Pacienti umírají na chodbách, poukazují britské zdravotní sestry na krizi nemocnic

Britský zdravotní systém NHS je dlouhodobě přetížený. Nevalnou pověst tamního zdravotnictví zhoršují svědectví ze strany unie ošetřovatelského personálu. „Pacienti umírají na nemocničních chodbách, kde je dlouhé hodiny nikdo neobjeví, zatímco jiným pacientům, kteří utrpí infarkt, nelze poskytnout pomoc kvůli přeplněným chodbám,“ píše se mezi jiným v rozsáhlé zprávě, o které nedávno informovala britská média.

Royal College of Nursing (RCN) ve své 460stránkové zprávě zmiňuje řadu příkladů nevhodného přístupu k pacientům v Británii.

„Pacienti umírali na vozících a židlích na chodbách a v čekárnách,“ cituje ze zprávy například list The Guardian. A přidává z ní i další zjištění: „Pacientům jsou podávány léky, nitrožilní infuze a v jednom případě i transfuze krve na chodbách, které jsou studené, hlučné a příliš stísněné na to, aby umožnily přítomnost blízkých osob.“ Popisuje také situaci, kdy zdravotní sestra musela říct na chodbě pacientovi, že umírá, zatímco kolem ní vozili další pacienty a křičeli příkazy. Zmiňuje také až neuvěřitelný postřeh, že nedostatek místa vede k tomu, že pacienti jsou ošetřováni rovněž ve skladech, na parkovištích, v kancelářích, a dokonce i na toaletách. Zpráva vychází ze svědectví více než pěti tisíc britských zdravotních sester, doplnil k tomu britský list.

Dodal, že podle zprávy je na chodbách nemocnic ve Spojeném království ošetřováno tolik pacientů, že v některých případech těhotné ženy potratí mimo oddělení, zatímco jiní pacienti si nemohou přivolat pomoc, protože nemají k dispozici zvonek, a jsou vystaveni „zvířecím podmínkám“.

Stav, kdy pacienti umírají v čekárnách, pak vedl jednu zdravotní sestru k prohlášení, že britský veřejně financovaný zdravotní systém NHS není „o nic lepší“, než co je v rozvojovém světě, doplňuje ze zprávy BBC.

Ta pak zmiňuje i otřesné příběhy, kdy jsou starší pacienti ponecháni celé dny na židlích nebo nuceni trávit hodiny v chodbě na lůžku v zašpiněném oblečení. Objevily se také případy, kdy je na chodbách necháno dvacet až třicet pacientů v péči jedné sestry a jednoho asistenta. Jedna zdravotní sestra pak podle BBC zmiňuje, že péče na chodbě už se stala setrvalou. „Pacienti (tam) nemají důstojnost a péči, kterou by měli mít. Upřímně řečeno, láme mi to srdce,“ dodala k tomu.

Britský ministr zdravotnictví viní éru konzervativců

Zpráva byla zveřejněna v době, kdy byl labouristický ministr zdravotnictví a sociální péče Wes Streeting nucen v Dolní sněmovně obhajovat výsledky vlády v oblasti NHS. Debata se týkala letošní zimy – v posledních týdnech bylo mnoho nemocnic přetíženo, uvedl k tomu list The Guardian.

Streeting reagoval na kritiku konzervativců prohlášením, že péče na chodbách „se v nemocnicích NHS normalizovala za předchozí vlády, je nebezpečná, nedůstojná, je krutým důsledkem čtrnácti let selhání NHS a já jsem odhodlán ji poslat do historie“. Labouristé loni vyhráli parlamentní volby a ukončili tak více než dekádu dlouhou éru konzervativců.

Streeting však také poslancům řekl, že ukončení péče na chodbách je sice ambicí vlády, ale „nemohu a nebudu slibovat, že v příštím roce nebudou pacienti ošetřováni na chodbách“. Bude podle něj trvat nějakou dobu, než napraví „škody, které byly napáchány na našem NHS“.

Premiér představil reformu přetíženého systému

Britský premiér Keir Starmer letos počátkem ledna představil plán vládní reformy přetíženého státního zdravotního systému NHS. Slibuje si od něj například zkrácení čekacích lhůt. Na ošetření v zemi čeká 7,5 milionu lidí. Podle Starmera komunitní diagnostická centra a větší využití soukromého sektoru tento počet během následujícího roku pomohou snížit o téměř půl milionu.

Starmerova labouristická vláda, která je u moci od minulého července, se zavázala oživit přetížený NHS. Do roku 2029 chce dosáhnout toho, aby 92 procent pacientů mohlo navštívit lékaře do osmnácti týdnů od získání doporučení. V současnosti čtyři z deseti lidí čekají déle.

Britský lídr slíbil novou éru pohodlí v oblasti zdravotní péče. Označil komunitní diagnostická centra za „převratnou změnu“ a slíbil, že jich bude více, stejně jako přislíbil sedmnáct nových nebo rozšířených chirurgických center. Diagnostická centra budou otevřená sedm dní v týdnu, dvanáct hodin denně, uvedl premiér. Podle něj zařízení ročně umožní 440 tisíc testů a diagnostických snímků navíc.

Plán vlády také počítá s větším zapojením privátního zdravotnictví. To je v Británii tradičně zdrojem sporů. Někteří se obávají, že pronikání soukromých poskytovatelů oslabí službu NHS, která je financována z veřejných zdrojů. „Vím, že některým lidem se to nebude líbit, ale neomlouvám se za to,“ řekl Starmer s tím, že změna je naléhavá. „Nemám zájem dávat přednost ideologii před pacienty,“ doplnil.

Neutěšený stav britského zdravotnictví

Americký list The New York Times loni v září citoval ze zprávy, kterou si Starmer nechal zpracovat po svém nástupu do funkce. NHS je podle ní „v kritickém stavu“. Zpráva poukazuje na dlouhé čekání na ošetření, rozpadající se nemocnice, pacienty s duševním onemocněním v „celách zamořených škůdci“ či mnohem menší počet skenerů magnetické rezonance než ve srovnatelných zemích.

List zmínil, že podle průzkumů veřejného mínění byl neutěšený stav NHS hlavním důvodem, proč mnoho lidí loni v červenci volilo Labouristickou stranu. V roce 2023 spokojenost Britů se státním zdravotním systémem NHS klesla na rekordně nízkou úroveň. „V tom roce bylo se stavem veřejného zdravotnictví spokojeno 24 procent Britů. To je o pět procentních bodů méně než v předchozím roce a nejnižší úroveň zaznamenaná od roku 1983, kdy byli lidé poprvé dotazováni,“ vyplývalo z průzkumu. Mezi hlavní problémy patřily dlouhé čekací lhůty na zákroky a nedostatek personálu.

Zpráva však podtrhovala rozsah úkolu, který před vládou stojí, tedy oživit systém zdravotní péče. Ten se podle zprávy zpracované na objednávku nové vlády ocitl po letech nedostatečných investic a administrativních zásahů ve spirále úpadku a stále trpí následky covidové pandemie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 2 mminutami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 4 hhodinami
Načítání...