Největší potíže v národním testování 9. tříd dělaly žákům logické úlohy typu zebra. V nich uspěla jen necelá pětina. V matematice měli největší problémy při použití vzorců pro výpočet obsahů a obvodů. V testu z českého jazyka pak byla nejtěžší úloha na trpný rod, která měla průměrnou úspěšnost jen patnáct procent. Výsledky dalšího kola testování 9. tříd poskytla ČT společnost Scio, která projekt realizuje. Na podzim se ho zúčastnilo 22 200 deváťáků z 585 škol.
Průměrná úspěšnost u „zebry“ byla pouhých devatenáct procent. „Žáci u této úlohy musí analyzovat informace s uvedenými podmínkami a dle toho vyvodit závěr,“ řekla Šárka Štočková ze společnosti Scio.
Řešitelé například přiřazují barvy domů nebo různé profese podle zadaných kritérií nebo ověřují pravdivost daných tvrzení. Na úlohách se tím prokazuje i čtenářská gramotnost. Samotný název „zebra“ pochází ze zadání první úlohy tohoto typu, která se jmenovala „Kdo vlastní zebru“.
Žáci „zebru“ řešili v rámci Obecných studijních předpokladů (OSP). V této oblasti pro ně byla naopak nejsnazší úloha z verbální části, kde vybírali nejvhodnější slova na vynechaná místa ve větě. Průměrně jich zde uspělo 86,6 procenta.
Prověrka logiky, ne faktů
Test OSP ukazuje způsob myšlení a uvažování žáka, netestuje znalosti. „Test je poměrně dlouhý a prokázání schopností žáka ukazuje už ten fakt, když ho žák dokáže vyřešit celý,” říká vedoucí projektu Národní testování ve společnosti Scio Aneta Vedralová.
V matematice měli žáci největší problémy při aplikaci vzorců pro výpočet obsahů a obvodů, kterou zvládli s průměrnou úspěšností 28,8 procenta. Nejlépe jim šly převody jednotek objemu, kde průměrná úspěšnost dosáhla 86 procent.
V testu z českého jazyka pak byla nejtěžší úloha na trpný rod, která měla průměrnou úspěšnost jen 15 procent. Nejlépe žáci zvládli úlohu zaměřenou na rozpoznání rozkazovacího způsobu. Uspělo jich 91 procent.
Rozdíly mezi zájemci o gymnázia a jiné školy
Výsledky národního testování ukazují velké rozdíly mezi žáky směřujícími na gymnázia a na jiné školy, jakými jsou například průmyslové školy a učební obory. Ukazuje se, že žáci s lepšími výsledky v testech se častěji hlásí na gymnázia. Průměrný percentil žáků, kteří se chtějí dostat na gymnázium, byl 72 v českém jazyce a sedmdesát v matematice. V praxi to znamená, že žák, který dosáhl percentilu 72 je lepší než 72 procent všech žáků.
Naopak žáci hlásící se na průmyslové školy nebo na učební obory dosahovali nižších výsledků. „Žáci, kteří chtějí jít na průmyslovou školu, mají lepší průměrný percentil v matematice (60) než v českém jazyce (51),“ doplnila Štočková. Ti, kteří se budou hlásit na učební obor s maturitou, dosahovali percentilu 45 v českém jazyce a 44 v matematice.
V matematice se žáci zlepšili
Oproti loňskému roku si žáci, kteří chtějí na gymnázium, v matematice mírně polepšili. Loňský průměrný percentil dosahoval hodnoty 68, letošní sedmdesát. Mírně se zlepšily i děti hlásící se na průmyslové školy. V češtině dosáhli uchazeči o gymnázium stejného výsledku jako loni.
Národní testování základních škol a gymnázií probíhá každoročně u 3., 5., 7. a 9. tříd. Loni na podzim se ho zúčastnilo celkem 22 200 deváťáků z 585 škol po celé České republice. Předloni se zapojilo o čtyři sta dětí méně. Test z českého jazyka obsahuje čtyřicet úloh, test z matematiky třicet a test z OSP dohromady šedesát úloh.
