Pacienti umírají na chodbách, poukazují britské zdravotní sestry na krizi nemocnic

Britský zdravotní systém NHS je dlouhodobě přetížený. Nevalnou pověst tamního zdravotnictví zhoršují svědectví ze strany unie ošetřovatelského personálu. „Pacienti umírají na nemocničních chodbách, kde je dlouhé hodiny nikdo neobjeví, zatímco jiným pacientům, kteří utrpí infarkt, nelze poskytnout pomoc kvůli přeplněným chodbám,“ píše se mezi jiným v rozsáhlé zprávě, o které nedávno informovala britská média.

Royal College of Nursing (RCN) ve své 460stránkové zprávě zmiňuje řadu příkladů nevhodného přístupu k pacientům v Británii.

„Pacienti umírali na vozících a židlích na chodbách a v čekárnách,“ cituje ze zprávy například list The Guardian. A přidává z ní i další zjištění: „Pacientům jsou podávány léky, nitrožilní infuze a v jednom případě i transfuze krve na chodbách, které jsou studené, hlučné a příliš stísněné na to, aby umožnily přítomnost blízkých osob.“ Popisuje také situaci, kdy zdravotní sestra musela říct na chodbě pacientovi, že umírá, zatímco kolem ní vozili další pacienty a křičeli příkazy. Zmiňuje také až neuvěřitelný postřeh, že nedostatek místa vede k tomu, že pacienti jsou ošetřováni rovněž ve skladech, na parkovištích, v kancelářích, a dokonce i na toaletách. Zpráva vychází ze svědectví více než pěti tisíc britských zdravotních sester, doplnil k tomu britský list.

Dodal, že podle zprávy je na chodbách nemocnic ve Spojeném království ošetřováno tolik pacientů, že v některých případech těhotné ženy potratí mimo oddělení, zatímco jiní pacienti si nemohou přivolat pomoc, protože nemají k dispozici zvonek, a jsou vystaveni „zvířecím podmínkám“.

Stav, kdy pacienti umírají v čekárnách, pak vedl jednu zdravotní sestru k prohlášení, že britský veřejně financovaný zdravotní systém NHS není „o nic lepší“, než co je v rozvojovém světě, doplňuje ze zprávy BBC.

Ta pak zmiňuje i otřesné příběhy, kdy jsou starší pacienti ponecháni celé dny na židlích nebo nuceni trávit hodiny v chodbě na lůžku v zašpiněném oblečení. Objevily se také případy, kdy je na chodbách necháno dvacet až třicet pacientů v péči jedné sestry a jednoho asistenta. Jedna zdravotní sestra pak podle BBC zmiňuje, že péče na chodbě už se stala setrvalou. „Pacienti (tam) nemají důstojnost a péči, kterou by měli mít. Upřímně řečeno, láme mi to srdce,“ dodala k tomu.

Britský ministr zdravotnictví viní éru konzervativců

Zpráva byla zveřejněna v době, kdy byl labouristický ministr zdravotnictví a sociální péče Wes Streeting nucen v Dolní sněmovně obhajovat výsledky vlády v oblasti NHS. Debata se týkala letošní zimy – v posledních týdnech bylo mnoho nemocnic přetíženo, uvedl k tomu list The Guardian.

Streeting reagoval na kritiku konzervativců prohlášením, že péče na chodbách „se v nemocnicích NHS normalizovala za předchozí vlády, je nebezpečná, nedůstojná, je krutým důsledkem čtrnácti let selhání NHS a já jsem odhodlán ji poslat do historie“. Labouristé loni vyhráli parlamentní volby a ukončili tak více než dekádu dlouhou éru konzervativců.

Streeting však také poslancům řekl, že ukončení péče na chodbách je sice ambicí vlády, ale „nemohu a nebudu slibovat, že v příštím roce nebudou pacienti ošetřováni na chodbách“. Bude podle něj trvat nějakou dobu, než napraví „škody, které byly napáchány na našem NHS“.

Premiér představil reformu přetíženého systému

Britský premiér Keir Starmer letos počátkem ledna představil plán vládní reformy přetíženého státního zdravotního systému NHS. Slibuje si od něj například zkrácení čekacích lhůt. Na ošetření v zemi čeká 7,5 milionu lidí. Podle Starmera komunitní diagnostická centra a větší využití soukromého sektoru tento počet během následujícího roku pomohou snížit o téměř půl milionu.

Starmerova labouristická vláda, která je u moci od minulého července, se zavázala oživit přetížený NHS. Do roku 2029 chce dosáhnout toho, aby 92 procent pacientů mohlo navštívit lékaře do osmnácti týdnů od získání doporučení. V současnosti čtyři z deseti lidí čekají déle.

Britský lídr slíbil novou éru pohodlí v oblasti zdravotní péče. Označil komunitní diagnostická centra za „převratnou změnu“ a slíbil, že jich bude více, stejně jako přislíbil sedmnáct nových nebo rozšířených chirurgických center. Diagnostická centra budou otevřená sedm dní v týdnu, dvanáct hodin denně, uvedl premiér. Podle něj zařízení ročně umožní 440 tisíc testů a diagnostických snímků navíc.

Plán vlády také počítá s větším zapojením privátního zdravotnictví. To je v Británii tradičně zdrojem sporů. Někteří se obávají, že pronikání soukromých poskytovatelů oslabí službu NHS, která je financována z veřejných zdrojů. „Vím, že některým lidem se to nebude líbit, ale neomlouvám se za to,“ řekl Starmer s tím, že změna je naléhavá. „Nemám zájem dávat přednost ideologii před pacienty,“ doplnil.

Neutěšený stav britského zdravotnictví

Americký list The New York Times loni v září citoval ze zprávy, kterou si Starmer nechal zpracovat po svém nástupu do funkce. NHS je podle ní „v kritickém stavu“. Zpráva poukazuje na dlouhé čekání na ošetření, rozpadající se nemocnice, pacienty s duševním onemocněním v „celách zamořených škůdci“ či mnohem menší počet skenerů magnetické rezonance než ve srovnatelných zemích.

List zmínil, že podle průzkumů veřejného mínění byl neutěšený stav NHS hlavním důvodem, proč mnoho lidí loni v červenci volilo Labouristickou stranu. V roce 2023 spokojenost Britů se státním zdravotním systémem NHS klesla na rekordně nízkou úroveň. „V tom roce bylo se stavem veřejného zdravotnictví spokojeno 24 procent Britů. To je o pět procentních bodů méně než v předchozím roce a nejnižší úroveň zaznamenaná od roku 1983, kdy byli lidé poprvé dotazováni,“ vyplývalo z průzkumu. Mezi hlavní problémy patřily dlouhé čekací lhůty na zákroky a nedostatek personálu.

Zpráva však podtrhovala rozsah úkolu, který před vládou stojí, tedy oživit systém zdravotní péče. Ten se podle zprávy zpracované na objednávku nové vlády ocitl po letech nedostatečných investic a administrativních zásahů ve spirále úpadku a stále trpí následky covidové pandemie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 51 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 2 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 4 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 5 hhodinami
Načítání...