Pacienti umírají na chodbách, poukazují britské zdravotní sestry na krizi nemocnic

Britský zdravotní systém NHS je dlouhodobě přetížený. Nevalnou pověst tamního zdravotnictví zhoršují svědectví ze strany unie ošetřovatelského personálu. „Pacienti umírají na nemocničních chodbách, kde je dlouhé hodiny nikdo neobjeví, zatímco jiným pacientům, kteří utrpí infarkt, nelze poskytnout pomoc kvůli přeplněným chodbám,“ píše se mezi jiným v rozsáhlé zprávě, o které nedávno informovala britská média.

Royal College of Nursing (RCN) ve své 460stránkové zprávě zmiňuje řadu příkladů nevhodného přístupu k pacientům v Británii.

„Pacienti umírali na vozících a židlích na chodbách a v čekárnách,“ cituje ze zprávy například list The Guardian. A přidává z ní i další zjištění: „Pacientům jsou podávány léky, nitrožilní infuze a v jednom případě i transfuze krve na chodbách, které jsou studené, hlučné a příliš stísněné na to, aby umožnily přítomnost blízkých osob.“ Popisuje také situaci, kdy zdravotní sestra musela říct na chodbě pacientovi, že umírá, zatímco kolem ní vozili další pacienty a křičeli příkazy. Zmiňuje také až neuvěřitelný postřeh, že nedostatek místa vede k tomu, že pacienti jsou ošetřováni rovněž ve skladech, na parkovištích, v kancelářích, a dokonce i na toaletách. Zpráva vychází ze svědectví více než pěti tisíc britských zdravotních sester, doplnil k tomu britský list.

Dodal, že podle zprávy je na chodbách nemocnic ve Spojeném království ošetřováno tolik pacientů, že v některých případech těhotné ženy potratí mimo oddělení, zatímco jiní pacienti si nemohou přivolat pomoc, protože nemají k dispozici zvonek, a jsou vystaveni „zvířecím podmínkám“.

Stav, kdy pacienti umírají v čekárnách, pak vedl jednu zdravotní sestru k prohlášení, že britský veřejně financovaný zdravotní systém NHS není „o nic lepší“, než co je v rozvojovém světě, doplňuje ze zprávy BBC.

Ta pak zmiňuje i otřesné příběhy, kdy jsou starší pacienti ponecháni celé dny na židlích nebo nuceni trávit hodiny v chodbě na lůžku v zašpiněném oblečení. Objevily se také případy, kdy je na chodbách necháno dvacet až třicet pacientů v péči jedné sestry a jednoho asistenta. Jedna zdravotní sestra pak podle BBC zmiňuje, že péče na chodbě už se stala setrvalou. „Pacienti (tam) nemají důstojnost a péči, kterou by měli mít. Upřímně řečeno, láme mi to srdce,“ dodala k tomu.

Britský ministr zdravotnictví viní éru konzervativců

Zpráva byla zveřejněna v době, kdy byl labouristický ministr zdravotnictví a sociální péče Wes Streeting nucen v Dolní sněmovně obhajovat výsledky vlády v oblasti NHS. Debata se týkala letošní zimy – v posledních týdnech bylo mnoho nemocnic přetíženo, uvedl k tomu list The Guardian.

Streeting reagoval na kritiku konzervativců prohlášením, že péče na chodbách „se v nemocnicích NHS normalizovala za předchozí vlády, je nebezpečná, nedůstojná, je krutým důsledkem čtrnácti let selhání NHS a já jsem odhodlán ji poslat do historie“. Labouristé loni vyhráli parlamentní volby a ukončili tak více než dekádu dlouhou éru konzervativců.

Streeting však také poslancům řekl, že ukončení péče na chodbách je sice ambicí vlády, ale „nemohu a nebudu slibovat, že v příštím roce nebudou pacienti ošetřováni na chodbách“. Bude podle něj trvat nějakou dobu, než napraví „škody, které byly napáchány na našem NHS“.

Premiér představil reformu přetíženého systému

Britský premiér Keir Starmer letos počátkem ledna představil plán vládní reformy přetíženého státního zdravotního systému NHS. Slibuje si od něj například zkrácení čekacích lhůt. Na ošetření v zemi čeká 7,5 milionu lidí. Podle Starmera komunitní diagnostická centra a větší využití soukromého sektoru tento počet během následujícího roku pomohou snížit o téměř půl milionu.

Starmerova labouristická vláda, která je u moci od minulého července, se zavázala oživit přetížený NHS. Do roku 2029 chce dosáhnout toho, aby 92 procent pacientů mohlo navštívit lékaře do osmnácti týdnů od získání doporučení. V současnosti čtyři z deseti lidí čekají déle.

Britský lídr slíbil novou éru pohodlí v oblasti zdravotní péče. Označil komunitní diagnostická centra za „převratnou změnu“ a slíbil, že jich bude více, stejně jako přislíbil sedmnáct nových nebo rozšířených chirurgických center. Diagnostická centra budou otevřená sedm dní v týdnu, dvanáct hodin denně, uvedl premiér. Podle něj zařízení ročně umožní 440 tisíc testů a diagnostických snímků navíc.

Plán vlády také počítá s větším zapojením privátního zdravotnictví. To je v Británii tradičně zdrojem sporů. Někteří se obávají, že pronikání soukromých poskytovatelů oslabí službu NHS, která je financována z veřejných zdrojů. „Vím, že některým lidem se to nebude líbit, ale neomlouvám se za to,“ řekl Starmer s tím, že změna je naléhavá. „Nemám zájem dávat přednost ideologii před pacienty,“ doplnil.

Neutěšený stav britského zdravotnictví

Americký list The New York Times loni v září citoval ze zprávy, kterou si Starmer nechal zpracovat po svém nástupu do funkce. NHS je podle ní „v kritickém stavu“. Zpráva poukazuje na dlouhé čekání na ošetření, rozpadající se nemocnice, pacienty s duševním onemocněním v „celách zamořených škůdci“ či mnohem menší počet skenerů magnetické rezonance než ve srovnatelných zemích.

List zmínil, že podle průzkumů veřejného mínění byl neutěšený stav NHS hlavním důvodem, proč mnoho lidí loni v červenci volilo Labouristickou stranu. V roce 2023 spokojenost Britů se státním zdravotním systémem NHS klesla na rekordně nízkou úroveň. „V tom roce bylo se stavem veřejného zdravotnictví spokojeno 24 procent Britů. To je o pět procentních bodů méně než v předchozím roce a nejnižší úroveň zaznamenaná od roku 1983, kdy byli lidé poprvé dotazováni,“ vyplývalo z průzkumu. Mezi hlavní problémy patřily dlouhé čekací lhůty na zákroky a nedostatek personálu.

Zpráva však podtrhovala rozsah úkolu, který před vládou stojí, tedy oživit systém zdravotní péče. Ten se podle zprávy zpracované na objednávku nové vlády ocitl po letech nedostatečných investic a administrativních zásahů ve spirále úpadku a stále trpí následky covidové pandemie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Babiš před summitem v Jerevanu jednal s Ruttem o navyšování výdajů v NATO

Český premiér Andrej Babiš jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem o navyšování obranných výdajů v rámci Aliance. Česká vláda se na to soustředí, řekl předseda vlády při příchodu na summit Evropského politického společenství (EPC) v Jerevanu.
08:40Aktualizovánopřed 4 mminutami

ŽivěEvropská bezpečnost musí být založena na vlastních kapacitách, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel v pondělí dopoledne přivítal na Pražském hradě finskou hlavu státu Alexandera Stubba. Hovořili spolu například o pokračující podpoře Ukrajiny či o posilování evropského pilíře Severoatlantické aliance (NATO). „Evropská bezpečnost musí být založena na vlastních kapacitách,“ řekl Pavel a dodal, že to neznamená oslabení transatlantické vazby. Stubb se vyslovil pro členství Ukrajiny v EU i v NATO s poznámkou, že podle něj v Evropě ani v USA není vojenská síla schopná bojovat tak, jak to dělá Ukrajina. „Místo toho, abychom hovořili o tom, co Ukrajina potřebuje od Evropy, tak bychom měli začít uvažovat o tom, co Evropa potřebuje od Ukrajiny,“ prohlásil finský prezident.
11:56Aktualizovánopřed 4 mminutami

Antarktidu zasáhla uprostřed zimy vlna veder. Vědci popsali příčiny

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.
před 58 mminutami

Dron zasáhl výškovou budovu v Moskvě, útok prý hrozí i na vojenskou přehlídku 9. května

Dron v noci na pondělí zasáhl výškový dům v Moskvě, prohlásil starosta města Sergej Sobjanin. Nikomu se podle něj nic nestalo. Komu dron patřil, nespecifikoval, ale proti Rusku podniká vzdušné útoky Ukrajina v odvetě za neustávající ruské nálety na její území. Incident se stal krátce před pátečními oslavami Dne vítězství, na který se v Moskvě tradičně chystá vojenská přehlídka.
před 1 hhodinou

V bitvě o volební okrsky otevřel Nejvyšší soud USA novou kapitolu

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který může až o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů v daném státě. Změnu volební mapy podpořili i voliči ve Virginii v referendu, které iniciovali demokraté. Mělo se jednat o poslední kapitoly v americkém souboji o volební okrsky v roce 2026. Nejvyšší soud USA však změnil znění zákona o volebních právech, což otevřelo další možnosti pro úpravu volebních obvodů.
před 1 hhodinou

Na výletní lodi v Atlantiku byl zjištěn smrtící hantavirus. Tři lidé zemřeli

Na výletní lodi v Atlantiku zemřeli tři lidé, z nichž zatím u jednoho odborníci zjistili hantavirus. U dalších dvou mrtvých mají lékaři na nákazu podezření. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO). Hantavirus je vzácné, ale potenciálně smrtelné onemocnění, které se šíří trusem infikovaných hlodavců.
před 2 hhodinami

Zaútočíme na lodě USA, pokud se přiblíží k Hormuzskému průlivu, varuje íránská armáda

Íránská armáda varovala, že zaútočí na americké lodě, pokud se přiblíží k Hormuzskému průlivu, informuje agentura AFP. Íránské vojenské velení tak reagovalo na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že plavidla USA budou doprovázet Hormuzským průlivem lodě, které v oblasti uvázly v předchozích týdnech kvůli konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Už dříve v noci na pondělí významný člen íránského parlamentu uvedl, že Teherán by mohl považovat americký doprovod lodí za porušení příměří.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoV Německu roste zájem o elektroauta. Stojí za ním drahá paliva i státní dotace

Rostoucí ceny benzínu a nafty zvyšují v Německu poptávku po nových i ojetých elektroautech. Prodejci hlásí výraznější zájem od konce února, u ojetých vozů podle nich v některých případech vzrostl až o desítky procent. Kromě drahých paliv k trendu přispívá také širší nabídka levnějších modelů, státní dotace pro domácnosti s nižšími příjmy nebo zájem o domácí nabíjení v kombinaci se solárními panely. Spolková vláda ale zároveň usiluje o zmírnění unijních pravidel pro postupné vytlačování aut se spalovacími motory z evropského trhu.
před 5 hhodinami
Načítání...