Žáci devátých tříd mají realistická očekávání o tom, co chtějí dále studovat, nejúspěšnější řešitelé úloh z češtiny a matematiky se hlásí na gymnázia, nejslabší pak na učební obory. Žáci, kteří dosahují průměrných výsledků, se pak hlásí na ostatní typy středních škol. Vyplývá to z výsledku projektu Národní testování 9. tříd, který realizuje společnost Scio. Testování, kterého se zúčastnilo 21 800 deváťáků, se uskutečnilo loni na podzim.
„Očekávání deváťáků, co dál studovat, jsou realistická. Není to tak, že někdo, kdo má slabé výsledky, by plánoval studium na gymnáziu,“ řekl Bohuslav Bohuněk ze Scio.
Z výsledků testování podle Scio vyplývá, že na gymnázia chtějí převážně žáci, kteří byli v testech nejúspěšnější. Průměrný percentil těchto žáků z testu z českého jazyka je 72, v matematice dosahují průměrně percentilu 68. Znamená to, že žák je lepší než 72 procent, respektive 68 procent všech žáků, kteří test plnili.
Žáci, kteří chtějí pokračovat na střední průmyslové školy, mají podle Scio lepší průměrný percentil v matematice, kde dosahují průměrně percentilu 58, než v češtině, kde dosahují průměrně percentilu 52. Žáci, kteří uvažují o podání přihlášky na učební obory bez maturity, dosáhli průměrně percentilu 27 v matematice a 24 v češtině.
Pokračovat ve studiu na gymnáziu chce více než 4300 žáků zapojených do testování. Podle Scio jde nejčastěji o žáky, kteří ve škole dostávají jedničky z matematiky i českého jazyka, tvoří více než 60 procent. Třetinu pak tvoří žáci, kteří v těchto předmětech na základních školách dostávají dvojky.
Horší výsledky v češtině
Nadprůměrný percentil mají i žáci, kteří chtějí pokračovat na střední průmyslové školy, ty chce studovat asi jeden z devíti dotazovaných žáků. Na obchodních akademiích by chtělo studovat 1737 dotazovaných žáků. Na jinou střední školu by chtělo pokračovat 4812 dětí, učební obor s maturitou by chtělo studovat 4810 žáků. Studovat učební obor bez maturity podle Scio plánuje zhruba každý desátý žák.
Ve srovnání s výsledky testování žáků ve školním roce 2021/2022 dosahovali v roce 2023/2024 žáci průměrně horších výsledků v češtině. Scio toto zhoršení pozorovalo na takzvaných kotevních úlohách, což jsou úlohy, které byly stejné v testování v obou letech. Ve školním roce 2021/2022 dosáhli žáci v těchto úlohách v češtině úspěšnosti 54,89 procenta, v aktuálním školním roce je to jen 42,76 procenta.
Těchto úloh je v testech zhruba sedm až osm, vysvětlila vyvojářka testů společnosti Scio Lenka Macháčková. „Když se vzaly celé ty testy, tak tam to zhoršení bylo třeba dvě až tři procenta v matice, ale šest procent v češtině,“ porovnala Macháčková celkové výsledky žáků v letošním a loňském školním roce.
„Úlohy, které žáci zvládají, vesměs testují používání gramatických, mluvnických jevů,“ řekl Bohuněk. Tyto úlohy jde podle něj natrénovat. Problémy žákům dělá především práce s textem.
