Labouristé uspěli v doplňovacích volbách v Londýně proti šéfovi Zelených

Kandidátka Labouristické strany premiéra Andyho Burnhama zvítězila ve čtvrtečních doplňovacích volbách do britské Dolní sněmovny v londýnském obvodu Holborn a St Pancras, informovala agentura Reuters. Křeslo, které uvolnil bývalý lídr labouristů a někdejší premiér Keir Starmer, získala Sagal Abdiová-Waliová se ziskem 45 procent hlasů. Porazila tak šéfa levicových Zelených Zacka Polanského, který považoval volby za klíčové. Ten obdržel 33 procent hlasů.

Kandidátka labouristů Sagal Abdiová-Waliová získala 12 292 hlasů, což podle agentury AFP představuje 45 procent, šéf Zelených Zack Polanski dostal 8928 hlasů (33 procent). Na třetím místě skončil kandidát Konzervativní strany a bývalý místní zastupitel Ewan Cameron, za ním se umístil zástupce protiimigrační a populistické strany Reform UK Pete Newman.

„Doufám, že tahle chvíle také říká něco o tom, kdo kam patří,“ prohlásila po vítězství politička, která do Británie přišla jako dětská uprchlice ze Somálska a v současnosti vede místní radu ve čtvrti Camden. Svůj úspěch označila za vzkaz lidem, kteří chtějí „rozdělovat zemi“ v narážce na protiimigrační politiku stran, jako je Reform UK. V parlamentu se chce zaměřit zvláště na sociální témata, jako je špatná dostupnost nájemního bydlení, řekla stanici BBC.

Vítězství labouristů se podle průzkumů očekávalo. Burnham se snaží získat zpět přízeň tradičních voličů ve velkých městech, kterou strana ztratila během dvou let Starmerovy vlády. Vysoce postavená představitelka labouristů a bývalá ministryně školství Bridget Phillipsonová označila výsledek za jasné vyjádření podpory voličů Burnhamově politice.

V celostátních průzkumech je hlavním soupeřem vládních labouristů strana Reform UK. Labouristé ale chtějí posílit i mezi levicově orientovanými voliči, kteří se přiklonili k Zeleným. Všeobecné parlamentní volby se mají konat až v polovině roku 2029.

Polanského prohra

Pro třiačtyřicetiletého Polanského, bývalého herce a hypnoterapeuta, je výsledek porážkou, neboť jeho cílem bylo připravit labouristy v jejich dlouhodobé državě o křeslo. Podle Polanského, který se stal předsedou Zelených teprve před rokem, mělo jít pro jeho stranu o historické volby. Zelení totiž mají křesla v londýnské městské radě a ovládají některé městské části, nikdy však za obvod v hlavním městě nezískali křeslo v parlamentu.

Po oznámení výsledků doplňovacích voleb Polanski dal najevo zklamání, ale uvedl, že v čele strany zůstane, a prohlásil, že Zelení budou i přes tento neúspěch dál posilovat. „Spousta lidí mi u dveří říkala, že chtějí dát Andymu Burnhamovi šanci,“ řekl Polanski novinářům. „Nuže, teď tu šanci má. Uvidíme, jak s ní naloží,“ dodal.

„Od roku 1983 to byl pro labouristy jistý mandát, dnes je to méně jistý labouristický mandát a pro nás je to určitě růst. Příště už se tam dostaneme,“ komentoval dále výsledek Polanski pro stanici BBC v narážce na snižující se náskok labouristů v posledních třech volbách.

Labouristé navázali na předchozí úspěch

V parlamentních volbách v roce 2024 získal Starmer v tomto londýnském obvodě téměř polovinu hlasů. Dalších devatenáct procent voličů dalo hlasy nezávislému kandidátovi, který stavěl kampaň hlavně na odporu proti válce v Gaze, což je zvučné téma i pro Polanského. Kandidát Zelených v minulých volbách získal přes deset procent.

Burnham vystřídal Starmera ve funkci premiéra letos v červenci. V září se Starmer vzdal i křesla poslance poté, co postupně ztratil podporu strany kvůli sérii chyb, politickým zvratům a katastrofálním výsledkům v květnových komunálních volbách.

V nich Zelení zaznamenali v Londýně rekordní zisky, většinou na úkor labouristů. Od té doby ale v celostátních průzkumech oslabili. Burnham totiž přišel s několika politickými návrhy, které zvýšily popularitu labouristů mezi levicovými voliči, jako je tvrdší postoj vůči Izraeli či ambicióznější přístup ke vztahům s Evropskou unií.

Kritika Zelených kvůli protisionistické rezoluci

Výsledek završuje pro Polanského řadu nepříznivých dnů. Jeho způsob vedení Zelených se stal terčem kritiky poté, co členové strany minulý víkend schválili rezoluci označující sionismus za formu rasismu. To narazilo na odpor židovských organizací, dalších politických stran i většiny poslanců Zelených.

Polanski, který je sám Žid a stranického hlasování se nezúčastnil, po vyhlášení jeho výsledků řekl, že vysídlování Palestinců považuje za rasismus. V pátek řekl, že by usnesení strany v přijaté podobě nepodpořil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 3 hhodinami

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 5 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 7 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.