoníku se ale nedostane výpověď bez udání důvodu. Zákonodárci opozičních ANO a SPD označovali v debatě tuto úpravu za asociální, hrozily by podle nich „vyhazovy“ i za názory. Zastánci naopak tvrdili, že by možnost takové výpovědi dále přispěla ke zpružnění pracovního trhu.

Sněmovna o převodu financování nepedagogů ve školách na obce a kraje rozhodne nejdříve příští středu. Kvůli téměř dvouhodinové opoziční kritice tohoto záměru, který je součástí školské novely, její schvalování nedokončila.

Vláda se rozhodla odložit plánovaný začátek financování nepedagogických pracovníků obcemi a kraji z letošního září na leden 2026. Do konce roku bude platit školníky, uklízečky a kuchařky stát z rozpočtu, uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle něj o úpravě návrhu novely školského zákona v tomto smyslu rozhodl kabinet na základě diskuse „s klíčovými aktéry“.

Americký prezident Donald Trump zřejmě během čtvrtka podepíše nařízení o uzavření ministerstva školství, píše The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na lidi, kteří jsou s touto věcí obeznámeni. Trump už během volební kampaně sliboval, že resort zruší. Obhájci odboru tvrdí, že je klíčový pro udržení vysokých standardů veřejného vzdělávání, a obviňují republikány ze snahy prosadit ziskové vzdělávání.

Odklad převodu financování školních kuchařek nebo uklízeček ze státu na samosprávy nabývá reálnějších obrysů. Lídři vládních stran totiž vážně zvažují, že změnu posunou ze září na leden, zjistila Česká televize. Důvodem jsou obavy některých starostů, hejtmanů i ředitelů škol, že krok není připravený. Kabinet ale ujišťuje, že obce a kraje dostanou na platy neučitelských profesí víc peněz z daní.

Českým školám hrozí nedostatek učitelů. Do roku 2035 by mohlo v základních a středních školách pracovat asi 90 tisíc kvalifikovaných pedagogů. Základní a střední školy ale budou potřebovat asi 113 tisíc učitelů, vyplývá z analýzy, kterou v úterý představili zástupci Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podíl nekvalifikované výuky by se tak mohl zvýšit na více než dvacet procent. Nyní je na ZŠ odučeno asi deset procent hodin učiteli bez učitelské kvalifikace, na středních asi sedm procent. O nedostatku kvalifikovaných učitelů a učitelů některých předmětů se mluví dlouhodobě.

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.

Prezident Petr Pavel u novely vysokoškolského zákona nepovažuje způsob přijímání legislativy za správný, snahou by podle něj mělo být odpoutat se v co nejvyšší míře od přílepků. Své výhrady sdělil i ministru školství Mikuláši Bekovi (STAN). Novela, která má přinést větší samostatnost Národního akreditačního úřadu nebo reformu doktorandského studia, aktuálně čeká na prezidentův podpis.

Hejtmani se s prezidentem Petrem Pavlem shodli na tom, že převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol by neměl platit od letošního září. Po schůzce Asociace krajů s Pavlem na Pražském hradě to řekl její předseda a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Pavel podle něj podpořil nesouhlas vedení krajů a obcí s postupem vlády.

Poslanecká sněmovna v noci na středu ve druhém čtení schválila novelu školského zákona. Největší kontroverze v ní vyvolává jiný způsob financování nepedagogických pracovníků, které přechází ze státu na zřizovatele škol, tedy kraje a obce. Novelu ve středečních Událostech, komentářích obhajoval ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Stínová ministryně školství hnutí ANO Jana Berkovcová se domnívá, že nový model financovaní platů školníků, kuchařek či uklízeček je méně jistý a povede k „destabilizaci“.

Ve Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku končí studijní obor podnikání v pohřebnictví, který je jediný v republice. Ve druhém a třetím ročníku tam je posledních jedenáct studentů, nové už škola nenabírá. Důvodem je malý zájem o obor.

Kritika ministra školství Mikuláše Beka (STAN) uvnitř vládní koalice sílí. K lidovcům, kteří ho už minulý týden vyzvali, aby podstatně lépe vysvětloval převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje, se nově přidala i TOP 09. Ta tvrdí, že kvůli Bekově nedostatečné komunikaci s řediteli panuje v mnoha školách velká nejistota. Ministr kritiku odmítá. Nový systém financování přinese některým obcím extrémní propad financí. Podle resortu školství je takových samospráv několik desítek. V průměru by si ale měly zhruba o šest procent polepšit.

Ředitelé škol dostanou v příštím týdnu doporučení, jak předcházet šikaně a jak ji případně řešit. Součástí souhrnné metodiky budou i rady pro krizovou komunikaci. Ministerstvo školství tím reaguje na události v hodonínské základní škole, kde byla dvanáctiletá žákyně obětí tvrdé fyzické šikany.

V posledních dnech na veřejnost prosáklo hned několik případů šikany a agresivního chování ze strany dětí a mladistvých. V Ústí nad Labem policie prověřuje nová videa rvaček, v případu z Hodonína se kriminalisté zabývají výhrůžkami adresovanými oběti i útočnicím a incidenty zaměstnávají i policisty na Uherskohradišťsku. Podle dětského psychologa Václava Mertina se podobné věci děly vždy. V Událostech, komentářích řekl, že děti nejsou tak úplně tolerantní, ale dá se na tom pracovat.

Praha 3 zpřísňuje podmínky před dubnovými zápisy do prvních tříd. Nově bude ověřovat, že dítě skutečně bydlí na adrese, kterou rodič uvádí. Chce tak odradit od takzvané spádové turistiky. S tou jsou problémy zejména ve velkých městech. Podle některých právníků ale může být postup městské části v rozporu se zákony.

Vysoké školy, které působí v Karlovarském, Ústeckém, Plzeňském a Libereckém kraji, by měly v novém akademickém roce navýšit počet přijímaných studentů o sedm procent. Dostanou na to navíc asi 71 milionů korun, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). V těchto krajích je podíl vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí nižší než 25 procent. Zatímco v Praze má vysokoškolské vzdělání v tomto věku asi polovina lidí, v Karlovarském kraji se jedná o asi čtrnáct procent, v Ústeckém zhruba o šestnáct procent.

Menstruační potřeby by mohly být nově povinně k dispozici zdarma na všech základních a středních školách. Jejich zajištění do všech zařízení v Česku by podle odhadu magistrátu Ostravy stálo 120 milionů korun ročně. Výdaje by platili zřizovatelé škol. Resorty školství a zdravotnictví teď jednají o vyhlášce, která by to umožnila.

Web ČT24 pomáhá s výběrem střední školy. Nabízí mapu všech středních škol v Česku, díky níž se dá odhadem posoudit, jaké jsou kde šance.

Projekt Stezka Českem podporovaný ministerstvem školství nově nabízí trasy vhodné i pro děti. Jednou z možností školního výletu tak může být třeba několikadenní výprava do hor. Pro učitele autoři projektu připravili sadu rad, jak túru zorganizovat. Výlety školám doporučují plánovat hlavně na jaře nebo brzy na podzim.

Plošné testování žáků v takzvaných uzlových bodech v páté a deváté třídě by mohlo nahradit přijímací zkoušky na střední školy. Nejdříve by mohlo být zavedeno v roce 2032, tedy až první „deváťáci“ absolvují výuku na základní škole podle nového rámcového vzdělávacího programu (RVP ZV), uvedl resort školství. O tom, jak by mělo testování vypadat, jedná ministerstvo se zástupci Národního pedagogického institutu, České školní inspekce a státní organizace Cermat.

Na financování nepedagogických pracovníků a na takzvané ostatní neinvestiční výdaje dostanou obce a kraje letos jedenáct miliard korun. Peníze, které by za třetinu roku vydával na placení nepedagogů stát, převede v plné výši do rozpočtů měst, obcí a krajů. Po jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zřizovatelé by měli nepedagogy, například školníky, uklízečky či kuchařky, platit od září 2025. Záměr převést financování na zřizovatele kritizovaly v minulém týdnu školské odbory, proti se postavilo dříve i Sdružení místních samospráv.

Ministerstvo školství představilo nové plány výuky. Slibují víc praktických dovedností, méně takzvaného biflování a povinnou angličtinu už od první třídy. Dosud byla od třetí. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v Událostech, komentářích prohlásil, že je třeba hledět na to, zda jsou čeští žáci srovnatelní s těmi zahraničními, předseda rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství Robert Plaga zase volá pro větší podpoře škol a vysvětlení změn učitelům.

Povinná výuka angličtiny na základních školách od první třídy, zvýšení výstupní úrovně angličtiny na konci základní školy či zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Ministerstvo školství vypracovalo nové rámcové vzdělávací programy pro mateřské a základní školy, které představil ministr školství Mikuláš Bek (STAN).